Historie? Ale jděte, školní rok už skončil. I ti, které dějepis až tolik nezajímá, by si v tento den však měli připomenout jedno významné kulaté výročí. Dnes uplynulo sto let od doby, kdy srbský student Gavrillo Princip spáchal atentát na následníka trůnu, vévodu Ferdinanda d'Este. A sám tehdy asi ani netušil, co všechno tím způsobí.

Rozpoutal složitou politickou hru, která po čtyřech letech skončila smrtí milionů vojáků a zanechala evropský kontinent v troskách.
To ale jsou známá fakta. Existují však věci, o kterých se tolik nemluví – například jak první světový konflikt ovlivnil Rychnovsko.

Rychnovska se válka dotkla také

Na začátek je potřeba zdůraznit, že rychnovský region nikdy nebyl částí fronty, nejblíže se bojovalo v Haliči, několik set kilometrů odsud. To však ale vůbec neznamená, že místní obyvatele válečné běsnění nepostihlo. Všechny části rakousko-uherské monarchie, Podorlicko nevyjímaje, totiž poskytovaly armádě nejen zásoby, ale také vojáky. Většina z místních mužů schopných držet zbraň byla odvedena na frontu. Zůstaly jenom ženy, děti a starci, kteří ale museli stále zajišťovat obživu nejen pro sebe, ale i pro rozběhnutou válečnou mašinérii.

V zákopech 
a také v zázemí

Přímo o vztahu Rychnovska a první světové války pojednává výstava pojmenovaná V zákopech a v zázemí, umístěná na rychnovském zámku. Její autorkou je Tereza Pavlíčková, místní historička z Musea a Galerie Orlických hor. Nad přípravou výstavy strávila skoro půl roku. Výstava ilustruje, že i konflikt takové velikosti jako je Velká válka, jak se jí tehdy přezdívalo, se neobešel bez účasti rodáků z rychnovského regionu.

Součástí války byl fotograf i legionáři

Jedním z nich byl Vilém Vilímek, rodák z Týniště nad Orlicí, který byl u rakouské armády jako válečný fotograf. Působil mezi lety 1914-1916 na východní frontě, kde Rakušané bojovali proti Rusům. Z jeho fotek se dochovalo celé album, obsahující sto snímků, které je vystaveno právě na rychnovském zámku. Vilímek zachycoval vše – od bídy a nelidských podmínek v zákopech až po kontrastní snímky důstojnického sboru nad sklenkou likéru.
Vilímek ale nebyl zdaleka jediným rodákem z Rychnovska, který zanechal v konfliktu svou stopu.

Jedním z nejznámějších českých legionářů, který měl zároveň kořeny v Solnici, je Karel Vašátko. „Vašátko byl opravdu významnou osobností pro Českou národní hrdost v období první světové války a po ní. V Solnici má pomník a je po něm pojmenována dokonce ulice," popisuje Vašátkovu důležitost Pavlíčková. Celou válku bojoval s obvazem na hlavě, provázely ho však silné bolesti.

Zúčastnil se mimo jiné nejslavnější bitvy českých legionářů u Zborova,kde byl zraněn do hlavy. Nakonec zemřel po operaci několik měsíců po skončení války.
Dalším známým legionářem byl Rudolf Sehnoutka, rodák z Kostelce nad Orlicí, bojující na západní frontě. Ten padl nešťastně týden před koncem války

Ušetřeni nebyli 
ani studenti

Podíl rychnovských rodáků ale neleží pouze ve známých jménech. Do války zasáhlo například deset maturantů z rychnovského gymnázia, kterým byla dokonce prominuta maturitní zkouška, jen aby mohli být co nejrychleji převeleni na frontu. Pět z nich se již domů nevrátilo.

Téma Rychnovsko a první světová válka je velmi rozsáhlé. Vztahu našeho regionu a mezního konfliktu moderních dějin se budeme v Deníku věnovat v průběhu celého července.

Martin Vašina