Informaci o místě konání akce Deníku poskytl jeden z policistů, který se extremismem na východě Čech zabývá. Samo vedení Dělnické strany tyto podrobnosti utajovalo.

Na programu a organizaci hudebně–politického odpoledne Den svobody, jak sami extremisté své setkání nazvali, se budou podle Odborníka na extremismus Ondřeje Cakla podílet lidé a kapely z neonacistické scény. „Očekáváme účast tří až čtyř set lidí,“ uvedl předseda Dělnické strany Tomáš Vandas.

Uskupení na svém webu zveřejnilo lídry kandidátek do krajských voleb. Do čela listiny za Královéhradecký kraj byl zvolen 52letý Antonín Grund z Rokytnice v Orlických horách, který za Dělnickou stranu sedí v zastupitelstvu měs­ta.

„Pokud by za město kandidovalo víc lidí, byla by to ostuda. On má poměrně zvláštní názory, ale my neřešíme celorepublikové problémy, jen ty naše místní,“ řekl starosta Rokytnice Petr Hudousek. Vedoucí osobností Pardubického kraje je Martina Pecinová.

Sobotní sraz a krajské volby však nejsou jedinou metou, které by chtěli extremisté dosáhnout. „Připravujeme se také na volby do parlamentu v roce 2010,“ řekl Vandas.

Cakl: Spojení Dělnické strany a Národního odporu je očividné

Neonacisté se snaží pod hlavičkou Dělnické strany ovládnout čelní místa na kandidátních listinách do krajských voleb. Pro Deník to uvedl Ondřej Cakl z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost. A pro svou lepší propagaci se nevyhýbají sáhnout mimo zákon.

Redakce zjistila, že se bez souhlasu vydavatelství objevily fotografie Deníku na krajně extremistickém webu odpor.org. Snímky pořídil na konci července ve Svitavách fotoreportér Tomáš Kubelka na protestním pochodu za propuštění Vlastimila Pechance. Ten byl odsouzen za rasově motivovanou vraždu na 17 let.

„Dotklo se mě to profesionálně, ale ještě víc lidsky. Ani v nejmenším nechci být spojován s tímto pro mě odporným hnutím. Jsou to zloději,“ řekl Tomáš Kubelka.

Vedení Deníku už jedná o dalším postupu. „Požádal jsem o právní rozbor. Pak zvážíme co dál. Jednání provozovatelů webu je sprostá krádež. Nemá nic společného s chováním slušných lidí,“ uvedl šéfredaktor Deníku východní Čechy Jan Korbel.

Ačkoliv to předseda dělnické strany Tomáš Vandas odmítá, je spojení Dělnické strany a Národního odporu podle Cakla očividné. „Nejaktivnější neonacista na Vysočině je lídrem kandidátky Dělnické strany. Jinde tomu není jinak,“ řekl Cakl.

Na srazu extremistů vystoupí členové tvrdého neonacistického jádra
Na setkání příznivců Dělnické strany, které by se tuto sobotu mělo konat v Josefově na Jaroměřsku, by podle odborníka na extremismus Ondřeje Cakla měli vystoupit členové tvrdého jádra neonacistického hnutí. Vedení Dělnické strany, které spojení s neonacistickou scénou několikrát odmítlo. Napojení strany na neonacistický Národní odpor je ale podle Cakla zjevné.

Pořadatel akce, Dělnická strana, místo konání akce tají. Jsou tyto praktiky, které dosud měla veřejnost spojené spíše s technoparties, u pravicových extremistů novinkou? Co tím dle Vás sledují? – Větší pozornost médií, znesnadnění práce policie, nebo jde skutečně o to, aby uchránili některé pořadatele (pronajímatele prostor, kde se bude akce konat) problémů s policií, jak sami tvrdí?

Neonacisté v minulosti svoje akce vždy utajovali a zakrývali soukromými akcemi, oslavou narozenin či svatbou s hudební produkcí. Vzhledem k tomu, že se jedná o politický mítink pod hlavičkou politické strany, důvody k utajování nejsou třeba. Pokud však pořadatelé nezamýšlí něco jiného. Podle pozvánky je zcela jasné, že se jedná o setkání, na kterém bude participovat několik neonacistických organizací a kapel. Organizátoři i vedení strany si jsou tohoto velmi dobře vědomi, a proto akci tají, aby média i policie měla ztíženou možnost informovat veřejnost. Připomeňme, že do Dělnické strany v posledních měsících vstoupilo mnoho neonacistů, kteří zastávají vysoké stranické funkce a někteří jsou i volebními lídry v jednotlivých krajích. Nemůžeme se proto divit takto zvolené taktice. Dělnická strana je stranou s neonacistickou členskou základnou, a proto zvolila tento způsob prezentace setkání.

Své setkání pod tuto zástěrku nezakrývají, otevřeně o srazu mluví jako o hudebně-politickém odpoledni a navíc kandidují do krajských voleb. Co o tomto posunu soudíte?
Již v minulosti neonacisté kandidovali za některé politické strany. Hromadný vstup na kandidátku Dělnické strany je však poprvé od roku 1989 takto masový. Zatímco dříve se jednalo spíše o jednotlivce, nyní se jde o ovládnutí některých krajů a čelních pozic na kandidátce Dělnické strany. Strategie je podobná aktivitám u sousedů ve Spolkové republice Německo. Neonacistická strana NPD (Národně demokratická strana Německa, pozn. red.) se v druhé polovině 90. let otevřela mladé generaci neonacistů a po několika letech jí to přineslo volební úspěchy a peníze ze státních zemských rozpočtů. Dělnická strana kopíruje podobnou taktiku. I ona se otevřela neonacistům z Národního odporu a aktivistům ze spolku Národní korporativismus. Předseda Vandas tvrdí, že Dělnická strana není tvořena neonacisty. Toto tvrzení není pravdivé, veškeré důkazy stojí proti němu. Pokud na něm bude předseda Vandas trvat, značí to, že nezná nebo nechce znát členskou základnu své politické strany nebo neonacisty vědomě kryje s vidinou zisku politických hlasů.

Jaké má Policie ČR prostředky při prošetřování takové činnosti extremistů? Kdy mohou zasáhnout?
Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou akci pro každého voliče, pozvánka vyzývá skrze internet k účasti na politický mítink, nejedná se o uzavřenou akci. Z pozvánky se dá jasně vyčíst, že jsou avizovány i neonacistické kapely a politické subjekty, které s neonacisty udržující přátelské vazby. Pokud by byla akce na soukromém pozemku, i tak Policie ČR ze zákona musí celou akci hned od prvopočátku monitorovat, pořizovat z celé akce záznam a tedy může být i uvnitř. Oproti akcím v minulosti je z kontextu patrné, že se nyní nejedná o soukromou akci. Akce je veřejná, takže tento mítink mohou zaznamenávat i novináři. Je nemožné, aby si neonacisté diktovali podmínky, kdo může a nemůže fotit či pořizovat záznam. Jakmile by začali zastrašovat fotografy, kameramany či novináře, policie musí využít všech zákonných možností včetně předvedení na policejní stanici k podání vysvětlení. Není možné, aby policie nad tím mávla rukou a nechala zastrašovat média. V minulosti se tak stalo již několikrát a toto se již nesmí dopustit. Na 1. máje 2008 v Praze byli pořadatelé kolem Dělnické strany pachatelé pouličního, ale i rasového násilí, a specialisté z protiextremis­tického oddělení Policie ČR si toho musí být velmi dobře vědomi.

Jak se k této problematice postavili v zahraničí? Jakými zákony disponují?
Na Slovensku by podobná akce s největší pravděpodobností neproběhla. Slovenská Policie vystupuje proti srazům neonacistů velmi tvrdě a nekompromisně. V minulosti, když přijeli na slovenské území maďarští nacionalisté, kteří mají územní nároky na slovenské území, tak byli zadrženi a předvedeni na služebnu, byl s nimi sepsán protokol a potom byli vyhoštěni na území Maďarska. Nyní jsme již v Schengenu, takže praxe by byla asi jiná.

Vzhledem k tomu, že na akci má vystoupit i řečník z německé NPD, která má územní nároky na české pohraničí, Sudety. Uvidíme jak se Policie ČR zachová. NPD je největší a nejschopnější neonacistická politická strana v Evropě, čelní představitelé jsou napojeni na tvrdé jádro německé neonacistické scény a část vedení byla aktivní v Blood and Honour. Zástupce této velmi nebezpečné strany by měl mít první veřejné vystoupení na našem území od roku 1989. A další neonacisté z Německa, jejichž vystoupení je avizováno, patří k ještě radikálnějším názorovým proudům.