Na podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny by měl znak odejít během několika málo týdnů. Jeho podoba je finální a zastupitelé ji schválili. „Věřím tomu, že stejný názor bude mít i komise," prozrazuje místostarostka Rychnova nad Kněžnou Michaela Zimová. Podle ní je potřeba už jen vyplnit několik dokumentů.

Nový znakRychnovský znak prošel několika změnami, a to jak grafickými, tak barevnými.

Změna čekala pannu i jelena. U panny se pracovalo hlavně na obličeji a účesu.

Ty byly na původním znaku, který byl městu udělen v patnáctém století, špatně viditelné.

U jelena se mírně upravovalo paroží.

Při sjednocování znaku se tvůrci upínali hlavně k privilegiu z roku 1488, v potaz však brali i vývoj znaku v průběhu dalších desetiletí a staletí.

Potřeba bylo provést historickoheraldický průzkum a shromáždit a uvést všechny prameny.

Za pár týdnů znak poputuje k podvýboru pro heraldiku Poslanecké sněmovny.


Pro zahájení schvalovacího řízení vyžaduje podvýbor pro heraldiku Poslanecké sněmovny Parlamentu barevné vyobrazení znaku s odborným heraldickým popisem. Úprava znaku okresní město přišla na více než sto tisíc korun.
Variant bylo víc
Město se rozhodlo nechat sjednocenou podobu znaku schválit, jelikož nebylo jasné, kterou z variant používat.
Na nových propagačních materiálech se bude tedy používat už nová varianta znaku.

„Nebudeme materiály měnit kvůli tomu, že jsme upřesnili a schválili znak. Na nových materiálech už by se ale objevit měl," vysvětluje Michaela Zimová.
Podle ní už by se nemělo objevovat vlastní zpracování znaku. Kdo bude mít o nový symbol zájem, musí se obrátit na město.
Dosud se užíval znak neoficiálně a vždy ho někdo namaloval. Podle místostarostky tedy není možné ukázat nový znak v kontrastu s původním, ten měl totiž hned několik podob, které se lišily i barevně.
Nová podoba vychází z privilegia z roku 1488. Díky tomu se znak upravoval graficky a také se upřesnilo použití barev.
Těch se totiž na variantách znaku, které od patnáctého století vznikaly, vystřídalo hned několik.

Někdy byla panna například znázorňována bílou barvou, která však v době vydání privilegia symbolizovala smrt, tudíž bylo její užití nepřesné.
„Je mnoho plastik, mnoho zobrazení městského znaku. Při úpravách jsme vycházeli z privilegia a bylo nutné doložit všechny potřebné prameny," popisuje místostarostka.
Tomuto „bádání" se říká historickoheraldický průzkum. Na základě jeho zjištění docházelo potom ke grafickým a barevným  změnám.Tou největší prošel podle místostarostky hlavně obličej a účes dámy sedící na jelenovi. Mírně se upravovaly i jeho parohy.
„S tváří panny byl trochu problém. Na privilegiu z roku 1488 není dobře vidět ona a ani účes," poznamenává. Znak je ve tvaru španělského štítu.
Respekt k historii
Vytváření nebo jen úprava znaku není nic jednoduchého. Podle heraldika Miroslava Pavlů je třeba brát ohled na historii, zaměření obce a další souvislosti.  Při úpravě znaku je třeba brát ohled na jeho původní podobu i vývoj.
„Při vytváření nového jsou základem například obecní pečeti. Pokud jsou ovšem něčím specifické. Většina obcí má totiž na starých pečetích radlici nebo strom, případně obilné klasy. To by pak byly všechny obecní znaky stejné, což rozhodně nejde," popisuje heraldik.

Hledá proto prý v archivech všechny události či šlechtické rody, které se nějakým způsobem vztahují k historii obce.
A v archivech se musí najít také varianty znaku, které byly v průběhu staletí a desetiletí od jeho vzniku využívány. Díky těmto souvislostem pak vyobrazení městu odpovídá.
Rychnov není jediným městem, které chtělo sjednotit svůj znak  a určit jeho definitivní podobu. Stejnou cestou šly například Častolovice. Podle heraldika však v Čechách zájem měst upravovat či získat znak není největší
„Je tu zájem o znaky asi poloviční než v dalších částech republiky. V Čechách se tolik nedrží tradice, v mnoha regionech se zpřetrhala historická kontinuita, a tak obce nemají zájem se takto prezentovat," myslí si Miroslav Pavlů.