Rychnovská dialýza oslavila dvacet let trvání

Během dvou dekád se společnost postupně rozrůstala. K dialyzačnímu středisku v Rychnově přibylo o čtyři roky později provozování rekondičního zařízení u pastvinské přehrady. Na přelomu tisíciletí, v roce 2000, vzniklo dialyzační středisko v Praze – v Michli. Po dalších čtyřech letech se rychnovská budova s dialýzou rozrostla o přístavbu s nefrologickou ambulancí. V roce 2006 Dialcorp expanduje na Slovensko, když otevírá třetí dialyzační středisko v Kežmarku.

Posledním počinem cílevědomého rozvoje rychnovské společnosti Dialcorp sídlící v ulici Nad stadionem poblíž zdejšího krytého bazénu bylo otevření nového pavilonu s deseti lůžky v letošním roce.

Rychnovská dialýza provedla v prvním roce svého trvání 38 dialýz a v loňském roce to už bylo závratné číslo 18 tisíc procesů.
Dialcorp ve svých dialyzačních střediscích nabízí všechny možnosti léčení chronického selhání ledvin. Zprostředkovává pacientům informace o možnostech transplantace od žijícího dárce (tzv."příbuzenské dárcovství"), nabízí možnost hemodialýzy i peritoneální dialýzy.

Pacientům sledovaným v nefrologických poradnách dialyzačních středisek jsou podávány informace tak, aby si mohli zvolit nejvíce vyhovující variantu léčení.

V nelehkém období pro každého pacienta, kdy je lékařem seznámen s faktem nutnosti zahájení dialyzační léčby, nabízí Dialcorp služby sociálního pracovníka.

Ten poskytuje pacientům veškeré související informace s léčením. Informuje o změnách, které mohou nastat v jejich životě v souvislosti s komplikovaným léčením. Sociální pracovník pomáhá pacientům zvládnout vstup do světa dialýzy co nejméně bolestně, aby si mohli s předstihem upravit svůj životní rytmus s co nejmenšími změnami a největšími možnostmi zachování aktivit z období před zahájením pravidelných dialýz.

O tom, jakým způsobem probíhá léčba pacientů, kterým selhaly ledviny, jsme si povídali s Klárou Duškovou, jednatelkou společnosti Dialcorp Rychnov nad Kněžnou.

Přibližte, co bylo před dvaceti lety hlavním impulzem pro vznik dialýzy v Rychnově?
Na začátku devadesátých let síť dialyzačních středisek zdaleka neodpovídala potřebě nemocných. Shodou okolností pocházím z Rychnova a v té době jsem spolupracovala se společností dialyzovaných a transplantovaných pacientů. Vznikl nápad vybudovat dialýzu v Rychnově nad Kněžnou. Pacientská společnost tehdy také hledala místo pro vznik pobytového zařízení pro dialyzované. V té době myšlenku podpořilo i město. Bylo to velmi dobrodružné období, protože soukromých zdravotnických zařízení fungovalo v republice krátce po sametové revoluci velmi málo. Bylo obtížné záměr zrealizovat, ale povedlo se.

Co vznik rychnovského dialyzačního střediska lidem v našem regionu přinesl?
Pacientům postiženým chronickým selháním činnosti ledvin ohromnou změnu. Do doby vzniku rychnovského střediska pacienti z Rychnovska dojížděli na dialýzu do Hradce Králové, popřípadě do Náchoda. Pro některé pacienty to znamenalo absolvovat sedmdesátikilometrovou vzdálenost tam a po léčbě sedmdesát kilometrů nazpět. Museli to zvládnout pravidelně třikrát týdně, což bylo velmi náročné zejména z časových důvodů. Vlastní dialýza trvá standardně čtyři až pět hodin.

V čem spočívá léčba?
Jedná se o náhradu ledvin, které z nějakých důvodů totálně selžou. Je to nevratný proces. V tu chvíli nastupuje některá z léčebných metod, která funkci ledvin nahradí. Ty metody jsou tři. Nejblíž životu zdravého člověka je transplantace. Potom existuje takzvaná peritoneální dialýza. Ledviny čistí krev v těle a zbavují nás škodlivých látek z metabolismu. Zjednodušeně fungují jako filtr. Když ledviny přestanou fungovat, škodlivé látky se hromadí v těle, což by vedlo k otravě organismu.

Transplantaci asi nemůže absolvovat každý…
Přesně tak. Existuje spousta omezení a pro zařazení na seznam čekatelů existují striktní pravidla. Člověk musí být v relativně dobré fyzické kondici. Do těla se při transplantaci vpravuje cizí těleso, které nemusí přijmout. S transplantací je spojené riziko, že nedopadne dobře.

Pokud se povede, je člověk vyléčen? Zbaví se problémů?
Ano, na poměrně dlouhou dobu, ale nikoliv navždy. Může žít plnohodnotný život, ovšem musí být na sebe opatrný. Je náchylnější na infekci. Pravidelně totiž musí užívat léky na snižování imunity.

Popište čtenářům metodu 
peritoneální dialýzy.
K očišťování krve dochází v břišní dutině, kdy filtrem je samotné peritoneum – pobřišnice. Přes katetr se do dutiny břišní napustí dialyzační roztok a ten do sebe vstřebává z krve škodlivé zplodiny. Výměny krve se dělají tři až čtyři za den. Pacient si léčbu doma provádí sám a nikam nemusí docházet. Tato léčba je náročná na spolupráci s pacientem. Musí medicínský výkon zvládnout sám za přísných sterilních podmínek. Metoda dává pacientům svobodu v tom, že nemusí dojíždět do zdravotnického zařízení. Organizují si čas sami, ale také za léčbu sami odpovídají.

A jaká je zbývající dialyzační metoda?
Je to nejrozšířenější metoda – klasická hemodialýza. Přístroj s filtrem je složený z obrovského množství malých trubiček, takzvaných kapilár. Do nich je z těla pacienta přivedena krev, která jimi volně protéká. Z opačné strany je do nich přiváděn dialyzační roztok, který omývá kapiláry. Funguje to na stejném principu jako u peritoneální dialýzy, ale tento proces probíhá mimo tělo ve speciálním přístroji při pravidelných návštěvách dialyzačního střediska. Proces trvá čtyři až pět hodin. Je to určitý kompromis, protože zdravé ledviny pracují nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Pacienta ovšem nemůžeme připoutat na lůžko na celý den, protože by mu ze života nic nezbylo. Hemodialýza je vlastně kompromis mezi nejkratším možným časem, kdy má dialýza smysl. Jedná se o 4 – 5 hodin třikrát v týdnu, kdy k nám pacient musí docházet.

Tohle je tedy vaše hlavní náplň činnosti?
Ano. Zprostředkováváme také transplantace, přičemž letos jsme byli nesmírně úspěšní. Proběhlo šest transplantací, což je obrovské číslo vzhledem k tomu, že v Rychnově máme celkem 45 pacientů. Je to výsledek precizní práce našich doktorů, kteří se o pacienty starají a snaží se je připravit na čekací listiny, což obnáší celou řadu zdravotnických vyšetření, která se musejí neustále aktualizovat. Se zařazením na čekací listinu je spojena mravenčí práce. Například pokud pacient onemocní, musí být z listiny po dobu nemoci vyřazen.