Jako jeden z mála jsem měl šanci zúčastnit se této pietní akce spolu s českou skupinou z Židovské obce Brno. Díky tomu jsem se mohl volně pohybovat po objektech a prohlédnout si hrůznou skutečnost minulosti.

Pochodu života se účastní světoví politici, aby uctili památku obětí holocaustu. Letos tu byl izraelský vicepremiér Silan Shalon, který prohlásil „Nikdy více!“ a zdůraznil sjednocení světa a zastavení Íránu, dále izraelský rabín Yad Vashem Meir Lau. Za polskou vládu přijel ministr zahraničních věcí Jan Borkowski. Tito lidé vedli tříkilometrový pochod z kmenového tábora Auschwitz I., ležícího na okraji města Osvětim, do Auschwitz II. vybudovaného na území vsi Březinka, který se později stal centrem vyhlazování židovského obyvatelstva.

Pochod procházel vstupní branou do Osvětimi, z obou stran byl dvojitý ostnatý drát, který byl v tehdejší době pod elektrickým proudem. Německý nápis nad našimi hlavami hlásal „Arbeit macht frei“ a zosobňoval cynický výsměch nacistů. Cestu provázelo modlení za oběti a troubení na pastevecké rohy. Zastavovalo se na místech, která připomínala hrůzné činy, např. na mostě, pod nímž vede trať do Auschwitz II. Z celé Evropy sem proudily vlaky přeplněné lidmi, kteří nevěděli, co je čeká. Následovala vstupní brána Březinka a baráky s plynovými komorami. Trasa končila u památníku obětem koncentračního tábora, který byl vybudován na místě krematoria, kde byl připraven speciální program.

Dnes je objekt koncentračního tábora Auschwitz II. – Březinka památníkem připomínajícím celému světu odpornost nacistického režimu a utrpení milionů lidí z celé Evropy.

Počet obětí byl vyčíslen nejméně na 1,1 milionu osob, z nichž bylo 960 000 Židů, 70 – 75 tis. Poláků, 21 tis. Romů, mezi dalšími Češi, Slováci a příslušníci jiných národů. V táborech se osvobození doč〜kalo přibližně 8000 vězňů. Nacisté před osvobozením tábora odeslali přes 58 000 lidí na nucené práce do Říše.

Vojtěch Podstavek