Rentgen zlepší kvalitu operací

Nový rentgen využívají lékaři na ortopedických operačních sálech nemocnice a umožní jim mnohem přesnější a rychlejší diagnostiku a následně vhodnější, lepší léčbu pacientů.

„Nový moderní přístroj je pro nás nesmírně důležitý, bez něj bychom oddělení mohli zavřít," prohlásil s trochou nadsázky primář ortopedie Pavel Hroch při příležitosti slavnostního ukončení rekonstrukce ortopedického a chirurgického oddělení v rychnovské nemocnici. „Rentgenový přístroj s C ramenem je při současné úrovni medicíny nezbytností, a to při ortopedických i traumatologických operacích," uvedl dále Hroch.

Nezbytným pomocníkem lékařů je nový přístroj především při výkonech, kdy před samotným zákrokem nutně potřebují být informováni o stavu kostí, jejich přesné lokalizaci a následném umístění kostních implantátů, jako jsou kloubní náhrady nebo osteosyntetický materiál.

„Navíc nám nový přístroj umožňuje použít v některých případech i miniinvazivní operační přístupy, které vedou ke kratší hospitalizaci a celkově k lepším pooperačním výsledkům. Rentgen nám s vysokou přesností ukáže, v jakém postavení jsou kosti, a my následně víme, jak máme uložit implantáty, například umělé klouby," popisuje využití a výhody nového přístroje Hroch. Operatéři se zásluhou nového rentgenu mohou do kostní dřeně dostat z relativně malých řezů o délce pouhého centimetru.

Přístroj má navíc vysokou rozlišovací schopnost celého zobrazovacího řetězce, zesilovač obrazu s možností dalšího zvětšení, umožňuje zobrazení na dvou monitorech, dále je výhodou clonění bez záření nebo paměť pro uložení až 60 000 obrazů. Součástí vybavení je i nejnovější síťový výstup, který umožňuje bezproblémové připojení na nemocniční informační systém nebo na USB výstup.

Přístroj za jeden 
a půl milionu

Rentgenový přístroj s C ramenem ARCADIS Varic nahradil starší typ přístroje, jehož servis a opravy již byly jen na další holý provoz finančně velmi náročné.

Celková cena nového přístroje činí 1 542 750 Kč. Částka 1 382 750 Kč byla pokryta z vlastních finančních zdrojů nemocnice.

Skutečně velkou pomocí je však právě podpora obcí. „Bylo to pro mě opravdu překvapení, když jsem se dozvěděl o nabídce měst a obcí finančně přispět na nový přístroj," říká předseda představenstva nemocnice Zbyněk Chotěborský. „Přece jenom není tak běžné, aby se města a obce podílely na modernizaci své oblastní nemocnice. Velice si takového přístupu vážíme a děkujeme starostům a zastupitelům měst a obcí za jejich zájem, který pomůže v prvé řadě obyvatelům," dodává Zbyněk Chotěborský, podle něhož je podpora zvenčí i závazkem pro personál.

Na C rameno obce a města odmítly přispět, podle nich by se měl starat stát a kraj

Rychnov nad Kněžnou – Podle některých návrhů se na nákup mobilního rentgenu měl skládat celý okres, tedy všechny obce a města, a to částkou patnáct tisíc korun. Nakonec na to nedošlo. Starostové většiny obcí a měst na nápad nepřistoupili.

Proti byla například Dobruška, kde rada příspěvek neodsouhlasila, a také některé další obce v jejím okolí. „Bavil jsem se s řadou starostů a ti mi sdělili, že se nepřidají," popisuje starosta Petr Tojnar z Dobrušky.

Podle něj není takový dar řešením. „Není dobré z městských a obecních rozpočtů platit rentgen do nemocnice kraje. Navíc naše spádová oblast je spíš směrem na Náchod, kam to máme také blízko," poznamenal před téměř rokem starosta.

Na obhajobu návrhu se ozývaly hlasy, které připomínaly předloňskou petici za zachování rychnovské nemocnice. O její osud měli někteří obavy kvůli fúzi s náchodským špitálem. Příspěvek by podle některých znamenal přímou podporu nemocnici a pacientům. Petr Tojnar však tehdy prohlásil, že by tyto věci nespojoval.

Proti návrhu se postavil i Kostelec nad Orlicí. „Měl by to řešit kraj, ne obce a města," prohlásil tehdejší starosta Jiří Bartoš.

Přispět na C rameno odmítl také Borohrádek. „Za zdravotnictví je ze zákona odpovědný stát. Kraj v dnešním třístupňovém systému poskytované zdravotní péče převzal dobrovolně provozování oblastních nemocnic, čímž z vlastní vůle supluje povinnosti státu. Vzhledem k tomu, že zákon tuto povinnost kraji ani obcím neukládá, není z mého pohledu úlohou obcí bývalého okresu, aby kraji na dovybavení nemocnice přístrojovou technikou finančními prostředky přispívaly," řekl loni tehdejší starosta Borohrádku Milan Maček a dodal, že z vlastní zkušenosti ví, že vlivem mnohaleté ekonomické recese zvažují obce bez výjimky účelnost každého výdaje.

Právě fakt, že by obce na C rameno měly přispět shodně patnáct tisíc korun, vadil především vesnicím a malým obcím. Podle jejich starostů by to nebylo fér a příspěvek by se měl odvíjet od počtu obyvatel. Proti tomu se však postavil například Rychnov,který tvrdí, že by na tento systém doplatila větší města.

„Zdá se mi divné, že by obec se sto padesáti obyvateli měla přispívat stejně jako město. To však není hlavním důvodem, proč žádost nepodpoříme.

Jsme proti, protože tyto věci by měl řešit kraj," poznamenal tehdy starosta Opočna Štěpán Jelínek.
Zastánci nákupu C ramena se však našli. Deset obcí podle Jana Skořepy dalo do sbírky po patnácti tisících, dvě pak po pěti tisících. „Největším městem po Rychnovu, které se zapojilo, byla Solnice," prozradil Jan Skořepa. „ „Mrzí mě, že většina obcí a měst se k návrhu postavila negativně," řekl před časem.