Průzkum: ČSSD vede v kraji o koňskou délku

Daleko za sebou by nechala konkurenční občanské demokraty. Ti by podle zjišťování dostali 19,7 procenta.

Volby ukážou

„To je výborný výsledek, mám z něho radost. Ale nejlepším průzkumem jsou volby samotné,“ zhodnotila dubnové zjišťování předsedkyně krajské ČSSD a vedoucí kandidátky Hana Orgoníková.

„Ve čtvrtek jsme zahájili volební kampaň, náš program je zaměřen na pracovní místa, proti dluhům, proti zneužívání sociálních dávek, na podporu živnostníků a rodin s dětmi, na vzdělávání. Je realistický, proto věřím, že lidé budou volit ODS,“ je přesvědčen Jozef Kochan, lídr občanských demokratů v kraji.

Třetí nejvolenější stranou by byla KSČM. Důvěru v komunisty by projevilo 14,8 procenta obyvatel kraje. „Jedná se o velmi výrazný posun dopředu, mohl by to být i konečný výsledek,“ vyjádřila spokojenost Soňa Marková, jednička na volebním seznamu KSČM.
„Ale je třeba brát do úvahy, že se výsledky průzkumu různých agentur liší, a také to, že volby nakonec mohou dopadnout i jinak,“ drží se Soňa Marková při zemi.

Nové strany „jedou“

O dvě a půl procenta méně, tedy 12,3, by dostala nová TOP 09. „Ta získává na svoji stranu zejména nespokojené voliče ODS,“ uvádí v komentáři k průzkumu ředitel SANEP Ondřej Zajíc.

Věci veřejné by volilo 8,2 a zemanovce 5,1 procenta lidí, kteří se chystají v květnu k volebním urnám. „Zájem voličů o TOP 09, Věci veřejné a zemanovce možná nasvědčuje snaze o změnu stávajícího domácího politického prostředí, které je většinou občanů dlouhodobě hodnoceno velice negativně,“ míní Ondřej Zajíc.

Křesťanští demokraté by v kraji podle průzkumu zůstali čtyři desetiny pod pětiprocentní hranicí.

„Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat,“ upozorňuje agentura SANEP.
„Je nutné brát na zřetel, že se jedná pouze o předvolební průzkumy a že výsledná faktická volební účast může vést k volebním výsledkům zásadně odlišným od předpokladů,“ připomíná Ondřej Zajíc.

OTÁZKA PRO Jana Outlého, politologa UHK

Jak hodnotíte vývoj volebních preferencí v kraji podle SANEP?
Podle v dubnu zveřejněného zjišťování agentury SANEP ztrácejí v kraji obě největší strany. Občanská demokratická strana má oproti celostátním preferencím 0,4 procenta a ČSSD o 1,3 procenta méně příznivců. Ještě výraznější je propad v porovnání s výsledky voleb v roce 2006: podpora sociální demokracie je nižší o 2,4 procenta a ODS dokonce o 18 procent voličů. Ti zčásti směřují ke KSČM (má o 1,8 %, respektive 3,3 % vyšší preference), a také k novým stranám.

Z pohledu jednotlivých krajů si měsíc a půl před konáním voleb do Poslanecké sněmovny nejlépe vede ČSSD, která by v dubnu získala jednoznačné prvenství ve všech čtrnácti volebních celcích vyjma Prahy, kde by zvítězila TOP 09 i před ODS. V celkových číslech pak stojí za pozornost posilování ODS, která se po odchodu Mirka Topolánka výrazně propadla. Neméně zajímavé je i překročení Strany práv občanů Zemanovci (SPO Zemanovci), kteří aktuálně překročili hranici pěti procent.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 7. – 13. dubna 2010 na vybrané skupině 12,737 dotázaných, kteří představují voličský reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uživatelů 27,583 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +-1,5%.

Průzkum aktuálních krajských volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 69% respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek těch, kteří uvedli, že by se v době konání průzkumu zúčastnili voleb do Poslanecké sněmovny. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V průzkumu jsou uvedena data pouze u stávajících parlamentních stran a dalších politických subjektů, které celkově překročily hranici 3 procentních bodů.

Oproti minulému týdnu, kdy společnost SANEP vydávala pravidelný měsíční průzkum volebních preferencí a ODS se v celkových číslech propadla pod 20 procentních bodů (18,9%), se občanští demokraté pod vedením Petra Nečase opět vzpamatovávají a aktuálně získali 20,1% hlasů. Na vedoucí ČSSD (29%) však stále ztrácejí bez jedné desetiny 9 procentních bodů. Zatímco pravicová část elektorátu osciluje zejména mezi ODS a TOP 09, sociálním demokratům začíná ubírat voličské hlasy Strana práv občanů Zemanovci, kteří se v aktuálním průzkumu volebních preferencí společnosti SANEP dostali přes pět procent (5,2%). Pro novou středo-levicově orientovanou stranu Miloše Zemana by tento výsledek představoval aktuálně vstupenku do Poslanecké sněmovny a posílení levicového politického spektra .

Z pohledu dlouhodobého monitorování volebních preferencí je však znatelný i vzestup voličské přízně Věcí veřejných (VV), které by v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny v polovině dubna volilo 8,5% dotázaných. Věci veřejné oslovují zejména nevoliče a nerozhodnuté, ale stejně tak i voliče ODS, KDU-ČSL nebo dokonce ČSSD. Novým fenoménem se pak zdá být volba části nerozhodnutých voličů, kteří se budou rozhodovat mezi volbou TOP 09 a VV.

TOP 09, která získává na svoji stranu zejména nespokojené voliče ODS, však oproti minulému týdnu, kdy získala 15,1% hlasů, aktuálně tratila 1,7% a v tuto chvíli by ji dalo svůj hlas 13,4% dotázaných. Vzhledem k tomu, že TOP 09 nemá pevný elektorát, lze očekávat, že v případě znovuzískávání důvěry ODS bude TOP 09 část svých sympatizantů ztrácet, což se aktuálně potvrzuje tím, že posílení ODS znamená oslabování TOP 09.

Přízni stabilní voličské základny se však jednoznačně těší KSČM, která v polovině dubna získala v průzkumu společnosti SANEP 13% hlasů. Stejně tak by mohlo pevné jádro voličů KDU-ČSL (5,6%) zachránit lidovce před hrozbou nedosažení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Na rozdíl od ODS a KDU-ČSL, které vnitrostranické problémy připravily o přízeň značné části voličů, ale i přes to se mohou opřít o svá pevná voličská jádra, problémy Strany zelených, které vyústily v odchod Martina Bursíka z postu předsedy této strany, povedou patrně k volebnímu debaklu SZ a v povolební Poslanecké sněmovně zelení nezasednou. Dlouhodobě se totiž preference SZ udržují na hranici 3% (aktuálně 3,6), což nenasvědčuje možnosti překročení pětiprocentní hranice.

V souvislosti s volebními preferencemi je však rovněž nutné brát na zřetel, že se jedná pouze o předvolební průzkumy a že výsledná faktická volební účast může vést k volebním výsledkům zásadně odlišným od předpokladů získaných na základě průzkumů veřejného mínění. V každém případě je zřejmé, že vstup TOP 09, VV a SPO Zemanovců do volebního klání a znatelné zklamání a rozčarování voličů z politické situace i událostí posledních let a měsíců může mít zásadní vliv na skladbu politických stran v budoucí Poslanecké sněmovně. Zájem voličů o TOP 09, VV a SPO Zemanovce také nasvědčuje snaze o změnu stávajícího domácího politického prostředí, které je většinou občanů dlouhodobě hodnoceno velice negativně.