Projekty slouží znevýhodněným

Na tolik lidí, kteří nemají práci, ovšem připadá 140 evidovaných volných pracovních míst.

Zaměstnanost přitom podporuje hned několik projektů, a to z více směrů. O některé se stará úřad práce (ÚP), o jiné například neziskové organizace či sociální odbor městského úřadu.

Jednou z možností, která může pomoci dlouhodobě nezaměstnaným, je účast na tzv. veřejné službě. „Město k nám posílá klienty, kteří pobírají sociální dávky a mají zájem na tom, aby se jejich příjem zvýšil. To samozřejmě není zadarmo. Pokud tito lidé vykonají dvacet až třicet hodin pomocných prací měsíčně, můžou na dávkách dostat až o tisíc šest set korun více,“ informovala Hana Bláhová z rychnovské společnosti Helpion, zabývající se pomocí dlouhodobě nezaměstnaným. Ve veřejné službě jde zpravidla o odklízení sněhu v zimě, čištění chodníků či trávníků.

Kromě spolupráce s městem v oblasti veřejné služby spolupracuje Helpion především s úřadem práce. Ten má na starosti výběr lidí, kteří budou pro určité projekty vhodní. Pomoc je většinou určena těm, kteří nejenom, že jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ale mají navíc další problémy, které je mezi ostatními uchazeči o zaměstnání znevýhodňují. Takovým faktorem může být například vyšší věk, zdravotní stav, péče o děti. Anebo zkrátka demotivace po několikanásobném neúspěchu.

„Při výběru vhodných uchazečů uplatňujeme osobní přístup. Pracovnice, ke kterým klienti dochází, je většinou znají a vědí, kdo pomoc nejvíce potřebuje,“ uvedla vedoucí oddělení trhu práce na ÚP v Rychnově nad Kněžnou Hana Kasperová.

Plán, v němž nejde v první řadě o vytvoření pracovních míst jako takových, je projekt veřejně prospěšných prací (VPP). Jde zde především o to, aby si lidé, kteří dlouhou dobu nepracovali, znovu osvojili pracovní návyky a získali tak motivaci a sebevědomí. Nebo také nové zkušenosti.

„Vhodné uchazeče o VPP posíláme do měst v okrese i do malých podhorských obcí. Některé však doporučujeme i neziskovým organizacím“ doplnila Kasperová.

VPP již fungují jako zaměstnání s roční pracovní smlouvou a osmihodinovou pracovní dobou. A za minimální mzdu. „Na delší dobu než na jeden rok smlouvu neuzavíráme, a to pro to, aby klienti získali motivaci a našli si regulérní práci. Jde spíše o jakousi resocializaci,“ vysvětlila Bláhová.

V Helpionu mimo jiné funguje i dílna, ve které nezaměstnaní vyrábějí dekorační předměty. Jedná se o specifický projekt s názvem „Pracovat můžu, ale kde?“, který funguje od listopadu minulého roku. Jeho klienti mohou využít i možnost dalšího vzdělávání, například v práci na počítači či sociální a právní poradnu. Opět ale slouží stejné skupině lidí a na podobném principu jako projekt VPP.

Barbora Janečková