Nejmladší generace Východočechů o mléko moc nestojí. Ke školním svačinám by děti nejraději brambůrky, čokolády a kofeinové limonády.

Prohlášení ministra Petra Gandaloviče, že vláda neobnoví národní podporu spotřeby „školního“ mléka, zaznělo na první poslech téměř katastroficky. Ve skutečnosti se však nic hrozného neděje.

Ředitelé škol na východě Čech vidí skutečnou realitu: Ať je levné nebo dražší, o mléko a výrobky z něj není zájem.

Mléko je nuda

„Jsou toho dva loky, vypil bych litr,“ říká deváťák Jiří. „Tak to já radši dva litry koly,“ oponoval spolužák Stanislav B. A při naší anketě v hradeckých školách se zdálo, že kola by šla na odbyt o poznání více.

„Zájem o mléčné svačiny klesá,“ říká ředitel smiřické školy Petr Rohlena. „Po zavedení nestačil dodavatel automaty doplňovat. Když přijede teď, jsou ještě zpola plné“.

Ochucené mléko nebo zakysané krémy žáci hradí kreditní kartou. Ani moderní způsob platby nečiní svačiny atraktivnějšími.

„Dětem zřejmě připadá druhová skladba fádní,“ domnívá se Petr Rohlena.

Podobný názor má i ředitel Masarykovy školy v Rychnově nad Kněžnou Ludvík Petr. „Nemáme mléčné automaty. Nebyl zájem o tento typ přesnídávek.“

Žádný diktát

O tom, zda škola bude dětem nabízet mléčné svačiny, nerozhoduje obec jako jejich zřizovatel; pořízení výdejních automatů je na rozhodnutí škol. A těm podle zkušeností často přijdou zbytečné.

„Je to na zvážení ředitelů,“ říká Alena Synková z hradeckého magistrátu.

Školy mnohdy odrazuje agenda spojená s prodejem „toho správného“ mléka. Volí proto i jiný způsob zásobování. „Mají smlouvu s některým výrobcem a berou mléko přímo od něj,“ mluví o situaci na Trutnovsku tamější vedoucí odboru školství Karel Rouha. „Děti nejsou z domu na mléko zvyklé,“ dodává.

A když rychnovská škola chtěla žákům nabídnout víc, narazila na malý počet dětí. „Objednali jsme jiný typ automatu. Z něj by si děti mohly kupovat i další zdravé potraviny. Pro výrobce jsme však nebyli rentabilní odběratel“.

Svitavskou ZŠ Felberova zase zaskočil distributor.

„Mléko nám vozila pardubická firma. Delší dobu už ale nikdo nepřijel. Najednou jsme dostali téměř výhružný e–mail. Kdosi v něm nařizuje vyvěšení propagačního plakátu na konzumaci mléka,“ nebere si servítky vedoucí školní jídelny Jindra Vojtová.

Odpady navíc

Konzumace čtvrtlitrových „mlíček“ znamená i zvýšené množství odpadu, což je další komplikace.

„Nápoje a krémy jsou v plastových kelímcích. Před časem nám kraj nabízel nádoby na separovaný sběr. Chtěli jsme je, ale bylo jich prý málo. Tak jdou pohárky do směsného odpadu,“ přiznává smiřický ředitel Petr Rohlena. (pl)