Zanedlouho uplyne 19 let ode dne, kdy Rychnovsko zasáhly ničivé povodně. Zemřelo při nich sedm lidí. Mohutné přívalové deště způsobily povodně hlavně na tocích Bělá a Dědina Hladiny řek stouply až o tři metry. Mezi nejvíce postižené obce patřilo i Pohoří. Voda za sebou zanechala dílo zkázy – všude jen samé bláto, znehodnocený majetek, uhynulé zvířectvo. Z 230 domů jich bylo zatopeno 200. Ochranná hráz, na kterou všichni obyvatelé Pohoří spoléhali, byla porušena přibližně na 120 metrech.

A právě v tomto okamžiku se začal psát jen těžko uvěřitelný příběh, který trvá dlouhých 19 let. Na jeho konci by měla být protipovodňová ochrana v podobě suché retenční nádrže – poldru.

Na jeho výstavbě se v těchto dnech dohodlo Povodí Labe s ochránci přírody. Povodí Labe, které preferovalo místo poldru stavbu přehrady, svůj názor přehodnotilo, a přistoupilo na dohodu a řešení navržené ochránci přírody.

„Na základě výzvy člena Zastupitelstva Královéhradeckého kraje Martina Hanouska a předsedů spolků na ochranu přírody a krajiny z února 2017 jsme plně zohlednili jejich doporučení a upravili technické řešení tak, aby odpovídalo jejich připomínkám.

Návrh poldru - vpusť a výpusť.Zdroj: Povodí Labe
(Foto Povodí Labe: Vizualizace vpusti plánovaného poldru u Mělčan.)

„Inspirovali jsme se u bavorských kolegů u poldrů Gorisried a Dirlewang,“ říká investiční ředitel Povodí Labe Petr Martínek.

„Nám se nelíbilo, jakým způsobem je řešeno výpustní zařízení, neboli průchod řeky hrází. Dávali jsme příklady poldru z Německa, kde je řešena migrační prostupnost pro ryby, protože se tam vyskytují vzácné druhy – mihule vranky. Chtěli jsme, aby to Povodí Labe upravilo“ říká Martin Hanousek, ekologický aktivista a krajský zastupitel s tím, že pokud to nebude poškozovat chráněné druhy, které se tam vyskytují, a pro které je říčka Dědina evropsky významnou lokalitou, bude to pro ochránce akceptovatelné. Podle něj se o toto řešení přeli dlouhých 10 let při kterých Povodí Labe přišlo vlastní vinou o územní rozhodnutí, protože byl poldr navržen v rozporu s územním plánem. Navíc přišlo i o výjimku pro zvlášť chráněné druhy, protože nerespektovalo zákon, který jasně říká, že musí zvolit to nejlepší dostupné řešení.

Obyvatelé Pohoří jako rukojmí sporu

„S tím zásadně nesouhlasím, že tady jsou mihule a vranky, to víme, ale ty jsou po celém toku, a pan Hanousek je chrání jen v tom jednom místě, kde má stát koruna hráze povodňového poldru. Tam jsou mihule chráněné a o půl kilometr dál chráněné nejsou – tam už mu je jedno, co se s nimi děje?“ Ptá se starosta Pohoří Zdeněk Krafka.

„Beru to, že to byl nejhorší úkol za celé období mého starostování, který jsem nesplnil, a to je, ze zákona ochránit naše lidi před povodní, jejich životy a jejich majetek,“ dodává starosta. A do detailu popisuje, jak byl přesvědčen o tom, že se problém, který by měl být prioritou, bude řešit hned. Když se tak nestalo, kontaktoval opakovaně ministry životního prostředí i zemědělství, psal kvůli tomu i prezidentovi. Podobné věci se podle něj dějí každý druhý rok, když taje sníh a teče voda z hor, jsou louky zaplavené až k Bohuslavicím, na dvou až třech kilometrech je skoro 30 cm vody. „Všichni lidé z toho mají panický strach, bojí se, když zaprší“ říká.

Poldr v číslech
Výstavba suché nádrže Mělčany bude hrazena z dotačního programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi. Předpokládané stavební náklady jsou 450 milionů. Podle propočtů bude poldr schopen zachytit přibližně 3 159 000 metrů krychlových vody. Zatopená plocha bude při maximální kapacitě tvořit území o rozloze 55 hektarů. Hráz poldru překonávající údolí o šířce přibližně 500 metrů bude vystavěna tři kilometry nad Dobruškou v katastrálním území Mělčany.

Vše je na dobré cestě

Podle Povodí Labe by stavba mohla začít v druhé polovině roku 2019, ukončení se předpokládá v roce 2021. Samozřejmě za předpokladu zdárného průběhu správních řízení.

„My to v dalších řízeních nijak komplikovat nebudeme,“ dodává Martin Hanousek s tím, že si ale pohlídají, zda Povodí dodrží daný slib.

„Naší snahou je realizovat opatření na ochranu před povodněmi, které bude vzorovým i pro další stavby v České republice a bude třeba i vzorem a inspirací pro naše bavorské kolegy“ říká Petr Martínek z Povodí Labe s tím, že ihned po získání potřebných výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů a ze zákazů ve zvláště chráněných územích předloží potřebné podklady k přerušenému územnímu řízení. Získat by je Povodí Labe mělo už tento měsíc.

„Já teď skládám zbraně a budeme čekat ty tři roky jestli opravdu dodrží, co slíbili“ dodává starosta Pohoří Zdeněk Krafka.

Pokud vše půjde, obyvatelé Pohoří a okolních obcí budou moci po dlouhých 19 letech dohadů a slibů klidně spát.

Počkat si na to ale musí ještě tři další roky.