Během přednášky a povídání o zatmění Slunce v Číně se přítomní mohli podívat na fotografie, pohlednice a suvenýry z cesty po Číně a Tibetu. Mohli si prohlédnout vstupenku na velkou Čínskou zeď, originální čínské peníze, imitaci terakotového vojáka nebo si zatočit s mlýnkem na modlitby.
K velkým zážitkům z cest patřilo především zatmění Slunce, které trvalo víc než pět minut, což je opravdu z hlediska pozorování jedním z nejdelších v tomto století. K dalším velkým zážitkům rozhodně patřil pohled na nejvyšší horu Mount Everest.
Jen přednáška trvala téměř dvě hodiny a když se opravdu setmělo, mohli si zájemci na hřišti prohlédnout hvězdy velkými hvězdářskými dalekohledy. A tentokrát jsme viděli nádherný Saturn, Mars a další hvězdy či vzdálené úkazy.
Přednáška byla úžasná. Nikdo ani nepostřehl, že vyprávění trvá už dvě hodiny. Všichni se dobře bavili, pozorně naslouchali a určitě si odnesli spoustu zajímavých informací.


A jak to viděli Petr a Petr?
Na rok a den přesně, 8. května 2010, jsme navštívili malou podorlickou obec Mokré, a ač tomu sama paní knihovnice Dáša Honsnejmanová nechtěla zprvu uvěřit, vešly se do malého bílého Peugeotu 205, kterým jsme přijeli, dva velké dalekohledy, množství techniky a ještě něco, na co byl zvědavý nejeden místní obyvatel.
Coby účastníci VI. expedice SAROS za zatměním Slunce jsme s sebou přivezli množství fotografií a suvenýrů z této zatím poslední expedice, která tentokráte směřovala do velké Číny a Tibetu za nejdelším zatměním Slunce v tomto století.
Kdo navštívil místní společenský klub, měl jedinečnou možnost procestovat za jediný večer obrovskou Šanghaj, pokochat se krásou zatmění Slunce, které jsme pozorovali z městečka Hangzhou, odkud nám jako jedné ze dvou českých expedic počasí relativně přálo a úkaz jsme spatřili, nafotografovali i natočili na videokameru. Dále jsme společně zavítali do bývalého, hradbami obehnaného císařského města Xi’an a navštívili zdejší armádu terakotových vojáků.
Vzali jsme posluchače však ještě dál a výše. Naše kroky zamířili k městu Chengdu, známému jako brána do Tibetu. Tou někteří z nás směle prošli a naskytly se jim tak neopakovatelné pohledy, například na překrásnou Potalu – sídlo Tibetského dalajlámy, či nádhernou scenérii tibetských jezer Yamdrok-Tso a Nam-Tso, která přítomné diváky. Naše cesta se zakončila pohledem na majestátní Qomolangmu (horu pro zbytek světa známou jako Mt. Everest).
Návštěvníci společenského klubu v Mokrém, kteří neváhali a přišli, tak kromě unikátních fotografií samotného zatmění a velké Číny, měli možnost spatřit velké množství suvenýrů, pohlednic ale i originálních čínských mincí a bankovek.
Po dlouhé cestě velkou Čínou jsme dva velké dalekohledy přesunuli na pozorovací stanoviště na hřišti, a ačkoli přání paní knihovnice nevyšlo úplně do puntíku, tedy abychom z Pardubic přivezli pěkné počasí, objekty noční oblohy, jsme nakonec opravdu pozorovali. Hlavně pro děti to byl obrovský zážitek, když měli možnost na vlastní oči spatřit překrásný Saturn s prstenci trčícími z jeho kotouče jako dvě antény, narudlý Mars, nebo trojhvězdu v oji Velkého vozu.
S překrásnou jarně vonící obcí Mokré pod Orlickými horami jsme se tentokráte rozloučili v opravdu pozdních nočních hodinách a se slibem místním dětem i paní knihovnici, že zase za rok a tentokráte s jiným tématem, neboť nejbližší opravdu dlouhé zatmění Slunce bude až v roce 2027!

Petr Komárek, Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice
Petr Horálek, Astronomická společnost Pardubice
Dagmar Honsnejmanová, Knihovna U Mokřinky Mokré