„V té době mně bylo 18 roků. Tehdy jsme chodili ve vodě a snažili se nějakým způsobem pomáhat ostatním lidem, které povodně zasáhly. Vynášeli jsme třeba skříně, ale nebylo to tak náhlé. Nastoupala voda a zatopila sklepy a první podlaží domů.

„Pamatuji si, že se tady v té době zrovna stavěl nový most a ten starý museli chytat nějakým obrněným vozidlem, aby ho voda neodnesla, ale naštěstí most vydržel. To bylo tenkrát asi to největší nebezpečí,“ vzpomíná současný starosta obce David Joska. V Čermné tehdy Tichá Orlice zaplavila 60 objektů, 50 lidí muselo opustit své domovy. A problémy voda dělala i v sousedním Borohrádku, kde evakuovali za pomoci vojáků 10 domů. Do záchranných prací v okrese se zapojilo 30 vojáků a 200 hasičů.

Povodně na Orlici byly vždycky součástí života lidí, kteří v jejím okolí žijí. Záplavové louky podél řeky bývají téměř každé jaro pod vodou. Naučili se tu s vodou žít, přesto se nehodlají smířit s tím, že by měla znovu vtrhnout do jejich domovů. A tak přibývá realizovaných protipovodňových opatření. Zda odolají stoleté nebo větší vodě, by však v praxi zkoušet nechtěli.   (zem, mis)

MALŠOVICKÝ stadion při záplavách v roce 1997.
1997: Velká voda se valí na východní Čechy