Stále více lidí začíná myslet ekologicky. Tento trend se odráží ve výstavbě nových domů i rekonstrukcích těch starších. A na úsporu energií staveb pamatuje už i zákon. Každá novostavba musí mít průkaz energetické náročnosti, takzvaný energetický štítek, již při žádosti o stavební povolení.
Do roku 2020 by se podle architekta Václava Nováka ze Solnice měla pravidla pro úspornost budov ještě zpřísňovat. Alespoň s tím počítá jedna ze strategií Evropské unie.

„Evropské a vládní normy a dotace někdy lidem až nepřiměřeně určují styl bydlení. Obecně neplatí, že unifikovaná ekologicky šetrná stavba bude vyhovovat každému. Pro efektivnost domu je nejdůležitější návrh zohledňující vlastní životní styl majitele," upozorňuje Novák.
Navíc ekologické domy často využívají prvků (jako například solární panely), které jsou nejen nákladné, ale i velice náročné na spotřebu energie při výrobě. Každý tedy musí zvážit, jaká bude návratnost investic a jestli se v jeho případě opravdu vyplatí.

Zařazení do energetické třídy A až G ovlivňuje především technologie zateplení domu a výplň otvorů – oken a dveří. Pro vnější zateplení se nejčastěji stále používá klasický polystyren. Vybírat se dá i z moderních fenolických pěn, izolačních panelů a minerálních vln.
„Pokud nechce majitel přidávat izolační vrstvu, může na novou stavbu použít takzvané izolační cihly, které mají tento systém zabudovaný uvnitř. Možností je opravdu mnoho. Velký problém budou mít ale domy z devadesátých let. Tehdejší stavební postupy novým požadavkům na energetickou úspornost většinou nevyhovují," dodává k problematice Novák.

„Zeměloď" z odpadků a hlíny si v památkové zóně jen tak někdo nepostaví.

Dilema ve volbě stavebních materiálů a metod mohou mít obyvatelé památkových zón. Jejich domy totiž musejí splňovat i nároky na jednotný ráz výstavby v zóně. Milovníci moderní architektury a neobvyklých tvarů a materiálů se tu příliš nevyřádí.
Na Rychnovsku je památkových zón hned pět – Dobruška, Opočno, Rokytnice v O. h. a Rychnov n. Kn. jako městské a Kačerov jako vesnická zóna.
Architekturu zde upravuje zákon o státní památkové péči. Doporučující dohled zastává Národní památkový ústav (NPÚ) – okres Rychnov nad Kněžnou spadá pod pracoviště v Josefově.

Nejčastěji se omezení týkají sklonu a natočení střechy a její krytiny, členění a barvy fasády a výplně oken a dveří.
V rámci profesní zodpovědnosti se v ohledu na okolí nového domu snaží působit i architekti.

To, že sladit požadavky výše zmíněného zákona s nároky na energetickou nenáročnost staveb bývá někdy problém, potvrdila Deníku mluvčí pracoviště NPÚ v Josefově Eva Macková.
„Lidé mívají pocit, že je památkáři příliš omezují při stavbách a rekonstrukcích objektů v památkových zónách, a jen neradi spolupracují. Pamatuji se ale i na opačnou situaci, kdy si od nás pán vyžádal zprávu o památkové a historické hodnotě svého domu. A kvůli ní pak zcela dobrovolně zvolil dražší a náročnější postup pro zateplování, aby nenarušil cennou fasádu," svěřila Deníku Macková.

Největší problémy bývají s dnes velice oblíbenými plastovými okny, střešními okny a vikýři – ty totiž do těchto zón většinou nepatří.

Vedle klasických domů se rozmáhá i stavění těch alternativních. Pořídit si tak zájemci mohou dřevěný „kontejner" plný nejmodernějšího vybavení na míru anebo si postavit dům z odpadků a toho, co se najde v okolí. Takovým domům se říká zemělodě. Kromě toho, že na stavbu se dají využít lahve, plechovky a pneumatiky, jsou zajímavé i vlastním zajišťováním tepla a vody.

Na Rychnovsku jsou takovéto alternativní směry zatím v plenkách. Částečně se projevují zatím pouze na menších stavbách, které nejsou určeny pro bydlení.