Deník se zeptal ředitele Technických služeb Rychnov nad Kněžnou Jiřího Vymětala, co by lidem poradil, aby ještě zmenšili objem odpadů.

Podle Vymětala by pro začátek stačilo, aby se lidé naučili třídit pořádně. Doslova uvedl: „Stále se setkáváme s určitou nekázní v třídění odpadu. Ve směsném odpadu se často objevuje papír a plast, někdy dokonce i sklo. A to tam nemá co dělat. Na jaře a na podzim tvoří navíc 40 až 50 procent obsahu směsných popelnic biologický odpad – listí a plevel ze zahrádek, někdy i shnilá jablka."

Právě na nakládání s biologickým odpadem se v posledních dvou letech zaměřuje většina obcí v regionu. Ještě nedávno se přidělovaly dotace na plastové kompostéry, o které byl podle Vymětala veliký zájem. V obytné čtvrti v Rychnově známé jako Sibiř přibyly nádoby na biologický odpad.

Několik nových zvonových nádob a velkoobjemových kontejnerů rozmístily také technické služby v Opočně. Na stránkách technických služeb občané rovněž naleznou návod, co do nádob vyhazovat a co ne.

„Pokud některé domácnosti nemají kompostér anebo speciální nádoby v dosahu, mohou občané města odvézt svůj biologický odpad do centrálního sběrného dvora. Tam se pracovníci zdarma postarají o jeho správnou likvidaci," dodává Vymětal.

Hodně, nebo málo? Češi vytřídili 46 kilo odpadu

Východní Čechy/ Česká republika /TÉMA DENÍKU/ - Každý Čech loni vyhodil do koše v průměru 317 kilogramů odpadků. To je o dvě procenta více než v roce 2014. Podle Českého statistického úřadu rok od roku stoupá objem vytříděného odpadu, přičemž loni to bylo 46 kilogramů na jednoho člověka. Většina se přesto odveze na skládku nebo do spalovny.

Jen pro představu. Pokud by se veškerý odpad z Prahy, který v roce 2013 skončil na skládkách a ve spalovnách, odvezl na Staroměstské náměstí, dosahoval by výšky 111 metrů. Pod hromadou odpadků by se ocitly všechny okolní budovy i s Týnským chrámem, jehož věže se vypínají do výšky 80 metrů.

Kostel by téměř skončil i pod odpadky z Jihomoravského kraje (70 metrů), Moravskoslezský kraj by nechal aspoň vrcholky věží vykukovat více (62 metrů). Zajímavé přitom je, že obyvatelé severní Moravy a Slezska v roce 2013 vyprodukovali téměř tolik odpadků jako Pražané. Vysvětlení je jednoduché - Moravskoslezský kraj zrecykloval 49,3 procenta odpadů, zatímco Praha jen 14,1 procent, což je nejméně ze všech krajů. Se svými 18,1 procenta vytříděných odpadů se jí blíží pouze Olomoucko.

To je podle ekologů žalostně málo. „Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu se 7. listopadu bude zabývat návrhem Evropské komise, že v roce 2025 by se mělo recyklovat 60 procent odpadů. Zatím to vypadá, že by to mohlo projít," uvedl expert na odpadové hospodářství organizace Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Pokud by měly kraje tohoto limitu dosáhnout, budou muset značně přidat. Většina z nich totiž ve svých plánech počítá s tím, že vytřídí jen 38 procent. Moravskoslezský kraj by dokonce paradoxně třídil méně odpadu než nyní. Jediný Ústecký kraj se této výzvy chytil a plánuje v roce 2025 zrecyklovat 61 procenta odpadků. „Je potřeba pochválit i Karlovarský kraj, který plánuje vytřídit aspoň 51 procent. Ostatní kraje si dávají nejnižší možné cíle," dodal Kropáček.   (via)

ANKETA: Co děláte pro to, aby bylo odpadu méně?

Jaroslav Lepšík, Kostelec nad Orlicí:
„Musím se smát, tahle otázka mě opravdu překvapila. Já osobně totiž nenaplním odpadkový koš ani za týden. S mou popelnicí tak při svozu odpadu moc práce není. Asi mám malou spotřebu, a proto i málo  věcí vyhazuji. Jinak se snažím třídit odpad –  klasicky papír a plasty. Taky chodím na záchod, což se nedá říct o psích mazlíčcích, kteří plní město nepříjemnými přebytky. A neuklizená hovínka mi na chodníku vadí víc než odhozené obaly."

Markéta Krunčíková, Rychnov nad Kněžnou:
„Občas mám pocit, že pro omezení produkce odpadků nedělám nic. Upřímně toto téma moc neřeším a nenechávám se jím omezovat v běžném životě. Třídíme doma odpad, ale to už je snad samozřejmostí v každé moderní české domácnosti. Žijeme s manželem 
v domě, takže máme na zahradě i kompost, kam vynášíme bioodpad. Takovou možnost lidé v paneláku asi nemají. Když to shrnu, tak nic výjimečného nedělám, ale stydět se nemusím."

Monika Martincová, Týniště nad Orlicí:
„Zbytky ovoce a zeleniny u nás recykluje králík nebo jdou na kompost. Potravinami rozhodně neplýtváme. Od té doby, co máme doma výrobník sody, nekupujeme balené vody a není potřeba plastových láhví. Co se dá recyklovat, to recyklujeme, zbytek třídíme. Většinu netříděného odpadu u nás tvoří plínky, to by se dalo vyřešit látkovými, ale jednorázové prostě šetří čas.  Až na takovéhle malé výjimky snad žijeme vcelku ekologicky."