Morálka, ale i bída – to byl novorozený stát

Rychnovsko – Pamětníků, kteří na rychnovském náměstí před pětadevadesáti lety oslavovali vznik samostatného Československa, už je po málu. Období první republiky však zná z vyprávění svých rodičů a prarodičů nebo alespoň z černobílých filmů té doby snad každý. „K tomuto období mám obdivný vztah a znám ho z vyprávění matky a otce. Povídali mi o nástupu vlády i o tom, že to pro ně byl učiněný zázrak," prozradil Jan Tydlitát, organizátor rychnovských kulturních akcí.

Podle něj byla také velmi obdivovaná a oblíbená osobnost T. G. Masaryka. „Já osobně si ho moc vážím. Myslím, že žádný ze současných politiků mu nesahá po kotníky," podotýká.

Období od 28. října 1918 po nástup protektorátu se prý nedá srovnat s pozdějšími lety. „To byl zlom. Morálka začala upadat a s ní i vlastenectví," dodává.
Srovnávat se nedá

S tím souhlasí i starosta Rychnova nad Kněžnou Jan Skořepa. Podle něj se společnost nyní rozpadá. „Ačkoli první republiku z vyprávění svých prarodičů neznám. Myslím, že se však současnost s touto dobou nedá srovnávat a situace se stále horší. Tradiční hodnoty jsou bohužel některým lidem jen k smíchu," poznamenává.

A kladně dobu první republiky hodnotí i starosta Kostelce nad Orlicí Jiří Bartoš. „Z vyprávění vím, že byla situace po všech stránkách lepší než dnes. Město si vznik republiky připomene. Den před 28. říjnem položíme věnce na památník," prozrazuje starosta.

Se zmíněnými názory koresponduje i vyjádření Terezy Pavlíčkové, historičky Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

„Lidé v té době měli mnohem silnější národní cítění a ohromně si vážili toho, že získali svůj vlastní stát," vysvětluje. To se projevilo i euforií, která provázela vznik republiky. „V

Rychnově to bylo podobné jako v jiných městech. Lidé strhávali rakouské znaky a pálili je," vypráví historička.
Nebylo vše růžové

Za první republiky si lidé podle ní mnohem více vážili politiků, než je tomu dnes. „Politikem byl většinou někdo, kdo byl už předtím významný pro svůj region," prozrazuje historička.

Podle ní však toto období rozhodně nebylo tak růžové, jak se může v dnešní době jevit. „Už tehdy existovala korupce. Navíc byla po čtyřech letech války země ekonomicky zdevastovaná," říká Tereza Pavlíčková.

Mnoho mužů také položilo své životy na frontě a téměř všechno zůstalo na ženách. Jak v zemědělství, tak i ve výrobě.

„Vázlo zásobování a lidé ve městech i na vesnicích museli šetřit jídlem. Na rozdíl od dnešní doby fungoval jen minimálně systém sociálního zabezpečení a bylo to mnohem složitější pro lidi, kteří byli nezaměstnaní," dodává na závěr historička.