„Jsem asi trochu netypickým představitelem ženské populace v politice, protože zastávám názor, že kvóty ano, ale až v určitém okamžiku. Nejdříve musíme ženy přesvědčit, aby se o politiku zajímaly, což není problém pouze ČSSD, ale celého politického spekra, a potom mají smysl. Když se žena rozhodne pro kariéru, oprostí se všech svých rodinných povinností, kvóty jí svým způsobem zaručí jistotu, že se v politice neztratí,“ komentovala poslankyně neschválený návrh s tím, že absence žen na úrovni komunální politiky je patrná i v rychnovském regionu.

Další otázkou je poměr zastoupení. „Na sjezdu bylo připraveno několik variant od 1:3 až 1:5. Zpočátku, než ženy získají zkušenosti, bych byla trochu pesimističtější. Teď bohužel kvóty neprošly a myslím si, že k tomu přispěl i způsob jejich schvalování. Moc nás tam nebylo a nebo si chlapi neuvědomili, že nás mezi sebou chtějí,“ zamyslela se poslankyně, která je vzhledem k původnímu stavařskému vzdělání zvyklá na pánskou přesilu.

Kostelecká starostka Ivana Červinková (ODS) si myslí, že kvóty pro ženy nejsou v našich podmínkách realizovatelné. „Obecně to je něco nepřirozeného, co nemůže daný problém vyřešit. Nemyslím si, že by ženy v současnosti nevstupovaly do politiky vzhledem k již přežitému modelu žena – rodina, ale ve společnosti prostě k tomu nejsou vytvořeny podmínky. Na Západě tak běžné služby, jako je hlídání dětí, nákupy, úklidové služby, vše na požadované úrovni, zde prostě chybí. Jestliže pak ze zmíněných důvodů nemohou schopné ženy vstupovat do politiky, je plnění předepsané kvóty pouze formální záležitostí a nemá smysl,“ míní starostka. „V naši situaci jsou kvóty pro ženy k ničemu. Nejsme na to připravené a chvíli to ještě bude trvat. Teď by to byl jen zbytečný předpis pro statistiku,“ míní zámělská starostka Marie Trejtnarová, která by nikdy kariéru nevyměnila za rodinu. „U malých dětí bych však nikdy nevyužila ani nejkvalitnější zmíněné služby ,“ dodala.