Chtěli byste vědět, kdo další kromě dvou „slavíků z Madridu“, starostů pardubických městských obvodů Jaroslava Kňavy a Milana Tichého, vystudoval na „sezemické Sorbonně“ a může se pyšnit polským akademickým titulem Lic.?

Nebo vás zajímá, kdo dva účastníky kontroverzního výletu tryskáčem do španělského Madridu na fotbal v konzultačním středisku polské soukromé vysoké školy – Univerzity obchodu a sportu, jež má své sídlo v Nowé Rudě – vyučoval? „Na oficiálních internetových stránkách školy to teď není možné dohledat. Stejně tak zde není ani žádná zmínka o lektorech. Škola a studenti mezi sebou komunikují hlavně prostřednictvím e–mailů,“ konstatoval zdroj, který je seznámen s děním na noworudské univerzitě.

Ta už nyní v Sezemicích nevyučuje, na rozdíl od jiné polské soukromé vysoké školy, jež má své sídlo v Legnici. S tou začala nově spolupracovat brněnská společnost IMPS, která partnerství s noworudskou školou ukončila po déletrvajících sporech.
„V době, kdy sezemické konzultační středisko patřilo pod Nowou Rudu, byly problémy s tím, že se lektorům neplatilo za některé předem domluvené práce,“ uvedl zdroj. „Když se v Nowé Rudě změnilo vedení, spory narůstaly. Polská strana požadovala čím dál více peněz, přestože většinu administrativy dělalo IMPS Brno.“

Učitele pro sezemickou školu hledali také Kňava s Tichým

„Když začaly gradovat spory mezi polskou soukromou vysokou školou se sídlem v Nowé Rudě, Univerzitou obchodu a sportu, a jejím tehdejším českým partnerem, brněnskou společností IMPS, snažili se starostové pardubických městských obvodů Jaroslav Kňava a Milan Tichý chopit příležitosti a jako čerství držitelé titulu Lic. a zájemci o magisterské studium se do celé záležitosti vložili. Přišlo mi dost nepochopitelné, že začali shánět lektory pro školu, na které sami chtěli dále studovat. To mi připadá opravdu jako postavené na hlavu,“ nechal se slyšet zdroj, který je s děním kolem sezemické univerzity dobře obeznámen.

„Mohu potvrdit, že se na mne pánové Kňava s Tichým obrátili, jestli bych na škole nechtěl učit. Tento postup mi přišel přinejmenším hodně zvláštní,“ uvedl jeden z oslovených lektorů.

„Co je to za vysokou školu, když se tím navíc studenti chlubí, že si učitele na výuku shání sami,“ pokračoval.
„Po panu Kňavovi a Tichém, kteří na škole působili dojmem, jako kdyby snad byli dvojčata, se na mne přes prostředníka obrátili také noví členové akademického senátu se stejným požadavkem. Samozřejmě ani oni u mne nepochodili,“ podotkl.
„Mohu potvrdit, že jsem členem akademického senátu, ale to je vše, co k tomu chci momentálně sdělit. Mám strašně málo času,“ řekl včera jeden ze současných senátorů Roman Pulicar.

„Doslechl jsem se, že povinné výjezdy do Nowé Rudy, které čeští studenti Univerzity obchodu a sportu byli nuceni absolvovat, měly spíše kulturní charakter. Byl to zkrátka takový příjemný zájezd,“ sdělil Deníku zdroj obeznámený s poměry na noworudské univerzitě.
„Je mi jasné, že soukromá vysoká škola nemá třeba tak pevný řád jako ta veřejná, ale studenti by se tu přece měli naučit v podstatě to samé, co na veřejné vysoké škole. Ale že by si tím člověk byl jistý v případě této univerzity, tak to tedy ne,“ prohlásil zdroj.

„Nevím, jak to bylo v případě pana Kňavy, ale já poctivě chodím na přednášky, dělám seminární práce a skládám zkoušky. Rozhodně se nedá říct, že je to jednoduché. Komu by se chtělo absolvovat školu o víkendech od rána do večera? To my musíme a drtivá většina to absolvuje. Tak nás prosím neházejte do jednoho pytle,“ reagovala jedna ze studentek v diskuzi na webové adrese Pardubického deníku a dodala, že vyučujícími jsou profesoři z univerzity a jiných škol.

„Když v Sezemicích vyučovali pedagogové z Fakulty ekonomicko–správní Univerzity Pardubice, paní děkanka Renáta Myšková si je pozvala a prohlásila, že si nepřeje, aby na této konkurenční vysoké škole dál působili,“ vyjádřil se jeden z oslovených lektorů.
„Snažili jsme se ověřit, jestli někdo z našich zaměstnanců v Sezemicích vyučuje. V současné chvíli nevím o tom, že by tam někdo z naší fakulty působil. Je ale možné, že v minulosti tomu tak bylo,“ připustila Renáta Myšková.

„Jestli tam učil také někdo z vedení fakulty, to je informace, kterou nemohu potvrdit ani vyvrátit,“ dodala děkanka ekonomicko–správní fakulty pardubické univerzity.

Sorbonovská glosa

Také jste chtěli studovat vysokou školu, ale nechtěli jste si až příliš zahřívat své mozkové závity? Jednu z možností, jak poměrně snadno proplouvat vysokoškolskými vodami, nabízela i vaše „sezemická Sorbonna“, jejímiž nejznámějšími absolventy jsou „tryskáčoví“ studenti Kňava s Tichým. Člověka to sice stojí nějakou tu kačku za školné, ale zase nemusí chodit do školy denně a nároky pedagogů nejsou extrémně přehnané. Navíc si občas uděláte výlet do Polska a při troše štěstí můžete rozhodnout třeba to, kdo vás bude učit…