VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je doudlebský zámek v ohrožení?

Doudleby nad Orlicí – Místní zámek, který je oblíbeným cílem turistů, prochází velkými změnami.

3.2.2016
SDÍLEJ:

Oprava střechy na doudlebském zámkuFoto: L. Samko

Historie roduBUBNOVÉ Z LITIC (z Bubna a z Litic) jsou starý český šlechtický rod ze 14. století, pocházející ze západních Čech. Původně používali přídomek „z Bubna". Byl to nejprve vladycký rod, později rod hraběcí, jehož jméno bylo odvozeno od hradu Buben, jehož zříceniny dodnes stojí na skalnatém ostrohu u obce Plešnice asi čtyři kilometry západně od města Touškova.

Stejného jména užívali i Varlichové (též Varlejchové) z Bubna, kteří měli
v erbu zlatý buben v modrém poli, kdežto Bubnové z Litic užívali v jedné polovině ve zlatém poli podlouhlý buben a v druhé – modré polovině
– pak zlatou lví hlavu posazenou na zlaté korunce.

Novější název rodu – přesněji jedné větve Bubnů – „z Litic" se vztahuje k hradu Litice, který leží osm kilometrů západně od Žamberka a který koupil roku 1562 příslušník tohoto rodu, Mikuláš z Bubna, vlastnící tou dobou nedaleké panství Přestavlky s tvrzí. A protože k litickému panství připojil ještě druhou polovinu městečka Žamberk s několika přilehlými vesnicemi, vzniklo již poměrně rozsáhlé dominium, které si zvolil za hlavní sídlo a začal používat přídomek „z Litic".

Po dlouhých letech tu dochází k rekonstrukci střechy.

Oprava byla nezbytná, zámku by jinak mohlo hrozit uzavření. Je však také finančně velmi náročná.
Poslední úpravy byly provedeny v 60. letech minulého století. Na zámek a přilehlé budovy byla položena těžká a nevhodná krytina – takzvaná bobrová taška. Původně přitom střechu pokrývaly šindele.

Nyní se část střechy doudlebského zámku leskne díky nové měděné krytině. „Lidé se mě ptali, proč jsme zvolili tento materiál. Důvodem jsou jeho dobré funkční vlastnosti, ale nejen ony. Za několik let totiž měď zčerná a střecha bude vypadat tak jako dříve, kdy ji pokrývaly černé šindele. Takto střechu zobrazují i historické fotografie," prozradil syn majitelky zámku Petr Dujka. Svou roli tedy hraje i estetická otázka.

Problémové komíny

Nevhodná a těžká krytina, kterou byl zámek opatřen v minulém století za doby, kdy byl znárodněn, si vybrala svou daň. Došlo k poškození krovní konstrukce, která sice byla částečně vyspravená, ale nebyla přizpůsobená na tak velké celkové zatížení. V současné době je krovní krytina deformována, latě jsou zpřehýbané a tašky – bobrovky – dožilé.

Samotný krov v některých částech střech dokonce již vykazuje destrukční formu – krytina je už za hranicí své životnosti. Její destrukce je patrná ve vrchní části.

Dalším velkým problémem jsou komíny, kterých je na střeše dvanáct a měří zhruba osm metrů.

Čtyři komínová tělesa jsou v havarijním stavu – dokonce by mohl jejich pád do zámeckého nádvoří, který je podle statika možný, někoho ohrozit na zdraví.

„Na komínech jsou rovněž sgrafita, která jsou po celém obvodu zámecké budovy a jsou rovněž v havarijním stavu. Omítka se sgrafity na komínech je už zvětralá a opadává. To jsou v krátkosti největší problémy, které zámek v současné době provázejí," popsal Ľubomír Samko, jeden z pracovníků, kteří se na realizaci rekonstrukce podílí.

Doudlebský zámek je památkou, kterou ročně navštíví desetitisíce lidí. Velmi oblíbené jsou i farmářské trhy, které se tu konají jednou za měsíc a získaly si velkou přízeň návštěvníků.

Havarijní stav střechy je tedy opravdovým problémem. A jeho řešení není zrovna levné.

V roce 2015 byla zahájená oprava střechy budovy zámku, a to nad vstupem. To z toho důvodu, že byl v tomto místě největší problém, který už nemohl být déle odkládán. Opravovat se začalo za přispění ministerstva kultury, které poskytlo čtyři sta tisíc korun a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který přispěl 145 tisíc.
Celkový odhad opravy střechy je však několikanásobně vyšší.

„Je to zhruba dvacet milionů korun. Vlastník této kulturní památky nedisponuje tak vysokou částkou, a proto je plně odkázán na dotační tituly dostupných strukturálních fondů v Česku," dodal Samko.

Zámek nechal v roce 1588 postavit Mikuláš Starší z Bubna. Původně sloužil jako letní sídlo, později byl využíván jako lovecký zámek. Bez zajímavosti není, že rod Bubnů stavbu vlastní (s výjimkou let 1948 až 1993) nepřetržitě. Nevelký, ale půvabný zámek je dílem italských renesančních umělců.

Unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i širokou laickou veřejností.

Osobnosti rodiny

ELEONORA DUJKOVÁ rozená z Bubna-Litic se narodila 24. dubna 1929 ve Vídni.

Pochází z českého šlechtického rodu Bubnů 
z Litic.

Po válce byl její otec vězněn 14 měsíců a ona musela s matkou a bratrem Adamem bydlet v podnájmu. V roce 1949 byl zámek v Doudlebách zkonfiskován a zestátněn.Eleonora byla nucena opustit gymnázium a absolvovala kurz pro zdravotníky. V roce 1960 začala pracovat jako pomocná síla v dietní jídelně a následně jako servírka.

Od roku 1969 pracovala jako prodavačka v prodejně novin Svobodného slova. Správcem doudlebského zámku je nyní její syn PETR DUJKA.

Její bratr HRABĚ ADAM Z BUBNA-LITIC studoval gymnázium v Kostelci nad Orlicí a přivydělával si hrou na kytaru.

V roce 1948 opustil s otcem ilegálně hranice a odešli do Rakouska. Zde zažádal o emigraci a v roce 1950 dostal nabídku z Austrálie. Po příjezdu do Perthu pracoval jako pomocný dělník v továrně na umělá hnojiva. Pak pracoval v obchodní firmě.

Po jejím krachu si našel místo řidiče městského autobusu. Během zaměstnání začal studovat na univerzitě němčinu a psychologii. Při studiích na pedagogické fakultě si přivydělával rozvozem prádla z prádelny a prodejem bonbónů. Po skončení studia učil na obecné škole a pak se stal ředitelem gymnázia. Zemřel na začátku letošního ledna.

Otcem Eleonory a Adama byl MIKULÁŠ Z BUBNA-LITIC, též Mikuláš Bubna z Litic nebo Mikuláš hrabě z Bubna-Litic (14. června 1897 Doudleby nad Orlicí – 17. srpna 1954 Štýrský Hradec).

Byl to český šlechtic a politik, ministr zemědělství Protektorátu Čechy a Morava ve vládě Aloise Eliáše. V době represí proti českým protektorátním politickým elitám byl varován a skryl se. Unikl tak zatčení. Po válce byl nicméně obviněn z kolaborace a vězněn. Po propuštění ovšem získal doklad o národní spolehlivosti. V roce 1946 mu zemřela manželka a roku 1948 emigroval do Rakouska. Bydlel ve Vídni a znovu se oženil.

Autor: Barbora Zemanová

3.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hasiči likvidovali požár lesa u Rašovic
4

Hasiči likvidovali požár lesa u Rašovic

Ilustrační foto

TIP LIGA: První kolo vyhrál Milan Jirásek z Křovic

Zraněného motorkáře odvezla sanitka

Domašín - Profesionální hasiči z Rychnova nad Kněžnou a dobrovolní hasiči ze Solnice byli v úterý v odpoledních hodinách přivoláni ke střetu osobního vozidla s motocyklem.

Osmigólové derby ve Vamberku, bonusový bod odvezly Častolovice

Rychnovsko - Úvodním kolem odstartovala nová sezona krajské fotbalové I. B třídy – skupina B.

Kraj zvyšuje stipendium, aby přilákal nové lékaře

Královéhradecko - Díky stipendiím pro mediky kraj získal už 52 nových lékařů. Proto chystá další pobídku: studenti, kteří se zaváží k práci ve zdravotnictví v kraji, mohou nově dostat až 150 tisíc korun.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení