Za pomoci zkušeného trenéra a odborné výživové poradkyně na sebe úspěchy nenechaly dlouho čekat.

Tělo si musí zvyknout

„Na začátku jsem soutěžící obeznámil s tím, že u každého z nich je situace individuální, a že plán cvičení každého z nich je potřeba dodržovat, aby byl účinný. Avšak není vhodné tréninky extrémně přehánět. Čím menší úbytek hmotnosti, tím je větší pravděpodobnost, že si svoji váhu v budoucnu udrží.
Jeden kilogram až kilogram a půl měsíčně je naprosto ideální stav úbytku hmotnosti. Soutěžící jsou časově omezeni studiem, zaměstnáním či rodinou, ale i přesto se snažili tréninky dodržovat,“ pochválil soutěžící trenér z rychnovského BR Sport Centra Karel Rejent. Dle jeho slov jsou dva měsíce málo k tomu, aby se dělaly jakékoli závěry. Metabolismus si určitou dobu zvyká na nový režim a proto je potřeba jej dodržovat dlouhodoběji. „Výsledky se určují především podle toho, jak se účastníci cítí a v jaké jsou kondici, počet kilogramů či centimetrů nemusí být jednoznačný údaj,“ doplnil Rejent.

Marie a Pavel Linhartovi
Že při současném počasí není tolik příležitostí k provozování sportovních činností, a především tělo není v zimě aktivní tolik jako v létě, to zřejmě netrápí manžele Linhartovy. „Chodíme s mužem běhat, a to především večer po návratu ze zaměstnání a po obstarání rodiny,“ prozradila Marie Linhartová. Mezi další aktivity zařadili badminton, fitness centrum, zumbu a squash.

„Čas máme jedině až večer, takže se snažíme cvičit doma. Skloubit pohyb s prací a rodinou je skutečně nadlidský úkol. Co se týče jídelníčku, musím dodržovat pravidelnost stravy a zařadit bílkoviny. A samozřejmě vynechat sladkosti. Ve zdravém jídelníčku budeme určitě i nadále pokračovat,“ dodala Linhartová, jejíž výsledky jsou znatelné i přes to, že byli s mužem během soutěže nemocní a nemohli cvičit.

„O té doby, kdy mi paní Wilkusová diagnostikovala ztrátu svaloviny ku prospěchu tuku, mi spadl hřebínek. Uvědomil jsem si, že hubnutí není vůbec jednoduchá jednorázová záležitost. Mou perspektivou je v podobném duchu pokračovat. Možná ale trošku jinak než mnozí. Chci zkrátka nežrat, ale zároveň neulétávat na měření kalorií, bio kvalitě, potravinových doplňcích a podobných vycpávkách. No, a samosebou pravidelně a celostně se rozhýbávat,“ uvedl Pavel Linhart. Ten díky soutěži objevil nejenom badminton a jeho kouzlo, ale také přirozenou chuť chlebu s tvarohem.

Lucie Růžičková
„Největší potíže mi dělá jíst pravidelně, nemám pevný denní program, každý den je jiný, a podle toho i čas, kdy jím. S časem mám potíže i v souvislosti s cvičením, nedaří se mi cvičit pravidelně. Ale snažím se pohyb i tak nacpat do zbývajícího volného času. Co se týče hříšků ohledně výběru správné výživy, s tím až takový problém nemám, snad jen, že se stále nedaří zařazovat do jídla dostatek masa. Ale občas si na ně vzpomenu, tak to není tak zlé,“ řekla Lucie Růžičková, pro kterou byly velkým přínosem rady výživové poradkyně.
„Renata Wilkusová některé mé domněnky o stravování potvrdila, jiné vyvrátila. Důležitým upozorněním pro mě bylo varování před alkoholem. Neříkám, že piji přes míru, ale jsem studentka, takže s přáteli do hospody zkrátka občas zajdeme. Teď jsem při posezeních vyměnila pivo za vinný střik, který si dávám v poměru deci vína a čtyři deci vody. Nejenom, že je to mnohem dietnější, ale i levnější, což studentská peněženka uvítá. Co se týče cvičení, velkým objevem bylo, že mě docela baví běhání, které jsem dříve zapřisáhle nenáviděla. Když se řeklo běh, v uších mi zaznělo povykování tělocvikářky, a to moc chuti do pohybu nepřidá. Teď mi v uších zní při běhu hudba ze sluchátek,“ dodala Růžičková.

Michaela Lepková
„Už vím, že nemá smysl držet drastické diety, stačí jíst zdravě a hýbat se. Výživová poradkyně mi hodně poradila, vařím podle jejích receptů. Často jsme spolu v kontaktu, jsem ráda, že jsem si s ní mohla o těchto záležitostech popovídat a především se poradit. Mezi mé velké úspěchy patří pití čisté vody, nepřejídat se, do jídelníčku jsem zařadila zeleninu. Fitko mě tolik nebaví, chodila jsem raději plavat a hrát tenis,“ řekla Michaela Lepková, která se těší na léto, až se bude moci věnovat venkovním sportům.

„Konečně obléknu kalhoty, do kterých jsem chtěla zhubnout, to je pro mě největší odměna a zároveň další motivace,“ dodala Lepková.

Kamila Königová
Pravidelnost stravování byl problémem nejen u Marie, ale také u Kamily Königové, která žije skutečně aktivním životem. „Mám ráda sport, hodně cvičím. Ale díky třísměnnému provozu v zaměstnání už není tolik času jako dříve. Stejně jako na jídlo, protože mám prý nízký příjem. Snažím se jíst pravidelně a chci v tom pokračovat dál,“ uvedla Kamila Königová.

Odměna je nemine

Výživová poradkyně Renata Wilkusová potvrzuje slova trenéra, že časový limit byl velmi krátký na posouzení výsledků. „Snažila jsem se, aby soutěžící upravili své stravovací návyky, což není o tom, že rychle změní svoje proporce. Vše je o plynulé změně, která přinese své ovoce až v delším časovém horizontu. Je to postaveno na tom, aby se váha nevrátila zpět,“ informovala Wilkusová.
A pokračovala: „Podle mého by se soutěžící měli lépe cítit a měli by mít více energie. Dostali informace o vhodných a nevhodných potravinách a jak si rozdělit jídlo v průběhu dne. Také by měli mít alespoň trochu jasno v obsahu jednotlivých živin v potravinách. To je důležité při tvorbě jídelníčku. Je totiž důležité naučit se o jídle přemýšlet. Jídlo by nám mělo přinášet zdraví, energii a s tím spojenou dobrou náladu. Je důležité si uvědomit, že tělo máme pouze jedno a záleží jen na nás, jak se o něj postaráme. Nejde totiž o to, jak vypadáme, ale ve většině případů je nadváha spojena s nemocemi.“

Co říci na závěr? „Soutěžícím přeji hodně úspěchů v cestě za jejich cílem. Je potřeba tomu nějaký čas obětovat, ale odměna je nemine. Za nějaký čas si na svoje staré zvyky ani nevzpomenou a tento systém jim začne plně vyhovovat. Potom už si budou moci dovolit nějaký malý prohřešek, aniž by to jejich tělu nějak uškodilo,“ doplnila Wilkusová, která nyní uvažuje o kurzech hubnutí.