„Ještě v roce dva tisíce tři jsme odebírali materiál od srbské firmy. Otázku bezpečných ftalátů jsme nepodceňovali. Zvýšil se nám obrat a nyní odebíráme zboží pouze od firem první kategorie, které se zaručují, že jejich výrobky neobsahují zmíněné ftaláty,“ komentoval situaci Otto Štěpán, ředitel Oblastní nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Podotkl, že spoléhají na certifikáty a obchodní pozice dodavatelů, nezkoumají přesné složení měkčených plastových zdravotnických materiálů.

Takový postoj k otázce nebezpečných ftalátů však nezaujímají všechny nemocnice, přestože ftalát DOHP je toxický, působí zdravotní potíže a tato skutečnost známá patnáct let. Zlomový bod přišel až v momentě, kdy Vědecký výbor pro vznikající a zjištěná zdravotní rizika Evropské unie ve své zprávě uznává škodlivost ftlatátů ve zdravotnických pomůckách. „Ftalát DEHP totiž negativně působí kromě jater a ledvin na testikulární buňky, které ovlivňují produkci spermií,“ uvedla vedoucí kampaně Arniky „Nehrajeme si s PVC“ Miroslava Jopková.

Problém ftalátů není pouze ve zdravotnictví, toxická látka se vyskytla mj. i v hračkách, školních pomůckach.

Reakce nemocnic na nebezpečné ftaláty nebyla tak opožděná, jak by se laikovi mohlo zdát. Sice se o škodlivosti ftalátů ví už patnáct let, ale konkrétněji ještě vroce 2002 Výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika Evropské unie tvrdil, že množství ftalátů DEHP není třeba ve zdravotnických pomůckách omezovat, neboť není dostatek důkazů o jeho negativním působení na léčené pacienty. Výbor tak nyní otočil. Rychnovská nemocnice však situaci nepodcenila. Jakmile se zlepšila její ekonomická situace, začala odebírat materiál změkčených plastů od vyhlášených firem scertifikátem.

Jak jsou na tom nemocnice s používáním ftalátů (pro zvětšení klikněte na grafiku).