Biopotraviny jsou sice žádaným sortimentem, ale jejich ceny jsou poměrně vysoké vzhledem k vyšším výrobním nákladům, takže nejsou pro každého. „Je krásné, když se člověk rozhodne žít zdravě a dává přednost potravinám, jež vznikají přírodní cestou bez konzervantů a chemikálií. Toto předsevzetí u nás však nemělo dlouhé trvání. Jsme čtyřčlenná rodina a já jsem s naším mladším synem na mateřské dovolené. Prostě si nemůžeme z finančních důvodů dovolit jíst pouze biopotraviny,“ uvedla devětadvacetiletá Klára Masaříková z Rychnova n. K.

Začínající ekofarma ve Štěpánovsku na Týnišťsku, se zabývá chovem nosnic, brojlerů, káčat ruánských, pižmových, pekingských, perliček, bažantích kuřat a krůťat, její provozovatelé vědí, že činnost ekofarmy je velmi náročná nejen fyzicky, ale především finančně. „My si za svým cílem stojíme. Ekofarmu kvůli tomu, že nás tolik stát nepodporuje, nezrušíme. Jen si jsme vědomi, že k úspěšnému rentování je nutné najít další činnost. Rádi bychom tady u nás provozovali agroturistiku. Všechna naše zvířata žijí volně a stravují se čistě přírodně. Netýráme je zavíráním do klecí. Jen na noc je zaženeme do ohrad, a to kvůli jejich bezpečí, aby je nenapadla žádná škodná,“ informovala o začínající ekofarmě Zdeňka Dvořáčková.

Právě v těchto dnech sem přijíždějí desítky klientů pro drůbež, sezona vrcholí.

Farmářka však tvrdí: „Přestože je o biopotraviny enormní zájem, jde o silnou kupní sílu, kterou jsou movitější občané. Ti, kteří mají hlouběji do kapsy, nakonec koupí potravinu pro ně levnější.“

Další nedaleká ekofarma také rok od roku rozšiřuje svůj sortiment. Ekofarma Ondřeje Podstavka v Borohrádku letos zavádí například novinku - pěstování biobylin. „Každé rozšíření sortimentu znamená zajistit si i odběratele. Naše klientela se rozrůstá. Odbyt na vajíčka máme například až v Brně,“ vysvětlil Podstavek.

Jeho ekofarma hospodaří na 82 hektarech půdy. Zabývá se chovem dojnic, slepic, produkcí vajíček, prodejem mléka a hovězího masa. „O zájmu o biopotraviny svědčí odbyt z prodeje ze dvora. To znamená, že zákazníci přicházejí až k nám. Právě ze dvora například ročně prodáme šest a více tisíc litrů mléka. Zbytek mléka prodáváme opočenské mlékárně, přestože se zatím nezabývá zpracováváním biomléka. Už musíme sázet na jistotu, jako že jsou peníze každý měsíc na účtu. Podpora státu je slabá a spíš nás ničí byrokracie. Já jsme například dostal pokutu za zelenou naftu. Nyní ji raději nepoužívám a nemusím se trápit s její spotřebou, která byla daná. Zelená nafta se mohla projet jen na poli. Nikdo nepočítal s cestou směrem k obdělávané půdě. Já ale musím denně a to i několikrát vyjet na pole, která máme vzdálená šest kilometrů,“ postěžoval si na problémy spojené s podnikáním ekofarmář.

Biománie v Česku. Zemědělci nestačí pěstovat

Ekologické výrobky jsou čím dál víc v módě. Experti navíc tvrdí: Jejich cena půjde dolů, spotřeba naopak stoupne

Praha - Biovýrobky jdou na českém trhu na odbyt. Povědomí, že ekologické potraviny jsou příliš drahé a není o ně zájem, už dávno neplatí.

„Ekozemědělci už teď nestačí uspokojit poptávku na trhu. Není tedy pravda, že by se neuživili. Dobře se ekozemědělstvím živí už teď a dá se očekávat ještě příznivější vývoj,“ řekl Jan Záhorka, tajemník Agrární komory. Ekovýrobků je na českých pultech celá řada. Konkurují jim ale i produkty, které se hojně dovážejí z blízké i daleké ciziny.

„Poptávka spotřebitelů po biopotravinách je vyšší než nabídka, na druhou stranu roste v současné době počet výrobců biopotravin, proto předpokládáme, že podíl českých biopotravin na trhu se bude zvyšovat,“ uvedl Petr Vorlíček, mluvčí ministerstva zemědělství.

„Nelze jednoznačně odpovědět, zda jsou levnější české nebo zahraniční výrobky. Záleží na dané komoditě a na množství, ve kterém je tato komodita na trhu dostupná. Obecně lze říci, že žádné dramatické rozdíly mezi cenou české a zahraniční biopotraviny v dané komoditě nejsou,“ upozornil Vorlíček.
Zájem o biopotraviny mají především mladí lidé, kteří všeobecně rádi přijímají západní trendy. Starší generace není zatím příliš zvyklá biovýrobky kupovat. „Mladí lidé kupují biopotraviny, protože chtějí kvalitní potraviny hlavně pro svoje malé děti,“ doplnil Jan Záhorka.

Lidé, kteří biovýrobky nekupují, mají za to, že ekologické potraviny jsou příliš drahé. Podle mluvčích českých obchodních řetězců u nás stále přetrvává trend nakupovat podle ceny, ne podle kvality. I pro tyto spotřebitele se ale blýská na lepší časy. Biovýrobky totiž časem znatelně zlevní.

„Biovýrobky jsou už dnes velmi v módě a budou stále víc. Naše republika se časem vyrovná úrovni zemí západní Evropy a prodej biopotravin se zvýší. Bude jich více, ekozemědělců bude více, to znamená, že mezi nimi bude daleko větší konkurence,“ řekla Deníku ekonomka Markéta Šichtářová. Spolu s tím, jak roste životní úroveň obyvatel Česka a zvyšuje se hrubý domácí produkt, rostou i jiné hodnoty. Lidé budou mít časem více peněz a budou je investovat do luxusu. Tím mohou být v očích spotřebitelů právě i ekologické potraviny.

„Objemově sice spotřebují jídla stejně, ale peníze budou investovat do jeho vyšší kvality. Podle předpokladů prodej bioproduktů poroste. Biovýrobky jsou módním trendem, který bude do budoucna ještě sílit,“ dodala Markéta Šichtářová.

Levné jogurty

A kolik české ekovýrobky stojí? Cena záleží především na tom, v jakém množství se produkují. Nejdostupnější české biopotraviny jsou biojogurty a bio mléko. Cena biojogurtu je již srovnatelná s cenou konvenčního jogurtu, litr biomléka je zhruna o tři koruny dražší než konvenční mléko. Malé cenové rozdíly jsou např. u biosýrů. Obecně se ale biopotraviny o 20 až 40 procent prodraží. Některé komodity dokonce o sto i více procent. Např. kuřecí maso, kterého se zatím produkuje v biokvalitě málo.

ŠÁRKA ŠKAPIKOVÁ