Sokolníci vychovají ročně pět set mláďat. Zejména sokoly a rarohy následně vypouštějí do přírody. Zatímco v roce 1985 nežil volně žádný pár sokolů, v současnosti jich je pozorováno kolem 40.
„Letos mezi ulovenou zvěří nebyla žádná divoká kočka a kupodivu ani jedna kachna,“ bilancoval současný předseda Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty Petr Zvolánek.
DDT hubilo
I letos byli sokolníci rozděleni do skupiny podle dravců a po tři dny se rozjížděli do 30 honiteb na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Sokolnické lovy jsou jen malou částí činnosti Klubu sokolníků, ale v každém případě vyvrcholením sezony. Tak například ročně odchovají 500 mláďat sokolů, rarohů, orlů a dalších ohrožených dravců.
„Z toho zejména sokoly a rarohy vypouštíme do přírody, protože byli v celé Evropě téměř vyhubeni. U sokolů bylo jedním z faktorů užívání insekticidu DDT v zemědělství, a u rarohů mimo jiné ztráta přirozené potravy, tedy syslů,“ vysvětlil Zvolánek s tím, že díky odchovu a různým záchranným akcí se daří stavy dravců stabilizovat.
„V roce 1985 nebyl u nás volně v přírodě pozorován žádný pár sokolů a v současnosti víme asi o čtyřiceti. V případě raroha jsou počty nižší a jde asi o 12 párů,“ upřesnil předseda.
Silnější přežívá
Právě vzhledem k odchovu, kdy někteří dravci snášejí vejce již koncem února, období od října do konce roku je pro sokolníky lovecky nejzajímavějším. „V přírodě silný jedinec přežívá, a to platí i v tomto případě. Zdravý bažant či zajíc odchází kolikrát ze souboje vítězně, a to ani nemusí dojít ke kontaktu,“ dodal sokolník.
Vyjádřete svůj názor v diskuzi pod článkem!