Když něčemu opravdu věříte, když vidíte cíl a dokážete si představit věc už hotovou, určitě se to podaří – to jsou slova Zdeňky Seidelové, starostky Přepych, která pronesla 14. Července zhruba hodinu po benefičním koncertu houslisty Jaroslava Svěceného a varhaníka Josefa Popelky, díky němuž se o další velký kus přiblížil k cíli projekt obnovy varhan v kostele sv. Prokopa v této obci pod Orlickými horami.

Nutno dodat, že to nejsou prázdná slova, ale pevné přesvědčení. Zdeňka Seidelová jím doslova nakazila nejen lidi kolem sebe - spolupracovníky, zastupitele, sousedy – ale i lidi z míst mnohem vzdálenějších, které do zahájení prací na záchraně královského nástroje vůbec neznala.

To, že se za necelé dva roky podaří shromáždit 1 289 650 Kč, si v závěru roku 2015, kdy se rozhodlo o opravě, nedovedla představit ani agilní starostka plná energie a už vůbec ne nikdo z jejího okolí. Tzv. „trochu při zdi“ se drželi i členové spolku PROVARHANY v čele s varhaníkem Pavlem Svobodou, kteří na alarmující stav nástroje upozornili a zároveň předávali zkušenosti z průběhu záchrany nástroje v Husově sboru v Dobrušce. A tak v Přepychách nevymýšleli nic nového a převzali vše, co se osvědčilo – tzn. Adopci varhanních píšťal, benefiční koncerty i žádosti o dotace a skočili do vody, aby brzy dokázali, že „plavat umí a dokonce velmi dobře, spíše však výborně“.

Naprosto jasně o tom svědčí čísla. Před zahájením koncertu Jaroslava Svěceného a Josefa Popelky byla výše poskytnutých příspěvků, ať z darů jednotlivců, podnikatelských subjektů, obce, farnosti a Královéhradeckého kraje úctyhodných 1 205 711 Kč. Čtvrtý letošní benefiční koncert přinesl z dobrovolného vstupného na sbírkové konto obdivuhodnou částku 27 307 Kč, takže zbývá shromáždit ještě 56 632 Kč. Zdá se vám to mnoho? Možná ano. Pro organizátory je to ovšem už pouhých 4,3 %!

Vraťme se však zpět do kostela sv. Prokopa. Každý, kdo přišel (a posluchači opět zaplnili lavice včetně přístavků), vzápětí zbystřil, neboť ucítil „vůni“ nátěru či barvy, linoucí se z kůru, kde se práce nemohou zastavit ani v den benefičního koncertu, neboť obnova varhanní skříně je v plném proudu. O tom ale až později.

„Jsem rád, že jsem tu díky Pavlu Svobodovi už podruhé. Už podruhé se snažím špetičkou pomoci obnovit královský nástroj, i když housle samozřejmě také považuji za neméně královský nástroj. Varhany jsou ovšem varhany a vy je restaurujete nejen pro nás, pro současníky, ale i pro další generace, které zde budou moci poslouchat nádherné koncerty,“ zdůraznil známý houslista Jaroslav Svěcený poté, co po úvodních dvou skladbách opustil kůr a přišel před oltář, kde zahrál svoji vlastní skladbu na krásný historický nástroj Francouze Jeana Baptisty Viullaumeho z roku 1849 – houslaře, který patřil podle slov interpreta k nejvýznamnějším v Evropě.

„Děkujeme, že jste i v létě, v době prázdnin, sem vážili cestu. Jsem velmi rád, že vaše varhany dostávají pomalu tu správnou „fazónu“ a kvalitu, do které rostou. Přeji vám, aby tady bylo potom koncertů co nejvíce a aby vaše varhany po desetiletí dělaly jenom radost. Je skvělé, že budou obnoveny,“ dodal Jaroslav Svěcený.

Varhany ošetří i plzeňské pivo

Koncertu velice zdařile přenášeného videoprojekcí z kůru před posluchače byl osobně přítomen i Ivan Bok, varhanář, jemuž byla rekonstrukce nástroje svěřena. Na otázku, co ještě zbývá dokončit, odpověděl: „V tuto chvíli zbývá na varhanách zrestaurovat vzdušnici pozitivu, hrací stůl a zevnějšek varhan. Pak nastane moment, kdy půjdou všechny píšťaly ven a znovu, ale už definitivně, je složím.“

Dodal, že všechny zrestaurované díly jsou v současné době ve zkušebním provozu. Zároveň přiblížil obnovu hrací skříně: „Skříň má v současné době okrovou barvu, což je základní nátěr – fládr pod imitace dubu se nanáší okrový. Následně se nanáší glazura rozpuštěná v pivu, kterou se tvoří dekor. Ten se pak překryje krycím lakem, který zvýrazní hloubku imitace.“ K tomu jedna zajímavost. Ivan Bok nevěděl, jaké pivo bude mistr Zvonař, vracející skříni původní podobu, používat. Převážně prý pracuje s pivem plzeňským.

A závěr? Pro spolek PROVARHANY, který dal v Přepychách impuls k obnově nástroje z roku 1872, pak se podílel na dramaturgii benefičních koncertů a přivedl do malé obce velké umělce, čímž i zvýšil zájem o krásnou hudbu a zároveň otevřel srdce mnoha lidí, je to už téměř další splněný úkol. Mezitím ale už začaly práce na obnově památkově chráněného varhanního pozivitu v kostele sv. Marie Magdaleny v Deštném v Orlických horách, kde se samozřejmě rozjela jak adopce varhanních píšťal, tak benefiční koncerty. Na obzoru se pomalu rýsuje náročná obnova královského nástroje v klášterním kostele v Opočně.

…je toho v této oblasti totiž opravdu hodně, co je potřeba udělat, a nejen v regionu pod Orlickými horami.

Dana Ehlová