Jaké formě informací dáváte přednost? Nepřeválcují sociální sítě klasické tištěné zpravodaje? Na tyto otázky odpovídají členové naší víkendové poroty – významné osobnosti rychnovského okresu.

Petr Dujka,
správce doudlebského zámku
Města se už odedávna propagují nejlépe skrze své občany. Pokud ti jsou spokojení, rádi se o svoji spokojenost podělí. Co se týče propagace na internetu, dnes je již standardem, že každé město má svůj web, lidé z mé generace tedy asi nejdříve ze všeho zamíří tam.
Mladší, ti jsou ale na Facebooku jako doma, možná tedy budou informace o příslušném místě či městě hledat spíše zde. Záleží, co hledají. Pokud se samo město postará především o to, aby informace na stránkách (i na sociálních sítích) byly dostatečně aktuální, pak ať klidně kočíruje obojí a informuje na obou frontách.
Padá-li prach na čerstvé zprávy tam či tam, není to pro město právě nejlepší vizitka. To pak ani sebelepší profilová fotka nepomůže.
Osobní preference „infokanálu" nemám, obojí je užitečné. Jako turistická destinace sociální sítě využíváme a používáme vedle webu také. Speciálně během sezóny je to hodně důležitá hlásná trouba. Jsme na Facebooku v kontaktu i s jinými stránkami (města, informační centra, farmářské rozcestníky, partnerské zámky…) a aktuality si navzájem šíříme. Líbí se mi i ta okamžitá odezva. Nedávno se nám třeba narodilo další telátko a o takovou radost se člověk rád podělí. A víte, kolik lidí hned nadšeně reagovalo? Na druhou stranu, na webu si můžeme dovolit nabídnout informace do hloubky: popsat do detailu historii, věnovat se fungování zámku. Na Facebooku se víc spěchá. Potřebujeme ale obě cesty.
A zda jedno nepřeválcuje druhé? Říkalo se, že televize zabije rozhlas, že kino nepřežije nástup DVD (tehdy ještě VHS) přehrávačů, že tištěné noviny jistě zardousí rozmach internetu, že tištěné knížky padnou pod útokem elektronických čteček a audioknih. Nestalo se, zatím vše hezky existuje vedle sebe, můžeme si vybírat. Naštěstí. Všechna média a masmédia se sice musí prát o své místo na slunci, ale je to boj zdravý.
A důležitá je stále především náplň. Aneb, nejde ani tak o formu, ale jen a jen o obsah. Což platí pro všechny nástroje šíření informací. Ještě pořád jsou věci „mezi webem a zemí"!

Radka Polívková,
ředitelka ZŠ Masarykova Rychnov nad Kněžnou
Ačkoli sama využívám elektronickou komunikaci a částečně i sociální sítě, rozhodně jsem pro zachování tištěné podoby zpravodajů. Stále dávám přednost šustění listů knížek před čtečkou a ani si ji nechci pořizovat. Časopisy a knihy, to je moje. Jsem přece jen už ta starší generace… Od práce u počítače si ráda odpočinu při čtení papírových stránek.
Před pár dny jsem se sama setkala s podvodným jednáním na sociální síti, kdy byl zneužit můj profil a mým jménem oslovováni mí známí. Včas se podařilo podvodný profil zablokovat a vše nahlásit na Policii ČR. Jsem proto nyní zase daleko opatrnější v komunikaci přes počítač.
Navíc mi přijde řada věcí v dnešní době velmi nespravedlivá vůči seniorům, kteří se s počítačem nekamarádí. Copak nemají právo dostat informace ze své obce, regionu jenom proto, že nekomunikují elektronicky?
To by museli chodit pro informace pouze k úřední desce? Nemohou za to, že se narodili mnohem dříve a byli zvyklí číst dlouhé romány, které by řada mladších lidí nevzala ani do ruky, protože to je „příliš tlustá kniha". Věřím, že ještě dlouho budou mít knížky a časopisy hodně věrných čtenářů.