V pátek po poledni odešel z hradecké vazební věznice. Skončilo jeho české martyrium, během nějž Nazmi Sahin, Turek hlásící se ke kurdské menšině, neustále tvrdil: „Jsem obětí soudního systému."

Jeho slova potvrdil i státní zástupce a Krajský soud 
v Hradci Králové. Jedenatřicetiletého nevysokého muže pustili z vazby a navíc ho odmítli vydat do Turecka.

Jeho hradecký příběh začal přitom velmi napínavě – policisté ho zatkli jako muže napojeného na teroristickou organizaci.

Kurdové vs. Turci

Stalo se na konci listopadu, Sahin tehdy přijel se známým z Německa. Do Čech vozili kebab. Ano, je to jako ze špatné komedie, ale je to tak. Na jedné hradecké pumpě ho zadržela policie, musela to udělat, protože na něj byl vydán mezinárodní zatykač.

Černovlasý Kurd byl totiž 
v Turecku odsouzen kvůli politice. Problémem země je totiž už třicet let trvající turecko-kurdský konflikt, který přes některé nadějné zprávy ze začátku roku 2014 pořád bují.

Sahin byl podle tureckého rozsudku přívržencem organizace nazvané MKPHKO, jež je v zemi zaspáno do seznamu teroristických uskupení. Jenže v Evropské unii je to jinak,  žádné takové zprávy se neobjevují.

„Její deklarovaný cíl je uskutečnění marxisticko-leninské revoluce. Má řádově tisíce členů, ale jinak se o ní ví relativně málo," prozradil jeden z výsledků šetření státního zástupce Radka Soukupa soudce Jiří Mádr.

„Je názorově spřízněna 
s PKK (Strana kurdských pracujících)," doplnil předseda senátu.

To už by mohl být problém, protože PKK je na listině teroristických skupin například ve Spojených státech amerických.

Jenže Sahin nebyl podle všeho členem této organizace. Byl jen v nesprávný čas na nesprávném místě. V roce 2007 totiž ve městě Van na jihovýchodě země vtrhla místní policie do jednoho z bytů, kde byl i Sahin. U jednoho z mužů pak našla písemnost, která byla jakýmsi manifestem organizace MKPHKO.

To justici stačilo k vynesení trestu odnětí svobody na šest let a tři měsíce.

„Já jsem s nimi neměl nic společného," uvedl Kurd po zadržení v Česku. „Jeho činnost bych přirovnala k disidentské činnosti u nás za komunismu," pronesla krátce po Sahinově zadržení Zuzana Dostálkové, která byla po celou dobu Sahinovou obhájkyní v Česku.

Nakonec se ukázalo, že v jeho případě asi nejde o kurdského Václava Havla. Přesto kauza předvedla, jak velká averze je v euroasijské zemi už mnoho let mezi Turky a kurdskou menšinou.

Dva výslechy, poté jedno líčení, šestiletý trest. Proto Kurd utekl
V roce 2009 se dozvěděl, že je 
z něj odsouzený muž. To už však Nazmi Sahin nežil v Turecku. Kvůli problému s úřady totiž utekl do Itálie. Ve své zemi absolvoval po zadržení v roce 2007 jen dva výslechy, zúčastnil se i jednoho soudního líčení, ale poté zmizel.
V roce 2013 mu pak byl přiznán 
v Itálii status politického uprchlíka, dostal azyl. I toto italské rozhodnutí dopomohlo k tomu, že 
ho Česko nevydalo do Turecka, 
i když podepsalo smlouvu o vydávání občanů platnou mezi všemi členy Evropské unie.
„Vydat je možné, když nejsou pochybnosti, a ty v tomto případě byly hned od začátku," řekl státní zástupce Radek Soukup.