Obcházel ulice, když viděl lákavý lup, vyfotil si ho. Pak snímek auta přetáhl z telefonu do počítače. Tak vznikala databáze, podle které měl devětatřicetiletý Martin Prokeš ukrást čtyřicet automobilů, čímž měl způsobit škodu 8 milionů korun.
Jeho kumpán Josef Polgár mu podle obžaloby pomáhal některé vozy rozebrat na díly. Podle Prokeše však také některá auta sám ukradl. „Dával jsem mu za to pětadvacet tisíc," řekl Prokeš při výpovědi.
Případ začal řešit Krajský soud v Hradci Králové. Po prvním dni líčení byl proces odročen na začátek září.
Prokešovi, hlavnímu obžalovanému, hrozí až desetiletý žalář, Polgárovi o čtyři roky kratší postih.
Jak mělo jejich souznění vypadat? V tom se výroky obou obžalovaných liší.
Prokeš jejich akce popsal takto: „Vozidla jsem tipoval já. Fotky jsme měli v notebooku, a proto jsme měli přehled o vhodných autech k odcizení. Polgár vozidlo odcizil tak, že přehrál jeho software. Já jsem hlídal, případně jsem měnil registrační značky. Ty staré jsme pak vyhodili. Měli jsme vysílačky, já jsem jel před ním v mém autě a sledoval jsem, jestli někde nestojí policie."
Polgár však zareagoval: „Nikdy jsem s Prokešem nekradl. A nikdy ani sám. Byli jsme kamarádi, ale nekradl jsem pro něj. Ani nevím, jak vypadá skříňka na dekódování řídících jednotek."
Proti jeho verzi mluví Polgárova výpověď, pro ni například postřeh, který policistům prozradila někdejší Prokešova přítelkyně.
„Polgár byl pro Prokeše jen hloupý dělník. Ani mu nedával žádné peníze, a ten se před ním chtěl jen ukázat," pronesla svědkyně.
Polgár také tvrdil, že Prokešovi (mimochodem muži, který užíval pervitin, což potvrdilo několik lidí) pouze pomáhal vyklidit garáž v Roudnici, kde měl právě rozebírat kradené vozy.
„Viděl jsem, že tam má auta bez značek. Všude se válely náhradní díly. Ale já jsem nikdy žádné díly neprodával," ujišťoval. Podle obžaloby byl však do této činnosti zapojen.