Jste třetím, kdo převzal Cenu MHF F.L.Věka za přínos kulturnímu dění v regionu? Co pro vás znamená zařadit se po bok Luboše Sluky a Václava Rabase?
Neměla byste pro mne na začátek lehčí otázku?

Neměla.
Oba pány samozřejmě znám a hluboce si jich vážím. Pana prof. Rabase jako vynikajícího interpreta varhanní hudby, pedagoga, který se navíc zasloužil o vznik varhanního oddělení pardubické konzervatoře. Luboš Sluka je shodou okolností mým dávným přítelem a kamarádem. A být k nim přiřazen je pro mne ctí v mých očích až nezaslouženou. Ale stalo se, a mně nezbývá, než nezpychnout, a hlavně se nepoměřovat.

Kdy se narodila vaše láska k vážné hudbě?
Zaseta byla nepochybně v mém útlém dětství tatínkem, Václavem Kašparem, který ji miloval. Nebyla to láska pouze pasivní, ale sám zpíval jako sólista na koncertech v Opočně, na kůru děkanského kostela, a samozřejmě všechny ty písně a árie zněly u nás doma. Zněly i díky jeho slušně vybavené gramotéce.

Máte radost, že i Opočno je součástí MHF F. L. Věka?
Když dovolíte, neřeknu pouze ano, ale vysvětlím proč. Opočno je už desítky let oblíbeným festivalovým městem náchodské Cameraty, dlouhá léta jsme uváděli koncerty Orlicko-kladského varhanního festivalu. V první řadě to je kvůli citlivému a vyspělému publiku, dále pak ochotě a schopnosti pořadatelů (Opočenská beseda) tato vystoupení přijmout.
Mezinárodní hudební festival F. L. Věka je pro nás významný nejen svým koncertem uváděným v Opočně, ale zejména jako celek tím, že časově navazuje na cyklus koncertů vážné hudby Opočno hudební, a tak prodlužuje naši společnou koncertní sezónu od počátku léta hluboko do podzimu.

Cenu přebíráte za více než 20 let trvající práci v Opočenské besedě. S jakým cílem jste v roce 1992 tento spolek zakládali?
Cílem našeho snažení bylo a je pěstování a rozvíjení kulturních tradic známých z historie Opočna. Tato původně široká oblast se postupně zužovala, takže jsme se několik let podíleli např. na redakci a vydávání Opočenských novin, pořádali jsme výstavy, přednášky, koncerty vážné hudby. A jak vidno, právě tyto koncerty se postupně pod jménem Opočno hudební staly hlavní náplní naší činností pro následujících 21 let (celá odpověď na webu).

Jak funguje Opočenská beseda? Kolik lidí se podílí na pořádání koncertů?
Kdo jen trochu zná spolkový život, ví, jak to chodí. Veškerá práce leží na výboru, v našem případě pětičlenné radě. Na samotném pořádání koncertů se rozhodující měrou podílejí dva lidé – předseda a hospodářka, zbývající tři zaskakují v případě potřeby. Stručně řečeno, předseda zajišťuje vše od prvních kontaktů s umělci přes propagaci, nejrůznější jednání a vyjednávání, „tisíc" drobností až po předání květin a „zhasnutí" v sále. K tomu ještě pokaždé trne, aby umělci trefili včas do Opočna, aby byl koncert hojně navštíven, aby…, je stále ve střehu a k dispozici. Stejně důležitá je práce hospodářky, která bdí nad financemi. V žádném případě si nedovedu představit, že bych s ní měnil. Paní Pultarová je spolehlivost sama a její obětavost nezná mezí. Žádná improvizace – řeč čísel je jasná a neúprosná.

Opočno má hodně rodáků se vztahem k hudbě. Připomínáte tyto osobnosti posluchačům koncertů?
V tomto směru je naším rodákem číslo jedna jeden z největších současných skladatelů vážné hudby, Luboš Sluka. Jeho hudba zní na našich koncertech často. Letos jsme na jeho postesknutí, že písňová tvorba zní na koncertních pódiích jen zcela výjimečně, připravili recitál člena opery ND, barytonisty Jakuba Hrubého, kde zněly písně A. Dvořáka, J. Strejce, L. Janáčka a L. Sluky. Písně skladatele V. Marela na texty jeho opočenských přátel přednesl na jiném koncertu bývalý člen opery ND Karel Petr. Nezapomněli jsme ani na další, a to na skladatele a významného pedagoga Františka Zd. Skuherského. Hudba skladatele, který v mládí působil jako varhaník krátce v Opočně – J. K. Vaňhala – zní v Opočně poměrně často.

Jaká je úloha města při akcích pořádaných Opočenskou besedou – podporuje vaši činnost?
Město podporuje naši činnost finančně, z rozpočtu částkou 36 000 korun, což je zhruba jedna třetina nákladů na koncerty. V případě krajní nouze žádáme o dodatečné posílení z financí na kulturu a zatím vždy úspěšně. Za koncerty v Mariánském kostelíku – městské koncertní síni a v Kodymově národním domě od nás nevyžaduje placení pronájmu atd.

Z čeho je plněn rozpočet?
Jak už jsem se zmínil, naším hlavním příjmem jsou peníze z města, dále pak z Nadace ČHF a od našich, dnes už pravidelných mecenášů. To jsou ti, kteří nám dají peníze a vědí, že za to nic nedostanou. Příjem ze vstupného je zhruba čtvrtina až třetina nákladů na koncert. Abychom udrželi kvalitu, museli jsme omezit počet koncertů našeho cyklu z původních 12 – 15 na dnešních deset. Důležité je, že jdeme dál. Ale osud opočenských Hudebních sobot je pro nás mementem.

Kdo a jak vytváří dramaturgii jednotlivých cyklů?
Původně jsme léta dramaturgii vytvářeli sami, nápady a doporučeními přispíval i Luboš Sluka, nějaký čas byl naším dramaturgem Jan Krejčí (bývalý první houslista orchestru činohry ND). Když nám před lety nabídl spolupráci opočenský rodák Pavel Svoboda, s nadšením a úlevou jsme ji přijali. A tak je naším dramaturgem a konzultantem k všeobecné spokojenosti dodnes.

Čím jsou pro vás osobně koncerty vážné hudby?
Tady bych ocitoval jakési motto, uvádějící rok co rok naše Kalendáře: Také na rok 2014 má pro vás Opočenská beseda připravený cyklus koncertů vážné hudby Opočno hudební. Setkání s krásou, duchem a uměním hodným toho slova a v neposlední řadě s přáteli s cílem „sdružovat občany ku společenskému soužití".

Máte nějakého vysněného interpreta, soubor či skladbu, které byste si přál naživo slyšet?
Obávám se, že tady bych případné čtenáře rozhovoru uvedl do rozpaků, a tak vám to jen pošeptám (směje se).

VIZITKA

Ivo KAŠPAR
*10.9.1937 v Opočně

Je ženatý s manželkou Janou, má dvě děti – dceru Karolínu a syna Iva. Je také dědečkem vnuka Iva.

V roce 1956 ukončil maturitou Pedagogickou školu pro vzdělání učitelů národních škol. Povolání učitele 1. stupně základní školy ho přivedlo postupně do Vrchlabí, na nejvýše položenou školu u nás – jednotřídku v Hrnčířských Boudách v Krkonoších, do Egypta na školu při ZÚ v Káhiře, na dvoutřídku v Horní Brusnici a v roce 1978 do Opočna, kde učil na ZŠ a posléze několik let vykonával funkci zástupce ředitele ZŠ. Do důchodu odešel v r. 1998.

Z veřejné činnosti:
Čtyři roky byl členem zastupitelstva za OF. Stál u vzniku původních Opočenských novin a léta pracoval jako píšící člen jejich redakční rady. Patří mezi zakládající členy Opočenské besedy a dodnes je jejím předsedou.