Pušky opředené tajemstvím. Popravovaly za války Ležácké?

Jsou to pušky, jejichž majitelé večer 24. června roku 1942 uposlechli povel Feuer! k popravě 33 dospělých obyvatel osady Ležáky? I po tom pátrají ve Východočeském muzeu v Pardubicích, kam se z divadla dostalo 9 pušek Mauser.

„Není to vyloučeno, nelze to dokázat, ale je velmi pravděpodobné, že skutečně pocházejí z výzbroje německého policejního pluku Böhmen, který sídlil na pardubickém Zámečku a v době heydrichiády zde popravoval české vlastence," řekl historik Jan Tetřev. Východočeské muzeum Pardubice tak možná získalo další velmi cennou část národní historie.

Posádka pluku Böhmen měla řádově 300 – 400 mužů, vyzbrojených právě těmito puškami. Šlo o čiště německou jednotku. Na vraždách civilistů se z nich však podílela jejich malá část.

Původně 18 zbraní se vynořilo z Východočeského divadla, kam se dostaly zřejmě v 50. letech a kde také léta ležely v trezoru. Právě 9 z nich bylo identifiokvány, jako bývalé zbraně německého policejního oddílu. Na jejich pažbách přibyla zřejmě v padesátých letech ražba písmen Z SLT a číselný kód. Pokud by se podařilo zjistit, co tato ražba znamenala, mohlo by se o původu zbraní zjistit více. I tato stopa bude předmětem pátrání historiků.

„Pravda je taková, že jejich pověst se tradovala dlouho a to je možná ochránilo. Herci jsou velmi pověrčiví lidé, a proto se jim s těmito zbraněmi nechtělo hrát," uvedl Petr Dohnal, ředitel Východočeského divadla Pardubice, které zbraně v roce 2014 předalo policii v Pardubicích u příležitosti zbraňové amnestie.

"Jsem velice rád, že došlo k předání zbraní do rukou povolaných. Sem opravdu patří," dodal Petr Dohnal.

„Samotné pušky nejsou ničím přímo vzácné, ale jejich původ z nich dělá velice zajímavé kousky, a proto byly po zaevidování a zkouškách předány muzeu," objasnil Václav Kořínek z policejního odboru zbraní a bezpečnostního materiálu.

„Ukázalo se, že vedle různých vojenských a civilních zbraní se tam nachází devět pušek Mauser, které mi vyrazily dech. Jedná se o pušky Mauser 1898, takzvaný dlouhý Mauser, které byly vyrobeny v průběhu I. světové války," říká Jan Tetřev. Z těchto zbraní byla odvozena řada pušek, které se používaly mezi válkami a tudíž i ve II. světové válce v armádách celého světa.

„Němci samozřejmě staré pušky z I. světové války nevyhodili, ale nechali je ve skladech. Měly stejnou ráži jako nové kratší pušky. Na moderní válku byly příliš dlouhé, ale mohly se použít v nouzi nebo pro druhosledové jednotky," dále vysvětluje Jan Tetřev. Staré pušky proto prošly úpravami. Především závěr, který měl původně rovnou kliku, dostal ve 30. letech pohodlnější kliku zahnutou. Vyměněno bylo také poněkud nepraktické hledí za modernější hledí ploché. Zbraň tak kromě délky připomínala moderní pušku 98k.

Zbraně samotné byly znehodnoceny zřejmě po válce. Nejsou střelby schopné, ale jejich znehodnocení není podle současných předpisů, to však v muzeu, kde budou vystaveny nijak nevadí.

„Je obrovskou zásluhou pracovníků divadla, že tyto zbraně uchovali a uchránili je tak před zničením. Východočeské muzeum počítá s jejich vystavováním při výstavách s tématikou II. světové války, doplní řadu unikátních sbírkových předmětů s tématikou Zámečku. Budeme je pochopitelně také zapůjčovat," říká ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

„Pokud se Československé obci legionářské podaří zrekonstruovat Zámeček, bylo by logické část těchto zbraní tam umístit. Vrátily by se tak na místo činu," dodal Tomáš Libánek.

"Věci související s Heydrichiádou mají vůbec zvláštní fluidum. V roce 2002, kdy se tu poprvé vystavovaly rakve a oděvy popravených, tak se i polovina ansámblu, která výstavu připravovala, vytratila ze sálu, protože z toho šla doslova koncentrovaná hrůza," uzavřel Jan Tetřev. 

Osudové události kolem osady Ležáky zachytil i hraný dokument Ležáky 42