O tom, že poklad odevzdá, nepochyboval

Michal K. z Českého Meziříčí tam v říjnu loňského roku objevil 922 pražských a sasko-míšeňských grošů. Bylo to náhodou, ale i té se musí někdy pomoci. „Už od dětství sbírám keramiku. Často chodím po polích a dívám se, co všechno vykoukne ze země. Tak se dá najít keramika až z patnáctého století, kdy se začal odpad vyvážet do polí,“ popsal okolnosti sám nálezce.

Pro hledání keramiky ani žádné detektory nejsou a sám amatérský archeolog nepoužívá ani jinépomůcky. Jeho nástroji jsou lidská ruka a zrak, který již ze zkušenosti rozpozná, že se v zemi nachází něco mimořádného. Když narazil na svůj dosud největší objev, samozřejmě ani netušil, jaký nález ho ten den čeká.

„Bylo to zelené. Až když jsem ty předměty vzal do ruky, daly se rozpoznávat nějaké tvary. Hned mi bylo jasné, že se jedná o pražský groš,“ řekl Michal K.

V takové situaci by mnoho jiných utíkalo s pokladem domů nebo pro něj rovnou hledalo novou skrýš. Hledač z Českého Meziříčí však poklad nechal v zemi a ihned volal archeology, s nimiž spolupracuje už několik let. Často se pak jezdí dívat do lokalit, kde probíhají vykopávky.

O tom, že poklad poctivě odevzdá, ani nepochyboval. „Byla to pro mne samozřejmost. Sám bych z něj neměl užitek. Možná by se dal nějak zpeněžit, ale o takových možnostech vůbec nespekuluji. V muzeu bude poklad pro všechny a po mně alespoň něco zůstane,“ nelituje svého rozhodnutí nálezce.

Konkrétní místo objevu nechtěl Michal K. specifikovat a dobře ví proč. Existuje řada lidí, kteří se podobným aktivitám věnují jen pro vlastní obohacení a ne ze zájmu o historii. Lokalita, kde byl poklad stovky let ukryt, je prý hlídána. Hromadě mincí už žádné jiné předměty společnost nedělaly a jakékoliv písemnosti, které by jejich původ vysvětlovaly, by se s největší pravděpodobností nedochovaly.

Samo spojení „Najít poklad“ zní většině uší fantasticky. S podobnou reakcí svého okolí tak musel počítat i nálezce. „Když jsem to řekl doma, tak na mne koukali jako zjara,“ řekl se smíchem objevitel.

Vzácný nález již má ve svých sbírkách Muzeum Orlických hor, které na měsíc duben připravuje výstavu. Budoucí návštěvy Rychnova nad Kněžnou tak budou pro turisty z blízkého i vzdálenějšího okolí ještě atraktivnější. Objevitel počítá s tím, že si svůj nález půjde prohlédnout v celé jeho kráse i se svými blízkými. Navíc se bude podílet na přípravě expozice, která má zprostředkovat právě nálezy amatérů a vysvětlit důležitost jejich spolupráce s archeology.

Michal K. má k historii i archeologii velmi kladný vztah, i když ve školních letech ho prý dějepis příliš nebavil. Praktické poznávání je podle něj mnohem zajímavější než teorie na papíře.

Takový nález se člověku podaří s největší pravděpodobností jen jednou za život a většině lidí vůbec nikdy. Hledač z Českého Meziříčí přesto ví, že budoucnost je otevřená. „Určitě budu chodit hledat dál. Uvidím, jaký životní nález ještě najdu,“ dodal objevitel.

Podobný objev se stejným vyústěním se podařil ještě v Radči na Trutnovsku. Charakterní chování nálezců se proto rozhodl odměnit i krajský úřad Královéhradeckého kraje.

„Oba nálezci bezprostředně po odhalení stříbrných mincí, které tvořily především pražské groše z doby vlády Václava IV., kontaktovali odborníky z místních muzeí. Podařilo se jim tak zajistit pro další generace památky, které mají velkou kulturní a historickou hodnotu,“ ohodnotil jejich chování Jiří Nosek, radní pro oblast školství a kultury.