„Nejsem toho příznivcem. Aby to v menších obcích mělo opodstatnění, musel by starosta mít právo například jmenovat obecní radu, aby nedocházelo ke střetům se zastupitelstvem. S tím ale návrh nepočítá, docházelo by k absurdním situacím," míní politolog Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš.

Odkazuje na to, z čeho plynou největší obavy: při přímé volbě by mohlo dojít k tomu, že je zvolen třeba populista, jenž má fanatickou podporu omezené „největší menšiny", ale většinu v zastupitelstvu má jiná strana.

„Pak mohou nastat skutečné problémy v chodu města či kraje, protože by tu došlo ke střetu dvou legitimit. Navíc by mohlo skutečně dojít k polarizaci obce," přisvědčil politolog Jiří Štefek, pocházející z Vrchlabí.

Podotkl, že postavení v ústavním systému, kompetence a odpovědnost jsou u prezidenta na straně jedné a u hejtmanů či starostů na straně druhé zcela odlišné.

„Starosta nebo hejtman je v podstatě něco jako 'malý premiér'. Má výkonné pravomoci a hlavně zodpovědnost, řídí obec či kraj jako manažer. Za své jednání je zodpovědný a v případě selhání může být trestně stíhán či sesazen. To u prezidenta neexistuje. Ten je z výkonu své funkce neodpovědný," dodal Štefek.

Další politologové vyzývají spíše k častějšímu využívání místních referend.

Co na to hejtmani?

PRO - Lubomír Franc, Královéhradecký kraj:

Byl jedním z prvních čtyř hejtmanů, kteří předloni podepsali petici Strany práv občanů – Zemanovci, která ji požadovala. „Přímá volba starostů a hejtmanů má svá úskalí, ale jsem pro," řekl Franc nedávno Deníku.

PROTI - Martin Netolický, Pardubický kraj:

Pardubický hejtman je naopak, ač to neřekl přímo, odpůrcem přímé volby. „Nejsem jejím zastáncem ani u prezidenta, nemá u nás ústavní tradici. Tu má v českých podmínkách naopak zastupitelská demokracie," řekl včera Netolický.