Zástupci nejmladší generace věřících rozsvítili krátce před osmou hodinou svíčky v lucernách a navodili tak krásnou atmosféru, která vamberecký program provázela. Zároveň tím přispěli k rozsvícení světla i v duších mnoha těch, kteří do sv. Barbory přišli a v praxi naplnili motto Noci kostelů: „Potom už nebude den ani noc, ale v čase večera bude světlo".

To tichým hlasem potvrdila i Renata Čížková, která do kostela běžně nechodí: „Kostely na mě působí svou akustikou. Když znějí hudební nástroje, tak je to kouzelné. Aspoň pro mě je to zážitek." A na otázku, co ji přivedlo k myšlence v tento den zajít do kostela, řekla: „Taková možnost je málokdy k vidění. Historie z toho čiší a je to zajímavé." Zážitků ve Vamberku bylo hned několik: zajímavá přednáška Miroslava Bergera o historii kostela, přilehlého hřbitova, rodiny hraběte Františka Lützowa a hrobky, která se v tento den zcela mimořádně otevřela veřejnosti.

Dojmy umocnilo vystoupení chrámového sboru pod vedením regenschori Karla Chudého, jehož podíl obnovení sboru ocenil sám farář Jiří Mára. Z chóru mimo jiné zaznělo Ave Maria nebo Andante J.S.Bacha a v další části také zpívaná májová pobožnost.

Při prohlídce kostela a po mnoha letech otevřené hrobky Lützowových členka farní rady Božena Lakmayerová, která se podílela na přípravách i průběhu akce, podotkla: „Jsem ráda, že se kostely otvírají, protože někteří lidé se jindy tak trochu stydí sem přijít," řekla.

I Miroslav Berger považuje za důležité otevřít kostely veřejnosti: „Dříve byly kostely otevřeny běžně, kdokoliv mohl přijít se pomodlit nebo se jen podívat, spočinout. Bohužel doba je taková, že musí být zavřeny a to je špatné. Takže alespoň takto jednou za rok je to určitě potřebná věc a jak je vidět, zájem veřejnosti to potvrzuje."

Odhalená historie

Z historických faktů, které během výkladu v kostele Miroslav Berger uvedl, patří k nejzajímavějšímu: Kostel sv. Barbory byl postaven v roce 1697 a je nestarší architektonickou památkou ve Vamberku.
Postavil ho tehdejší majitel panství Jan Adam Záruba z Hostiřan, jehož manželka byla Barbora, a proto je zasvěcen patronce havířů a dělostřelců. Je čistě barokní s původní výzdobou. Na přilehlém starém hřbitově se mimo jiné nachází hrobka rodiny pražského nakladatele Vilímka, rodem z Vamberka, nebo loutkáře Kopeckého, která tady má dva hroby.

Manželé František a Anna Lützowovi, do jejichž hrobky se mohli zájemci podívat, byli od roku 1861 majiteli zdejšího velkostatku. František byl šlechtic, historik a diplomat, velký propagátor českých dějin a literatury v Anglii a ve Spojených státech.

Promítání i zpěv

Vamberk však nebyl jediným místem v okrese, kde se svatostánky otevřely. Hned dvě místa byla večer zpřístupněna i v Rychnově nad Kněžnou, kde se do organizace akce zapojilo i město.

Nejprve mohli návštěvníci zabrousit do kaple Proměnění Těla Páně. Tady program zahajovali žáci rychnovské „lidušky". Nejprve vystoupil flétnový soubor I Flauti Matti a poté následovali malí houslisté ze souboru Orecchie Piccole. „Program, který soubory nacvičily, byl velmi pestrý a návštěvníci si domů odnášeli určitě nevšední zážitek. Zmíním se také o manželech Kozákových, jejichž hudební vyprávění pomocí zpěvu a klavíru bylo nezapomenutelné," říká hlavní organizátor Lukáš Evanič. O velkolepý závěr se postaral Rychnovský chrámový sbor.

Komu se nechtělo odejít domů, mohl se vydat ještě na jedno zajímavé místo, a to do kostela svatého Havla. „Zde nám zazpíval písničkář Jirka Hurych z Lanškrouna, konal se Misijní jarmark Papežských Misijních Děl, kde lidé svým dobrovolným příspěvkem mohli podpořit dobrou věc, promítali jsme dokument o životech bohoslovců v Zambii, nechyběla komentovaná prohlídka kostela a o závěr se postaralo duo The Maps and Exis, které zahrálo a zazpívalo skladby jinak v kostele neslyšené," popsal celý večer Lukáš Evanič.

Lákadlem se stala i možnost navštívit zvonici a slyšet, jak zní zvon z roku 1545 vyrobený Václavem Konvářem z Hradce nad Labem.