„Dva roky jsou velmi málo na to, abychom věděli, zda dětem dáme, co potřebují," řekla v pondělí Deníku pardubická krajská radní pro oblast školství Jana Pernicová.

Vše je naprosto nepřipravené

Jana Pernicová inkluzi nepovažuje za špatný záměr, ale vše je podle ní naprosto nepřipravené, takže je vyloučeno, aby to dětem přineslo prospěch. „Nejsou peníze, nejsou psychologové, nejsou asistenti pedagoga," vysvětlila radní.

Proces inkluze měl původně začít už letos v září, na jeho přípravu však školy dostanou  dvouleté přechodné období. Děti s lehkým mentálním postižením nebo autismem budou tak mít nárok na podpůrná opatření v běžných školních třídách až od září 2018.

Ministryně školství přislíbila 80 milionů korun na nábor pracovníků do poraden a 6,5 miliardy korun z evropských dotací. „Jen výběrové řízení na asistenty však potrvá velmi dlouho," podotkla Jana Pernicová.

Hrozí, že kvalita výuky se sníží

Pardubický i Královéhradecký kraj se netají tím, že se záměrem ministerstva školství zásadně nesouhlasí. Pokud se děti s lehkým mentálním postižením už nebudou vzdělávat  ve speciálních školách, ale budou zařazeny do základních škol, zkomplikuje to podle krajských zastupitelů výuku a její kvalita se tím může snížit. To by se negativně odrazilo na základních a  v budoucnu i na středních školách.

Stejný názor má i řada dalších krajů či statutární města. Návrh na odklad inkluze Kateřina Valachová ještě přede dvěma týdny odmítala. Pak však názor změnila.

Pedagog: Vláda podlehla tlaku

Zásadním odpůrcem inkluze je mimo jiné speciální pedagog Arnošt Vítek. Podle něj základní školy praktické fungovaly dobře a bez problémů až do doby, kdy si nevládní neziskové organizace všimly, že je navštěvuje poměrně vysoké procento romských dětí. Zatímco lehké mentální postižení  se vyskytuje u dvou až tří procent dětí, romské děti jsou v praktických školách zastoupeny v 30 až 50 procentech. Neziskové organizace to označily za cílenou diskriminaci romských žáků.

„Tlak neziskových organizací a evropských struktur na Českou republiku je od té doby tak silný, že vláda prostřednictvím přijatých usnesení a dokumentů přijala myšlenku skryté likvidace základních škol praktických," uvedl Arnošt Vítek. I když tyto školy MŠMT nezruší, podle něj stejně postupně zaniknou pro nedostatek žáků.

Budou se děti ve školách trápit?

MŠMT chce zavést pět stupňů podpůrných opatření, která mají žákům s výukovými problémy usnadňovat vzdělání v běžné třídě. Jedním z nich je i redukce učiva.

Podle  Arnošta Vítka se však děti ze speciálních škol v běžných třídách trápí, svým vrstevníkům nestačí a zdržují je. Výuku narušuje také přítomnost speciálních asistentů. „Navíc se v takovém případě nedá úplně vyhnout tomu, že může být dítě kvůli své odlišnosti z kolektivu vyloučeno," řekl speciální pedagog.

Královéhradecký krajský zastupitel Miroslav Uchytil má za to, že kraj musí ve věci inkluze postupovat „velmi aktivně a velmi tvrdě". Podle něj žádný učitel  na základní škole nemůže zvládnout pětadvacet průměrných žáků plus další děti, které budou mít s učením problémy.

„Žádní šeptající asistenti to nezachrání. Budou jen rušit,  a kvůli nim bude navíc výuka podstatně dražší," řekl Miroslav Uchytil.

Ministryně kontra učitelé
Inkluze je společné vzdělávání dětí spolu s žáky zdravotně postiženými, mimořádně nadanými, s dětmi cizinců či jiného etnika v jednom kolektivu. Ministryně školství Kateřina Valachová uvedla, že se v zahraničí nepotvrdila obava ze zhoršení úrovně vzdělávání kvůli vyšší míře inkluze. Společné vzdělávání podle ní může prospět oběma stranám. Její plán má však množství odpůrců mezi odbornou veřejností. Například  Asociace speciálních pedagogů ČR připomněla, že v oblasti speciálního školství byla Česká republika inspirací pro jiné evropské státy. Ve výzkumu v roce 2012 mapujícím vzdělávání romské populace bylo Česko ve srovnání s dalšími deseti  zeměmi hodnoceno jako nejlepší v mnoha kritériích, mimo jiné v uplatnění romské populace na trhu práce.