Patrně nejpopulárnější tuzemská odrůda vína – Pálava – se u nás pěstuje na přibližně dvou procentech tuzemských vinic. Přesto ji v podobě sudového vína stáčejí v kdejaké trafice, večerce či na benzínkách. Litr za sedmdesát korun. V obchodě přitom zákazník sedmičkovou lahev koupí nejméně tak za 150 korun.

Že to nedává smysl? Čest výjimkám, ale sedmdesátikorunová „pálava" je ve skutečnosti spíše některá z maďarských odrůd, třeba Cserszegi füszeres nebo balkánská Tamjanika.

Nezákonné „vylepšení"

Zákazník platí za tuzemské víno, ale v reálu dostává levný dovoz. Zjištění potravinářské inspekce jsou přitom špatná. Z odebraných vzorů sudového vína nevyhovuje 40 až 50 procent.

Prodejci lžou o pravém původu, případně je víno nezákonně „říznuté" vodou, doslazené, s přidaným aromatem a často vykazuje různé druhy chorob.

Nejde přitom o pár litrů. Třeba jen v roce 2015 se do ČR dovezlo 1,4 milionu hektolitrů vína v ceně asi čtyř miliard korun. Jde o číslo z celní statistiky – tedy oficiální a přiznaný dovoz. Černý trh s nezdaněným dovozovým vínem může podle předloňské analýzy společnosti EY pro Svaz vinařů ČR představovat další 2,5 miliardy korun.

Chceš obchodovat? Budeš hlásit

Letošní rok by mohl přinést obrat k lepšímu. Od dubna vstoupí v platnost novela vinařského zákona, která prodej sudového vína citelně zpřísňuje. Vinotéky budou oficiálně registrovány a povedou výkaznictví. Stejně tak dovozci budou pod hrozbou sankcí hlásit dovoz vína v řádu několika hodin. Odhalit skutečný původ vína by tak mělo být snazší.

O pár korun za litr

Vinotékaři se však nového systému, kdy mají být registrováni a dělat výkaznictví, obávají a nevylučují, že zdraží. „Vše se ukáže až v průběhu roku. Obávám se ale, že kvůli těmto změnám budu muset buď skončit, nebo zvýšit ceny," popsala nedávno Deníku Radka Jenšíková, provozovatelka vinotéky v Neveklově u Benešova. Zdražení vína o deset až dvanáct korun na litr předpověděl i místopředseda Vinařské asociace Petr Marek.

Podle prezidenta Svazu vinařů ČR Tibora Nyitraye ale ke zdražení jen kvůli novému zákonu nedojde. „Zdražit by mohli leda ti prodejci, kteří dosud neodváděli všechny daně," podotýká šéf tuzemských vinařů. V kombinaci s elektronickou evidencí tržeb (EET) teď bude snazší odhalit případné daňové úniky. „Přestože část obchodníků s vínem se novému zákonu bránila, teď mám signály, že ho nakonec přece jen budou akceptovat. I jim pomůže, že by nemuseli čelit nekalé konkurenci, která neplatí daně," popisuje Nyitray.

V Česku je odhadem 15 tisíc vinoték, vedle toho ale existují i různé stáčírny, jako trafiky či květinářství. Právě ty nejspíše skončí, protože registrace a postavení na roveň výrobcům vína se jim zřejmě zamlouvat nebude.

Ke zpřísňování prodeje vína v minulosti přistupovaly i jiné země. V okolí jde hlavně o Rakousko, které na konci 80. let zažilo obří skandál s pančováním. Vinaři tam i do dražších vín přimíchávali diethylenglykol, tedy látku, která se používá do nemrznoucích směsí v autech. Pověst tamějšího vína značně utrpěla. Stát zavedl tvrdé podmínky a dnes naopak jižní sousedé patří mezi pre-mianty regionu.