Podle dostupných informací Evropská komise žádné námitky neobdržela, a udělení práva na chráněné zeměpisné označení by tak nyní mělo být již formalitou. Diskuse Pardubický perník tak bude zapsán do seznamu Evropské komise, v němž má nyní Česká republika devět položek. Nyní tedy přibudou další dvě - kromě pardubického perníku také nošovické kysané zelí.

Lhůta pro námitky proti udělení chráněného geografického označení pro nošovické kysané zelí uplynula v pondělí a komise rovněž neobdržela jedinou námitku ze stran členských zemí EU.

Dalším českým produktem zapsaným do seznamu unie se stane také třeboňský kapr, u kterého lhůta pro námitky proti registraci chráněného geografického označení vypršela v září. "Námitky ve stanovené lhůtě podány nebyly," řekl europoslanec Jan Březina. Formální rozhodnutí o udělení ochrany je podle něj již vyhotoveno a do týdne by měl být dokončen jeho překlad do úředních jazyku unie. "Publikace rozhodnutí v Úředním věstníku EU se očekává přibližně do měsíce, nejpozději do Vánoc," uvedl.

Česká republika má nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů z nováčků EU. Například Slovensko nemá dosud zapsaný jediný produkt a Polsko jeden. Nejvíce jich mají Itálie (přes 160), Francie (téměř 160), Španělsko a Portugalsko (přes stovku). Přiznání ochrany má podle Březiny pro pardubické výrobce perníku nezanedbatelný obchodní význam.

"Získávají tak nespornou konkurenční výhodu oproti výrobcům nejrůznějších napodobenin, což by se mělo odrazit ve zvýšeném zájmu odběratelů," míní poslanec s tím, že pokud navíc bude někdo vyrábět napodobeniny pardubického perníku, vystavuje se riziku žaloby ze strany výrobců pardubického perníku.

Podle Březiny přitom nebylo získání ochrany pro Pardubický perník zdaleka samozřejmostí. "V ideálním případě by totiž všechny suroviny používané k jeho výrobě měly pocházet z oblasti Pardubicka, což neplatí minimálně v případě kakaa dováženého až z Afriky," uvedl. Tento problém však podle něj pardubičtí perníkáři vyřešili přeformulováním žádosti tak, aby nemusela splňovat ta nejpřísnější kritéria ochrany.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU. Naposledy letos v srpnu chráněné označení získaly hořické trubičky a suchary z východočeské Lomnice nad Popelkou.

K dalším chráněným produktům v seznamu EK patří karlovarský suchar, štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel. Několik dalších výrobků na zisk označení původu aspiruje. Půlroční lhůta pro podání námitek proti udělení běží v případě mariánskolázeňských oplatek, olomouckých tvarůžků, chodského piva, českého kmínu, karlovarských trojhránků, všestarské cibule a heřmánku českého.

V případě Slovenska je to slovenská brynza, lhůta pro námitky již skončila pro skalický trdelník. Evropská komise má tři druhy chráněných označení - chráněné zeměpisné označení (PGI) spolu s další známkou - tradiční zaručenou specialitou (TSG) - zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti.

Chráněné označení původu (PDO) se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal například pohořelický kapr či žatecký chmel.