VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Nadějný jachtař sní o olympiádě v Riu

Pardubice - Tomáš Hrnčál v průběhu července absolvoval dva vrcholné jachtařské podniky. Startoval na ME v Helsinkách a na MS juniorů v Moskvě.

21.8.2011
SDÍLEJ:

Jachtař Tomáš Hrnčál na juniorském mistrovství světa.Foto: archiv jachtaře

Bezprostředně po návratu z juniorského mistrovství světa v jachtingu navštívil naši redakci jeho účastník, nadějný závodník Tomáš Hrnčál, aby se podělil s našimi čtenáři nejen o dojmy z tohoto vrcholného podniku.

Letos mu bude teprve dvacet a odmaturoval na ekonomickém lyceu v Hradci Králové. „Mým domovským klubem je Yachtclub Pardubice, protože ve východních Čechách jiný není,“ říká nadějný český jachtař, který se chystá, že od podzimu nastoupí na VŠ Škoda Octavia v Mladé Boleslavi.

Jaké jachtařské lodní třídy jste si už vyzkoušel?
Začínal jsem v devíti letech, což je na jachting poměrně pozdě, většinou se začíná už v šesti letech. První zkušenosti jsem sbíral ve třídě Optimist, která je nejvhodnější pro začátečníky. Potom jsem přešel na dvouposádkovou loď třídy Cadet a několik závodů jsem absolvoval i ve třídě Evropa, kde dosáhla velkého úspěchu na olympiádě v Aténách 2004 Lenka Šmídová v podobě stříbrné medaile. V posledních šesti letech jezdím ve třídě Finn (délka lodi 4,5 m, šířka 1,518 m), což je dost neobvyklé na můj věk, ale vzhledem k mé výšce a postavě, tak to je pro mě nejvhodnější jednoposádková lodní třída, která je zároveň i olympijská.

Česko má jeden menší handicap. Chybí mu moře. Musí být obtížné plnit tréninkové jednotky, nebo ne ?
Trénujeme kde se dá. Nejvíce jezdím na Sečské přehradě, kde má náš Yachtclub domovskou základnu. Tady se člověk naučí reagovat na velice proměnlivé podmínky této nádrže. V republice to je ještě Máchovo jezero, jezdíme na Lipně, na Nových Mlýnech i na Rozkoši. Snažíme se také jezdit co nejvíce do ciziny, ale samozřejmě je to omezeno jak časově, tak i finančně. Více méně se objíždí závody Světového poháru v Evropě na Mallorku, do Francie poblíž Marseille, nebo do německého Kiehlu. Na jaře se také často jezdí do Splitu, protože to je relativně nejblíže a jsou tam velmi dobré podmínky pro jachting.

Při trénincích a závodech na moři to asi není vždycky jenom „procházka růžovým sadem“. Měl jste už na jachtě někdy opravdu strach?
Člověk musí být pořád na pozoru, protože situace se na moři někdy mění opravdu dost rychle. Velký problém jsme měli například loni na jaře při závodu Světového poháru na Mallorce. Tam jsme na přelomu března a dubna týden trénovali a další týden byl závod. Tehdy začal foukat vítr o rychlosti 25 – 30 metrů za vteřinu, což už je pořádná vichřice. Z moře se valily 6,5 m vysoké vlny. Byl tam velice nepříjemný příjezd do přístavu, protože když se ty vlny překulují přes náspy a dobře se nenačasuje přejezd jachty, tak to člověka může hodit až na ty kameny. Taková nehoda se mi však naštěstí vyhnula.

A co takhle žraloci nebo jiné mořské „potvory“? Už jste se s nimi potkal?
Se žraloky jsem se naštěstí nesetkal. Největší zážitek jsme měli asi s medůzami v Kiehlu, protože tam jich mají spoustu, plavou jich tam tisíce, ale naštěstí nežahaly a žádný problém jsme s nimi neměli.

Nedávno se v médiích hodně sledovala cesta ještě nezletilé Nizozemky, která se chce stát nejmladší ženou, která sama obepluje zeměkouli na jachtě. Neláká vás podobné dobrodružství?
Mě úplně asi ne, protože já jsem rád v kolektivu lidí a myslím si, že bych měl při podobné anabázi problém s tou samotou. Ale ta Nizozemka není úplně sama. Vzhledem k jejímu věku jí musejí doprovázet doprovodné čluny, protože jí ještě nebylo 18 let a úplně sama jet nesmí. Ale najdou se i takoví starší dobrodruzi, kteří jezdí na podobné jachtařské výpravy úplně sami. To už si neumím představit.

Ale pojďme již k vašim dvěma letošním vrcholům sezony. Prvním z nich bylo mistrovství Evropy juniorů a seniorů v Helsinkách…
Evropský šampionát se konal u finské metropole počátkem července a byl pro mě opravdovou školou, protože se zde sešla opravdová špička nejen v kategorii juniorů, ale i mezi seniory. Závod byl pro nás suchozemce velice zajímavý, stejně jako každý závod na moři, vzhledem k náročným podmínkám, protože pro nás to je něco jiného než jachtaření na našich jezerech. Umístil jsem se relativně slušně. Skončil jsem sedmý mezi juniory z patnácti startujících a na 52. místě ze 75 závodníků v celkovém pořadí včetně seniorů.

Druhou špičkovou akcí bylo juniorské mistrovství světa v Moskvě. Jak jste si vedl tam?
Juniorský světový šampionát se konal poslední týden v červenci na jezeře poblíž Moskvy. Startovalo tam 39 juniorů ze 14 zemí. Bohužel umístění na 16. příčce bylo trochu pod mé ambice. Chtěl jsem tam skončit do desítky, ale vzhledem k nezvyklým podmínkám, které tam panovaly (víceméně bezvětří po celé závody), to lépe nevyšlo. Nejlépe se s tamními podmínkami vyrovnali ruští závodníci, kteří na ně byli zvyklí. Šampionát se konal v areálu moskevské jachtařské školy, která je opravdovým školským zařízením s velmi dobrým zázemím Půjčovali jsme si tam lodě, takže jsme tam letěli pouze s nejnutnějším vybavením a nebylo to tak náročné cestování jako na jiné akce.

Je reálné, že byste se mohl probojovat už třeba na olympiádu v Londýně, která se koná příští rok?
Olympiáda mě určitě láká, tak jako každého sportovce, který se svému sportu věnuje naplno, ale v současné době mám před sebou ještě dva české jachtaře, kteří jsou lepší a o jediné účastnické místo pro Českou republiku si to rozdají mezi sebou. Doufám, že se budu dále zlepšovat a budu moci s nimi soupeřit o účast na olympiádě v brazilském Rio de Janeiru v roce 2016. Uvidíme jak se to bude odvíjet i vzhledem k mému vysokoškolskému studiu.

A kdo tedy podle vás bude reprezentovat Česko na OH v Londýně?
Zatím má na cestu do Londýna podle mě větší naději Michael Maier, tradiční účastník olympiád ve třídě Finn, který je i několikanásobným mistrem světa a letos s přehledem vyhrál MS veteránů. Přes svůj věk je stále velmi dobrým jachtařem a pořád nám ukazuje v praxi, že má bohaté zkušenosti i fyzickou kondici a bez problémů nás v Čechách poráží. Dalším mým konkurentem je Tomáš Vika z Prahy, který je o tři roky starší než já, a je velkou českou nadějí.

Co vás ještě čeká v letošní sezoně?
V této sezoně mě čekají už víceméně jenom domácí závody – seriál Poháru České republiky, který se skládá ze šesti závodů, a na závěr i mistrovství ČR. Rád bych se podíval i na mistrovství Maďarska a Rakouska, ale uvidím, jak to budu mít s časem.

Autor: Petr Novák

21.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Žádné stromy nerostou do nebe, říká trenér Čermák

Rychnovsko - Krajský přebor: Kostelečtí fotbalisté se rozstříleli až po změně stran.

Zbývá jen měsíc a památka poděkuje

Třebechovice pod Orebem - Už zbývají jen čtyři týdny, kdy veřejnost může hlasovat, který počin si zaslouží získat ocenění Památky děkují Národního památkového ústavu. 

Týniště oslavilo návrat do Olšiny výhrou nad Broumovem

Rychnovsko - Fotbalová I. A třída: Dobrušku „sestřelil“ třemi góly Tomáš Matějka.

Ochutnávka života v renesanci se nabízí v Opočně

Opočno – Chcete se přenést o několik století zpět a vychutnat si atmosféru období renesance? Tato možnost se nabízí v Opočně, kde se uskuteční týdenní cyklus ve znamení historické epochy trvající od 14. do 17. století. Unikátní multižánrový volně pojatý cyklus, věnovaný renesanční kultuře, je vhodně zasazen do krásného prostředí města Opočno a jeho renesančního zámku. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení