Nedočkala se… Ani ve druhém vystoupení nedostala šanci nasát atmosféru evropského šampionátu přímo na palubovce. Pavla Švrdlíková si tak musí na premiéru na vrcholné akci ještě počkat. A jestli je vám její příjmení povědomé, tak vězte, že je sestrou pardubického basketbalisty Kamila Švrdlíka.

Do šampionátu jste vstoupily prohrou s Ukrajinou. Jaké bylo usínání, rozebíraly jste svůj matný výkon?
Měly jsme společnou večeři a pak šel každý spát podle své potřeby. V utkání jsme se nebabraly. Vůbec jsme se k němu nechtěly vracet. Jen ráno před Maďarskem jsme si něco málo řekly, protože bylo důležité soustředit se na další zápas.

Je lepší hrát hned druhý den, než čekat týden na další zápas a nosit ten první v hlavě?
Je to jedno. Pokud je zápas za vámi, nemá cenu se jím zabývat. Jediné co je důležité, poučit se z chyb.

Do zápasu s Maďarskem jste vstoupili daleko lépe. Už jste odhodily přehnanou nervozitu a zbytečný respekt?
Zatímco proti Ukrajině nás svazovala nervozita, až moc jsme chtěly, tak dnes jsme ji nechaly v kabině. V první čtvrtině se nám konečně dařilo střelecky.

Sice ano, ovšem na jejím konci a stejně tak i v závěru třetí části jste dovolily soupeřkám dvě šňůry. To by se na akci takového významu nemělo stávat, co říkáte?
No, nemělo. Nechávaly jsme jim otevřené střely a ony se začaly trefovat z dálky. Každé vybudování náskoku nás stálo hodně sil a pak jsme o něj lehce přišly.

Po změně stran jste na pět minut zabetonovaly koš. Jenže oproti maďarské nule jste daly jen šest bodů. Tam se mohlo utkání zlomit ve váš prospěch, souhlasíte?
Ano. V této pasáži jsme byly velice pozorné v obraně. Škoda, že jsme si nevytvořily vyšší vedení. Protože jsme ho ztratily a soupeřky se přes nás přehnaly.

Zkraje čtvrtého kvartálu jste nabraly sedmibodové manko, a to se ukázalo jako rozhodující. I když jste sahaly po jeho dorovnání…
V těchto fázích utkání už je těžké dotahovat. Soupeř je v psychické výhodě. Přes veškeré úsilí jsme se jim přiblížily na jediný bod. Na zvrat už jsme neměly síly a možná nám chyběl i čas.

Na rozdíl od utkání s Ukrajinou jste alespoň dosáhly názvu Lvice. Bojovaly jste do úmoru. Viděla jste to stejně?
Holky určitě nechaly na palubovce všechno. Věděly jsme o co nám jde, a proto nás mrzí, jak to dopadlo. Už kvůli divákům, kteří znovu byli fantastičtí.

Mistrovství Evropy basketbalistek v Hradci Králové: České republika - Maďarsko.
„Nová“ Češka válela i plakala

Jak viděla česká legenda Ukrajinu
Hana Horáková (Machová) k úvodnímu duelu ve skupině A: Ukrajina - Česko 59:47.
„Hrozně mě mrzí, jak to dopadlo. Holky mají opravdu na víc, než předvedly. Kromě se soupeřkami ale bojovaly i s vlastní nervozitou. Do utkání vstoupily velmi nahecované, jenže nedávaly koše a Ukrajina nám odskočila. Pak už se 'v naší hře neobjevil žádný klidný prvek. Holky nastoupily s velkým a někdy až zbytečným respektem. Ale tohle je Evropa, kde startuje šestnáct super týmů. Na šampionátu nemůžete darovat nikomu ani píď hřiště. Škoda, že děvčata nevyužila úvodu druhé půle. Na palubovku vlétlo jiné družstvo a hlavně Ukrajina vypadala jako úplně jiný tým. Trochu jsme se potýkaly s laxností. Už jsme si myslely, že máme balon, ale ony nám ho sebraly. Byly to maličkosti, ovšem za nepříznivého stavu, kdy jsme se potřebovaly přitáhnout, velmi rozhodovaly."

Jak viděla česká legenda Maďarsko
Eva Horáková (Němcová) k druhému duelu ve skupině A: Česko - Maďarsko 70:74.
„Tento zápas byl úplně o něčem jiném, než jsme viděli první den. Bohužel se nám nepodařilo hrát tak, jak jsme si představovali na sto procent. Chyběly nám body zpod koše. Naše pivotmanky nebyly moc vidět, nedostávaly tam moc míčů. V koncovce utkání to měly holky více tlačit pod koš a nestřílet zvenku. Prostě třeba pokusit se o koš s faulem. Přitom zápas se pro nás vyvíjel nadějně. Po přestávce začala děvčata perfektně bránit. Vrátila se do vedení, které protáhla na šestibodový náskok. Jenže pak Maďarky na každý náš koš odpovídaly. Škoda, že naše hráčky nedokázaly protáhnout šňůru. Po chybách v obraně se nechaly nejen rychle bodově dotáhnout, ale ještě přeskočit. Pro mě osobně je to zklamání a našich holek je mi strašně líto. Ještě ke všemu se hrálo doma…"