České věže už reprezentační dres nenavléknou

To se jen tak někomu nepoštěstí loučit se s reprezentační kariérou výhrou proti týmu, který je žhavým kandidátem na zlato. Jenže obě dvě, jak Ilona Burgrová, tak Prtra Kulichová by Španělsko raději porazily v další fázi domácího mistrovství Evropy. A ne „jen" v základní skupině.

Zazněl klakson oznamující konec utkání se Španělskem. Na světelné tabuli svítilo Česká republika – Španělsko 67:63. Naše lavička explodovala nadšením. Dvě hráčky však kromě slz radosti, potlačovaly slzy dojetí. Najednou vzaly transparent a vydaly se do středu hrací plochy. Původně to vypadalo, že jim ho někdo podstrčil z hlediště. Jak by ne, vždyť obě pocházejí z východních Čech a na šampionátu se jim dostalo zvláštní podpory. Jenže omyl. Na kartonu stálo Děkujeme za podporu!

„S tou cedulí jsem se dělala celé odpoledne. Ještě teď mám ruce od fixů. Pomohlo mi to nemyslet na to, že mě po jedenácti letech v reprezentaci čeká poslední zápas," vyznala se Ilona Burgrová.

Česká pivotka už před šampionátem avizovala, že patrně bude její poslední.

„Sice jsem se rozhodla skončit už před několika měsíci, ale udělat ten poslední krok a říct všem ostatním, že je konec, není jednoduché a vůbec ne samozřejmé," tvrdí Burgrová.

„Holky se mě ptaly, jestli budu brečet při hymně. Já říkala, že ne, ale jak končila, tak jsem měla slzy na krajíčku. Uvědomila jsem si, že je to asi naposledy, co ji slyším na palubovce. Ale udržela jsem to," říká vítězoslavně hradecká rodačka.

A pravě v jejím Hradci se šampionát konal. Může být lepší happyend?

„Já se chtěla tady s fanoušky rozloučit tak jako tak. A jsem moc ráda, že se to povedlo zakončit výhrou nad Španělskem a mohli jsme to oslavit společně. Nicméně mrzí nás, že turnaj pro nás skončil. Už jsme se rozehrávaly. Kdyby (zarazí se). Kdyby neexistuje, takže končíme," potvrzuje v kolektivu oblíbená Ilča.

„Byla pro mě pocta být členem tak skvělé skupiny holek a hrát na olympiádách a šampionátech. Bylo to krásné, ale bylo toho dost. Teď by měly přijít další hráčky, které si budou užívat a budovat kariéru jako my s Petrou. A drát se za výhrami. Já upřímně řeknu, že už nemám ten drajv, abych se honila jen za výsledky. Teď už je pro mě v životě důležité něco jiného," přiznává Ilona Burgrová.

Obě dvě se rozhodly, že na klubové úrovni ještě chvíli vydrží.

„Příští sezona ale bude definitivně má poslední, podotýká Ilona Burgrová.

„Já to mám stejně a asi ten rok dohraji v zahraničí," dodala Kulichová," která ztratila při utkání hlas.

A co potom. Budou obě věže předávat své zkušenosti mladším?

„Nechci se hned vrhnout na trenérskou dráhu. Ale basket je součástí našeho života a vždy bude. Navíc jsme obě z basketbalových rodin, tak doufám, že se k němu nějakým způsobem vrátíme.," přemítá Burgrová.

Její kamarádka však odmítavě kroutí hlavou.

„Tak Péťa naznačuje, že šance nějak po skončení kariéry pokračovat je nulová. Věřím, že si to rozmyslí. Třeba až bude mít vlastní děti," tlumočila Burgrová.

A vidíte jedna funkce už se pro ní rýsuje. Což takhle dělat tiskovou mluvčí české ženské reprezentace?