Minimálně dodávku ve Slatiňanech přitom řídil zkušený řidič, který to tady znal. Zcela vyloučit technickou závadu na signalizaci přejezdu logicky nelze. I přes ujišťování drážní inspekce, že zabezpečení je několikanásobně jištěno a že v případě poruchy se v nejbližší stanici spustí chybové hlášení.

„Systém přejezdového zabezpečovacího zařízení světelného je vždy jištěn dvojím způsobem. Tzn., že v případě, kdy praskne žárovka, je jednak tento stav indikován na příslušném pracovišti, zadruhé jsou nainstalovány buď speciální dvouvláknové žárovky, nebo – v poslední době – dvou-okruhové soustavy světelných diod. Znamená to, že vždy něco ‚stále svítí‘ a o poruše se ví ihned a ihned je také sjednána náprava,“ tvrdí mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.

„A na kontrolním stanovišti ve Slatiňanech, tři sta metrů od srážky, žádné chybové hlášení nebylo. Vše svítilo, jak má. Přejezdy jsou opravdu několikanásobně jištěny. V případě nehody u Heřmanova Městce máme dokonce funkčnost přejezdu potvrzenou svědeckou výpovědí. Ve Slatiňanech jsme funkčnost přejezdu po nehodě dvakrát ověřovali,“ řekl mluvčí drážní inspekce Jan Kučera.

Zkušenosti čtenářů Deníku ale tak jednoznačné nejsou. „Opravdu se musí každý rozhlédnout, jezdím tam každý den a už se mi několikrát stalo, že signalizace nefungovala!“ píše se v jednom příspěvku na webu Deníku. Naprostá většina diskutujících ale funkčnost signalizace na tragickém přejezdu obhajuje.

„Nelze to svést ani na to, že chlapi v autě byli oslnění sluníčkem. Zrovna to ráno bylo pod mrakem. Mohli se prostě zakecat a bylo to hned. Ten přejezd je nepříjemný, není tam dobrý výhled,“ řekl další z místních.

Úplnou jistotu o funkčnosti signalizace skýtají pouze černé skříňky, těmi jsou však vybavovány pouze nové, rekonstruované přejezdy. Ve Slatiňanech, v Heřmanově Městci ani v Březhradě u Hradce Králové, kde v roce 2003 zahynuli při srážce vlaku s autobusem MHD čtyři lidé, černé skříňky nebyly.

V případě Březhradu dokonce momentální nefunkčnost signalizace potvrdilo i policejní vyšetřování. „Příčinu nefunkčnosti zařízení se nepodařilo zjistit, je však prokázána svědectvím několika zúčastněných,“ píše se v policejní zprávě. To se železničářům pochopitelně nelíbilo.

Někteří odborníci však připouštějí, že určité, i když nízké riziko nefunkčnosti světel existuje. „I kdyby ovšem světla na přejezdu neblikala, neznamenalo by to automaticky chybu (jen) železnice. Každý přejezd je označen výstražnými kříži a řidič je povinen se před tímto přejezdem rozhlédnout,“ dodal mluvčí drážní inspekce Kučera.

Však také podle předpisů mají řidiči přejezdy se světelnou signalizací přejíždět rychlostí maximálně 30 km/h, v případě přídavného bílého světla ale až 50 km/h.


STATISTIKA MRTVÝCH A ZRANĚNÝCH NA KOLEJÍCH
:

/údaje Jana Kučery, náměstka generálního inspektora Drážní inspekce v Praze 1/

Parbubický kraj:
2009 (do 7. 10. včetně): 7 nehod, 2 mrtví, 3 zranění
2008: 6 nehod, 0 mrtvých, 1 zraněný
2007: 13 nehod, 1 mrtvý, 7 zraněných
Královéhradecký kraj:
2009 (do 7. 10. včetně) : 16 nehod, 1 mrtvý, 4 zranění
2008: 13 nehod, 3 mrtví, 6 zraněných
2007: 15 nehod, 1 mrtvý, 1 zraněný
Celá ČR:
Statistika nehod na přejezdech za dobu existence Drážní inspekce:
2009 (do 7. 10. včetně): 171 nehod, 25 mrtvých, 66 zraněných
2008: 247 nehod, 45 mrtvých, 124 zraněných
2007: 257 nehod, 31 mrtvých, 117 zraněných
2006: 288 nehod, 45 mrtvých, 147 zraněných
2005: 274 nehod, 53 mrtvých, 101 zraněných
2004: 287 nehod, 57 mrtvých, 128 zraněných
2003: 298 nehod, 68 mrtvých, 156 zraněných

Čísla za rok 2009 se mohou změnit s ohledem na vývoj situace (úmrtí zraněné osoby do 30 dní po nehodě).