Mnohé naznačují odpovědi Oldřicha  Vlasáka, člena Výkonné rady ODS a místopředsedy Evropského parlamentu.

Máte recept na to, jak může ODS získat ztracenou důvěru voličů?
Nemyslím si, že existuje jednoduchý recept na to, jak získat ztracenou důvěru voličů. Možné řešení budeme hledat na kongresu ODS, který se bude konat o tomto víkendu. Samozřejmě mám názor na to, co by tato řešení měla obsahovat. ODS musí začít být sama sebou. Musí začít prosazovat zeštíhlení státu, omezení byrokracie, zlepšení podnikatelského prostředí, posílení osobních svobod a podporu rodiny. Nesmí dělat zbytečné a nevysvětlitelné kompromisy. Se svými vnitřními problémy by se měla vypořádat „doma" a nezatěžovat s nimi přes média veřejnost, kterou to pak samozřejmě znejišťuje. Je třeba nabídnout pro všechny vrstvy obyvatel srozumitelná řešení, která budou předkládána důvěryhodnými osobnostmi. A věřte, že jich má ODS v osobách úspěšných regionálních politiků, primátorů, starostů, podnikatelů či expertů z akademické sféry více než dost.

Souvisí vnitřní pnutí 
v ODS opravdu jen a jen se stále připomínaným jedním procentem DPH?
Máte pravdu, že vnitřní diskuse o programových prioritách a formě nástrojů pro jejich uplatnění přerostla v pnutí, které se projevilo současným stavem. Nemyslím si, že DPH je tím jediným problémem. Je to primárně otázka našich programových zásad, našeho volebního programu schváleného kongresem a následně jeho prosazování nejenom uvnitř v koalici, ale i navenek. Nejedná se pouze o DPH, ale například o další zdanění vysokopříjmových obyvatel,  redukování podpory pro živnostníky, dále jsou to otázky prosazování reforem včetně té sociální a důchodové. Je to nespokojenost se způsobem prosazování našeho programu v koalici a s prezentací našich kroků bez jasného, srozumitelného vysvětlení na veřejnosti.

Jaký máte názor na podobu Kalouskova úsporného balíčku?
Nejdříve  chci zdůraznit, že se nejedná o „Kalouskův balíček" . Tento materiál předkládá ministr financí jako člen vlády a to nejprve koalici, kde musí po předchozím projednání dojít ke konsensu. Podle mého názoru se tak musí jednat o vládní balíček. Co se týče vlastního balíčku, domnívám se, že je do něj potřeba zahrnout nejen plošné škrty ve výdajích, ale hlavně cílené úspory v nákladech a následně i prorůstová opatření,  která pomohou průmyslu a nastartují ekonomiku. Koneckonců, k těmto opatřením se budeme jistě vyjadřovat i na kongresu v Brně.

Pokuste se krátce charakterizovat, jak by měla vypadat hospodářská politika vlády.
Základem veškeré politiky včetně té hospodářské je mít zdravé finance, a proto je nutné pokračování v reformách, které jsme zahájili. Jak jsem se již zmínil, je třeba se více zabývat prorůstovými opatřeními a nejenom pouze regulacemi, které podvazují průmysl. Klíčové je efektivně využívat všech evropských dotací, která mohou vhodným způsobem částečně nahradit výpadek v investiční oblasti. Měli bychom se více zaměřit i na výzkum a vývoj, konkrétně na personální naplnění všech výzkumných kapacit, které jsme v posledních letech i s pomocí evropských fondů stavěli a dostavujeme. Zaměřme se na jejich fungování, výsledky a propojení s praxí. V návaznosti na Strategii konkurenceschopnosti České republiky proveďme reformu školství s akcentem na podporu učňovského školství a sektor služeb. Uplatněme princip koncentrace v rámci vysokoškolského vzdělání. Není možné, aby v České republice existovalo 76 vysokých škol a univerzit – pak rozhodně nejsme schopni zajistit efektivní a kvalitní výuku. Smiřme se alespoň s minimálním hrazením školného, zvláště pak na několika excelentních univerzitách v České republice, které musí mít propojení na výzkum, praxi
i na mezinárodní spolupráci. Pro podniky – malé, střední
i velké – platí jednoduchá pravidla. Potřebují přehlednou a predikovatelnou legislativu, potřebují změnit rigidní  zákoník práce tak, aby umožnil daleko větší flexibilitu. A hlavně nezvyšujme v této době daně a nezavádějme žádné nové ekologické poplatky. Stabilizujme trh s energiemi a hledejme spojence v Evropské unii k odstranění obchodních bariér včetně úplné liberalizace služeb. Důležitým kamenem každé úspěšné politiky je pak samozřejmě i rychlá vymahatelnost práva a efektivní práce soudů.

Hodně slov – a nejen ze strany ODS – padlo na adresu zákona o církevních restitucích. Co o něm soudíte vy?
Tento zákon je naprosto nutný, a to nejen s ohledem na mezinárodní prestiž České republiky. Dořešení vztahů 
s církvemi je i jedním z požadavků mezinárodních organizací. Jestli chceme zmírnit všechny nepravosti a křivdy 
z minulosti, musíme udělat jasné gesto. Kompromis v podobě návrhu zákona se hledal několik let, a to i mezi církvemi. Výsledné řešení pomůže odblokovat nejistotu  mnoha obcí, kde je díky nedořešeným majetkoprávním vztahům zablokován rozvoj. Starosti o církevní majetek přenese na jejich vlastníky a záležitosti kolem platů církevních představitelů si budou řešit již samotné církve. Není možné, aby tuto funkci donekonečna zastával stát a měl členy církví na výplatní listině. Je ctí stávající koalice, že tento zákon předložila!

Měl by Petr Nečas zůstat předsedou ODS?
Kongres, který se bude konat v Brně, je řádným kongresem a neznamená automaticky výměnu na tomto postu. Petr Nečas bude tuto pozici obhajovat. Do dnešního dne neznám jiného kandidáta, který by nás seznámil se svým programem a Petra Nečase vyzval k souboji o křeslo předsedy ODS. Jsem přesvědčen, že Petr Nečas si po prohraných regionálních volbách uvědomil svoji zodpovědnost za budoucnost Občanské demokratické strany. V dopise, který nám před kongresem zaslal, slíbil předložit kongresu nový program, který bude reflektovat jak programové zásady ODS, tak požadavky členů. Mám na mysli zlepšení komunikace 
a důraz na základní artikuly našeho programu, což jsou malý efektivní stát, podpora
a solidarita potřebným, nezadlužená budoucnost a důraz na ochranu soukromí jako základního předpokladu svobody. Považuji za korektní uvést proti kritice, která se na Petra Nečase v poslední době snáší, i některé plusy Nečasovy vlády. Česká republika má v současné době sedmý nejnižší veřejný dluh  v rámci Evropské unie a víceméně splňuje Maastrichtská kritéria. Má šestou nejnižší nezaměstnanost
a nejnižší míru chudoby z celé Evropské unie.

Je možný návrat Václava Klause do čela ODS?
Domnívám se, že o tomto návratu  ani Václav Klaus neuvažuje. Má jistě jiné úmysly. Rozhodně bude politiku glosovat a komentovat. A osobně jsem přesvědčen, že by byla velká škoda, kdyby takto výrazná osobnost z politiky odešla.  Stačí se ještě jednou začíst do jeho posledního projevu, který přednesl na Pražském hradě 28. října.

Jaké registrujete „evropské" ohlasy na kroky současné koaliční vlády vedené Petrem Nečasem. Sleduje se v evropských strukturách boj o zvýšení či nezvýšení DPH, osud Kalouskova úsporného balíčku a další rozhodnutí?
Ti, kteří se zajímají o dění
v České republice, toto rozhodně sledují. Není to ale předmětem každodenní diskuse a nevedou se k tomu žádné debaty. Co je však v Evropské unii o naší zemi známé, jsou makroekonomická data. A tyto údaje jsou rozhodně jak Evropskou komisí, tak experty na ekonomickou problematiku kvitovány velmi pozitivně.    Jaromír Fridrich

Oldřich Vlasák

- Narozen 16. 11. 1955 v Hradci Králové. Zdejším zastupitelem se stal v roce 1994, o čtyři roky později byl zvolen primátorem a v roce 2000 místopředsedou Svazu měst a obcí ČR. O rok později už byl v předsednické funkci této organizace.

- V roce 2004 odešel z funkce hradeckého primátora a byl zvolen poslancem Evropského parlamentu, v červnu roku 2009 tento mandát obhájil na dalších pět let. V lednu letošního roku se stal místopředsedou Evropského parlamentu.

- Je členem Výkonné rady Občanské demokratické strany.