Jiřina Hrušková (63), Rychnov nad Kněžnou:
Já si myslím, že to není nutné. Nejsem ochotná si připlatit, myslím si, že už toho platíme dost, tak by to mohlo stačit.

Zdeněk Vávra (54), Rychnov nad Kněžnou:
Já bych k tomu rád něco řekl, ale chci zůstat slušným člověkem v médiích, takže se zdržím komentáře. Nemám k tomu slov.

Renata Hovadová (48), Slatina nad Zdobicí:
Samozřejmě, že zdražování se nelíbí nikomu. I já bych byla radši, kdyby to zůstalo, jak to je, a šetřilo se na jiných místech.

Karel Procházka (70), Rychnov nad Kněžnou:
Není to nutné, zvláště když odpad třídíme. Nejsem ochoten si připlatit, důchodci už na všechno zdražování ani nemají.

Dva pohledy, jedno téma

SILVIE ŠPRYŇAROVÁ:
Připlatit si, anebo ponechat ceny na loňské úrovni. Tohle dilema už musely obce a města rozlousknout. Většinou budou muset lidé sáhnout do svých peněženek o něco hlouběji. Ale co vlastně za zdražováním stojí? Možná to bude trochu zjednodušený pohled, nicméně alfou a omegou je třídění odpadu. Právě obyčejné smetí stojí městské kasy nejvíc. Barevné kontejnery mají naopak dotované. Takže jednoduchá rada zní: Než vhodíte petku či kelímek od jogurtu do koše, rozmyslete si, zda se vám nevyplatí jej vytřídit. Časté výmluvy typu, že kontejnery na tříděný odpad nejsou dostupné, už dnes neobstojí. Tudíž za vším bude spíš naše lenost. Ta nám z peněženek tahá až stokoruny navíc.

MICHAL FRIČEK:
Třídění je rozhodně správná věc a je dobře, že rok od roku podíl vytříděného odpadu narůstá. Není to ale vedle pilné mravenčí práce způsobeno i tím, že používáme stále víc obalů a předmětů na jednorázové použití? Vhodit sešlapanou láhev do žlutého kontejneru je rozhodně lepší než ji „zapomenout" někde v lese, ale ještě šetrnější je používání vratných lahví, které se vrací do oběhu bez větších nároků na energie či moderní technologie. Zdá se však, že skleněné lahve jsou pomalu ale jistě vytlačovány „petkami". Není to tak dávno, co se minerálky prodávaly hlavně ve skle. A dnes? Poděbradku v „sedmičce" byste hledali nejspíš marně. Ale co hůř? Prodej piva v petlahvích měl ještě před pár lety úplně marginální podíl na trhu a tato balení kupovali hlavně ti, kteří si na to svoje „jedno" vydělali třeba právě sběrem lahví vratných. Dnes už svou produkci stáčí do plastů snad polovina českých pivovarů. Nejsem vyhraněným odpůrcem tohoto trendu, protože například do batohu se plasťáky hodí skvěle. Nechtěl bych se ale dočkat toho, že až si budu chtít dát normální lahváče, budu si do něj muset pivo přelít doma.