Ačkoliv partu Vag–i–novin tvoří asi stovka „papírových“ členů, skutečně aktivní je jen pevné jádro deseti věrných. Ze tří zakládajících členů zbyli jen dva, a to ředitel Vratislav Světlík a jeho zástupce Jaroslav Duška. V rozhovoru se oba doplňovali.

Byly doby, kdy na vaše akce chodily stovky lidí z celé republiky a každý chtěll pomáhat. Jak to vypadá v současnosti?

J. D. Vag–i–noviny vymírají. Mám pocit, že se nám to začíná rozpadat. Proto musíme počkat, až nám ti naši patnáctiletí mlaďáci povyrostou a nastoupí nová krev. Lidé mají jiné aktivity a nemají čas.

V. S. Uděláme to jako s eseročkem. Vyhlásíme osobní bankrot a i s penězi přejdeme k červenému kříži.

To je hlavní důvod, proč již nejste tak aktivní?

J. D. Již se to opravdu nedá. Řada lidí využívala sociální podpory státu a začala stavět, takže čas ubývá a život je daleko větší honička.

Na co se tedy mohou vaši věrní příznivci těšit?

J. D. Určitě na pyžamový ples. Ples bezdomovců jsme vypustili, protože se to moc nechytlo. Ještě pak chceme podržet zimní olympijské hry v létě a frčí sraz dvanáctsettrojek. Ten je však putovní, takže bude opět na Kateřinkách. Když vzpomenu na slavnou janovskou válku, tak to byl asi největší záhul. A největší boom tato akce zažila na přelomu tisíciletí.

V. S. To bylo období, kdy bylo málo zákonů a lidé se nebáli. Dnes si to dovolí již málokdo.

Přešli jste tedy na staré tradice jako například masopust?

J. D. Tady jde hlavně o kontakt s lidmi. Projde se vesnice, poklábosíme, protože v současné uspěchané době se skoro nikdo nepotkáme.

V. S. Nadělalo se mnoho nesmyslných zákonů, které stejně nikdo nedodržuje, protože by musel jenom sedět doma. A tak to je.