Závodilo se ve čtyřech kategorií – tu nejobsazenější tvořily děti do osmi let, kam se přihlásilo patnáct závodníků, do druhé 9 – 14 let se přihlásilo pět soutěžících, jako třetí byla kategorie muži, kde své umění v ovládání autíček předváděli zejména tatínkové závodících ratolestí – těch se na start postavilo třináct. Poslední kategorie byla pro ženy a ty se nechaly přemluvit pouze čtyři.

Každý závodník absolvoval dvě kola na trati vyznačené na jedné polovině sálu, kde se sčítaly časy a k tomu se ještě připočítávaly trestné body posbírané za chyby na trati.

V sále vládla atmosféra jak na opravdových závodech a všichni soutěžící byli diváky povzbuzovány a výkony byly po zásluze odměněny potleskem. Závody si nejvíce užívaly zejména ty nejmenší děti a volné chvíle, než je čekal závodní okruh, využívaly pro trénování a zejména předvedení svých strojů venku v okolí sokolovny.

Po projetí posledního autíčka cílovou čarou přišlo na řadu sčítání časů a vyhlášení vítězů. Každý vítěz v kategorii dostal dort ve tvaru autíčka a první tři diplom, všichni si ještě měli možnost vybrat některou z věcných cen darovaných sponzory. Aby nebylo některým dětem líto, že nevyhrály, tak si měly možnost vybrat některou z cen všichni.

Součástí závodů byla i výstava modelů, zejména s vojenskou tématikou, kterou připravili modeláři místní i z okolí. Pro vyprahlé a vyhládlé bylo k dispozici i občerstvení.

Na prvních místech se umístili: v kategorii do osmi let Vojta Holub s časem 102,4 vteřin, v kategorii 9 – 14 let David Holub s časem 58,46 vteřin, v kategorii muži Daniel Fair s časem 36 vteřin a tím se stal i absolutním vítězem a v kategorii ženy Erika Holubová s časem 132,59 vteřin.

S vydařeným závodem byli spokojeni všichni, kteří do rokytenské sokolovny zavítali a zejména pořadatelé, kteří hned po závodech již diskutovali, co by bylo dobré pro příští ročník vylepšit.

(Jiří Mach)