Stará pověst je název představení, o němž Zdeněk Zahradník, „ředitel" přehlídky řekl: „Jedná se o komorní představení – byť o velkých emocích. Nebudou chybět velké výkony ani oheň. Je to uměle vytvořená středověká legenda, kterou hraje Dominik Tesař, a já si přece jenom myslím, že bude v uzavřeném prostoru příjemnější."

Hrají i pouliční divadlo

S touto hrou se představí už pár let poměrně známý pražský soubor Mimotaurus, který kromě jiného provozuje pouliční divadlo. Jezdí po nejrůznějších akcích, zúčastnil se Open Air festivalu v Hradci Králové, vystupuje na českých hradech a zámcích, ale i v zahraničí.

„Hrají pro nás zajímavý typ pouličního divadla, které by mělo být jádrem této přehlídky. Jejich divadlo je založeno na fyzickém herectví, s minimem dodatečných technických prostředků, za které je možné se schovat. Mají poměrně široký repertoár. Jednak to jsou pohádky, pochopitelně adaptované, vzaté jako archetypální příběh, na němž pracují, dál také samozřejmě legenda – příběh o rytíři – ten uvidíme. V poslední době se soubor začíná věnovat velkým pouličním projektům s velkými výpravami, z nichž jeden představil v Hradci. To už je artistní kousek, dnes hodně módní záležitost," charakterizoval Mimotaurus Zahradník.

Netradiční divadlo patří do netradičního prostoru, a tak místem, kde budou deváté Zahradní divadelní slavnosti zakončeny, je stará stodola manželů Kupkových v Mělčanech.

Hlavní organizátor přehlídky k neobvyklé volbě poznamenal: „Chtěli jsme, aby se představení odehrálo v jiném prostředí. A proč stodola? To je jakýsi sentiment – moc se nám tam líbí. Je to krásný prostor a už dvakrát jsme v ní sami hráli naše představení…navíc, zatím jen možná, dostane toto závěrečné představení jakousi třešničku na dortu."

Zajímavým poznatkem zakončil Zahradník informace o přehlídce, v níž hlavní roli vždy hrají neobvyklé formy divadla: „Náš prapůvodní záměr hrát všechna představení venku se dnes dostává trochu do křeče, protože takových představení, která je možné hrát venku, není mnoho. Vývoj spíše směřuje k nějakým alternativním prostorům – nádražní hala, pivovar. Jde o to dostat se z klasického kukátkového divadla, kde je vše jasně dané. Hraní venku někdy vyvolává nádherné, až nechtěné situace, které jsou inspiracemi pro herce na scéně, protože na ně musí reagovat. Nové podněty a odezvy jsou pak zajímavé také pro diváky. Je to zkrátka o vztahu mezi hercem a divákem, který musí být mnohem bezprostřednější."   ⋌(ehl)