VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyhrajte lístky na cestu do divočiny

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU - Do Společenského centra v Rychnově nad Kněžnou zavítá Leoš Šimánek se svou panoramatickou live–diashow s názvem Na kanadském severu – Zpátky do divočiny. Promítání fotografií se uskuteční v sobotu 24. listopadu od 15 a 19 hodin a v neděli 25. listopadu ve stejných časech.

21.11.2007
SDÍLEJ:

Leoš ŠimánekFoto: Archiv

Kanadským severem navazuje Šimánek na svou dosud nejnavštěvovanější diashow Kanada – Život v divočině, kterou uváděl v České republice a německy mluvících částech Evropy. Tentokrát se do kanadských hor Mackenzie vydal s manželkou Lenkou a synem Jakubem.

Skoro celý rok žili ve vlastnoručně postaveném srubu dvě stě kilometrů od nejbližšího lidského obydlí. Jediným spojením se světem byla vysílačka. K opuštěnému jezeru Šimánkovi doletěli hydroplánem i se svými domácími zvířaty, obdělali zahradu a obnovili síť na ryby.

Panenská severská příroda je obdarovala zážitky všeho druhu – překrásnými i dramatickými. Horké léto s sebou přineslo požáry, poté přišla zima s teplotami až padesát stupňů pod nulou. Před krutými mrazy rodinu uchránil kvalitně postavený srub a zásoby dřeva. V období, kdy se nedalo vycházet z domu, napsal Šimánek další ze svých knih. Problémy jim působily i divoké šelmy – vlci, medvědi a rosomáci. Domácí zvířata před nimi bránil aljašský malamut Nanook. Probouzející se jaro znamenalo pro Šimánkovi návrat do civilizace, avšak jenom proto, aby mohli začít plánovat další expedici.
Tentokrát se chystají prozkoumat pobřeží Pacifiku na Aljašce. Výsledkem pobytu v Kanadě je kromě diashow také fotografická publikace se stejným názvem.

Leoš Šimánek se narodil v roce 1946 v Chocni ve východních Čechách. Víc než polovinu svého života strávil cestováním nebo žil v Německu a Kanadě. Nyní žije opět ve své vlasti, odkud vyráží s manželkou a synem na další expedice. Původním povoláním stavební inženýr se věnuje cestopisné literatuře jako autor i fotograf. Své zážitky prezentuje v mnoha zemích prostřednictvím televize, rozhlasu i svých fotografických projekcí. (luk)

SOUTĚŽ

Jak se jmenují hory, ve kterých rok přebýval Leoš Šimánek se svou rodinou?

Své odpovědi telefonujte
v pátek 23. listopadu ve 12 hodin
na číslo:
494 535 264

První volající, který správně odpoví, obdrží lístek na diashow, druhý knihu Na kanadském severu.

--------------------------------------------------------------------------------------

Absolutní štěstí Leoše Šimánka

RYCHNOV NAD KNĚŽNOU - “Už jsem si několikrát říkal, že by to bylo pěkné, kdybych nemusel cestovat sám. Zatím jsem ale nenašel nikoho, kdo by mě chtěl na dobrodružných toulkách světem provázet.“ Takhle si kdysi posteskl Leoš Šimánek v cestopisu Amerikou od severu k jihu, když poznával svět coby český emigrant s německým a kanadským pasem.

“Miluji hory, divočinu, dobrodružství. A zažít to společně s manželkou a dětmi je pro mne absolutní štěstí.“ Tímto vyznáním uzavírá choceňský rodák o pár let později knihu nadepsanou Americkým západem věnovanou manželce Lence, synovi Jakubovi a dceři Veronice. Bez nich si žádnou další cestu za dobrodružstvím nedokáže představit.

Málokdo by se odvážil vypravit se na expedici do divočiny s rodinou, natož s malými dětmi. Pokud vím, Jakubovi bylo deset a Veronice tři roky, když s vámi byly poprvé obě dvě. Lze to vůbec porovnávat s časy, kdy jste cestoval sám?

Dřív jsem plánoval, dalo by se říci, lehkovážněji. Manželce jsem slíbil maximálně deset procent rizika, jenže nastaly situace, kdy jsme hranici hodně překročili. Naštěstí jsme zatím vždycky ze všech malérů vyvázli v pořádku.

K těm horším patří kupříkladu příhoda s medvědem. Na cestě americkým západem v kalifornském lese Plumas nám odtáhl všechny zásoby, přičemž místo, kde jsme mohli proviant obstarat, bylo vzdáleno několik dní pochodu.

Moc zle si s námi příroda pohrála, když jsme pluli na nafukovacích člunech z Kanady na Aljašku. Samozřejmě, že jsem obletěl plánovanou trasu předem ve sportovním letadle, abych ji zmapoval a vyloučil hrozící nebezpečí. Ovšem před cílem cesty ve fjordu u ledovce LeConte jsme byli uvězněni za bariérami ker a ledem jsme se tam museli doslova probojovávat.


Na fotografiích se všichni tváříte šťastně a pohodově i ve chvílích, kdy máte za sebou náročnou trasu či složitou situaci.

Jistě, rozhodli jsme se přece pro cestu všichni, takže společně snášíme dobré i zlé. Rodinu cestování stmeluje, naše děti mají přehled o světě, naučily se německy a anglicky a nejrůznějším užitečným dovednostem. Vedeme je k zodpovědnosti, svědomitosti a samostatnosti. A tak Jakub, který letos odmaturoval na stavební průmyslovce, byl o minulých prázdninách v kanadské divočině, kde pomáhal stavět srub místnímu lékaři…


A co váš srub v severní Kanadě, chystáte se tam?

Do srubu, na který se ptáte, se momentálně nechystáme, ale často na něj myslím. Právě jsem vydal novou fotografickou knihu, kterou jsem pojmenoval Na kanadském Severu – Zpátky do divočiny, v níž se vracím k naší neobvyklé svatební cestě. Prožívali jsme ji právě ve srubu u jezera Clark v kanadské divočině poblíž polárního kruhu. Byl tam s námi tehdy skoro celý rok i Jakub. Jen žena do nepohody vymění pohodlí civilizace za odlehlou končinu…

Lenka si to částečně vyzkoušela na naší první společné cestě napříč Ruskem ještě před svatbou.

V Kanadě jsme potom byli od května do dubna následujícího roku. Žena, povoláním učitelka, snášela pobyt v divočině dobře. Vadilo jí snad jedině dvacet hodin tmy v zimě. Tenkrát pětiletý Jakub tam s ní za tu dobu zvládl učivo první třídy, takže když šel potom do školy, uměl už číst, psát i počítat.

Pro zkrácení dlouhé chvíle v zimních měsících jsem vyráběl všelijaké hry (třeba Člověče nezlob se, Domino a jiné), bedny s hračkami si náš kluk moc nevšímal. Měl tam domácí zvířata a spoustu jiných zájmů - v létě jsme chytali ryby, lovili divoké slepice a kačeny, sbírali houby a lesní plody, zásobili se na zimu dřevem…

Lenka se musela naučit spoustu věcí: podojit kozu, zfiletovat rybu, zadělat kynuté těsto, což doma dělala výhradně její maminka a upéci chleba. Měli jsme zahrádku, kde se nám povedlo vypěstovat dokonce rajčata i papriky - a to je nedaleko polárního kruhu co říct. Výborně tam rostla veškerá zelenina, kterou Lenka na zimu nakládala a sušila, báječně narostly taky brambory. Sušily se houby, dělala marmeláda, udili jsme ryby a maso…

Taky jsme nakládali borůvky, maliny či brusinky na víno, vařil jsem dokonce i pivo. Měkká voda z jezera, slad a chmel se povaří, pak se dodají kvasnice. Nechá se to ustát a druhý den slije do demižonu, kde to tři týdny bublá a kvasí. Potom se přidá trochu cukru a nakonec hotové pivo stáčím do lahví. Chutná výborně a nádherně pění.

Prádlo manželka vyvářela v sudu nad ohništěm u jezera. Před Vánocemi dokonce v pětatřicetistupňovém mrazu! Na šnůře ztuhlo během chvíle jako prkno. Mráz je vysušil, později ve srubu už jen doschlo. Vyprané bylo perfektně… Žili jsme tam zkrátka všedním rodinným životem se vším, co přináší.
S lidmi nás spojovala vysílačka, která jako by fungovala podle nálady. Ale například na Štědrý den jsme měli štěstí a mohli popřát k Vánocům Lenčiným rodičům v Pardubicích.

Ve srubu daleko od civilizace jsme nevěděli, co se ve světě děje a ničím jsme se proto neznepokojovali. Se satelitním telefonem je nyní spojení na cestách lepší - v zájmu bezpečí rodiny je nezbytný.


Rok v divočině je dlouhá doba. Co všechno je do srubu anebo na několikaměsíční expedici s rodinou potřeba vzít s sebou?

Vezeme základní potraviny - na celý rok do srubu asi metrák mouky a cukru, sůl, koření, kanystry s olejem. Mám s tím zkušenost, takže odhadnu, kolik se toho asi spotřebuje. Když nám na expedici jednou přece jen došel cukr a zbylo pouze umělé sladidlo, zdávalo se mi v noci o cukrárnách a dortech.

Hydroplánem se s námi do kanadské divočiny přepravila rovněž domácí zvířata. Nejdůležitější byl náš pes, odháněč medvědů, aljašský malamut Nanook. Taky jsme tam měli slepice, sviňku a kozu, které jsme pak vezli zpátky, protože jsme k nim přilnuli a bylo nám líto je zabít.

Potřebujeme petrolej, protože tam svítíme petrolejkou, musíme mít léky. V kanadské divočině by člověk sice teoreticky neměl onemocnět, ale stát se může ledacos, třeba úraz. Kamarád lékař mě naučil sešívat rány a sádrovat zlomeniny, ale naštěstí jsem zatím sešíval jen vlastní ošklivě poraněnou nohu a ruku…

Na cesty si samozřejmě pořizujeme co nejkvalitnější oblečení a obutí, stany, karimatky, spací pytle a další potřebnou výstroj podle charakteru každé expedice… Máme s sebou přesné mapy, rešerše plánovaných tras, kompas a GPS (satelitní navigaci) - zkrátka všechno, bez čeho se žádní moderní cestovatelé neobejdou.

Viděl jste kus světa. Kde jste ještě nikdy nebyl?

V Africe, i když do Jihoafrické republiky kdysi emigrovala a dosud tam žije moje starší sestra. Nepotrpím si na vedra a nemíním manželku s dětmi brát s sebou do míst, kde jsou nepokoje a choroby. Nechci zkrátka riskovat nic, co by mohlo moje absolutní štěstí při cestování s rodinou nějak pokazit.

Anna Dragounová

 

Deník uvádí

velkoplošnou panoramatickou live-diashow Leoše Šimánka

NA KANADSKÉM SEVERU

Zpátky do divočiny

 

 

DVŮR KRÁLOVÉ (St) 21.11., 19.00 hod., Hankův dům, nám.Václava Hanky 299

Předprodej: Hankův dům, nám. Václava Hanky 299, tel.: 499 320 110

 

JIČÍN (Čt) 22.11., 16.00 a 19.00 hod., Masarykovo divadlo, Husova 206

Předprodej: Kancelář Masarykova divadla, Husova 206, tel.: 493 531 568

 

HOŘICE (Pá) 23.11., 19.00 hod., Dům kultury Koruna, Hálkova 105

Předprodej: Dům kultury Koruna, Hálkova 105, tel.: 493 622 727

 

RYCHNOV/ KNĚŽNOU (So) 24.11., 15.00 a 19.00 hod., (Ne) 25.11., 15.00 a 19.00 hod., Spol.centrum, Panská 19

Předprodej: Rychnovská cestovní agentura, Stará nám. 68, tel.: 494 533 739

 

VRCHLABÍ (Po) 26.11., 19.00 hod., Kulturní dům Střelnice, Vančurova 378

Předprodej: Městské informační centrum, Krkonošská 8, tel.: 499 422 136

 

NÁCHOD (Út) 27.11., 16.00 a 19.30 hod., Městské divadlo Dr. Josefa Čížka (Beránek), T.G.Masaryka 74

Předprodej: Informační a cestovní centrum, Kamenice 144, tel.: 491 420 420

 

NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ (St) 28.11., 19:00 hod., Kino 70, B. Němcové 720

Předprodej: Městský klub, Nerudova 142, tel.: 491 470 358

 

TRUTNOV (Čt) 29.11., 16.00 a 19.30 hod., (Pá) 30.11., 16.00 19.30 hod., Kino Vesmír, Revoluční 20

Předprodej: Dům kultury, Národní 199, tel.: 499 840 080, Mana Travel, Bulharská 11, tel. 499 815 226

 

HRADEC KRÁLOVÉ (Ne) 2.12., 15.00 a 19.00 hod., (Po) 3.12., 19.00 hod., Aldis, Eliščino nábř. 375

Předprodej: Aldis, Eliščino nábř. 375, tel.: 495 052 111 nebo 495 052 208

Informační centrum, Gočárova 1225, tel.: 495 534 482; Informační centrum, Velké nám. 165, tel.: 495 580 492

Dům knihy, Ulrichovo nám. 762, tel.: 495 534 971; Knihkupectví Lejhanec, tř. Míru 65, Pardubice, tel.: 466 615 241

21.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Žádné stromy nerostou do nebe, říká trenér Čermák

Rychnovsko - Krajský přebor: Kostelečtí fotbalisté se rozstříleli až po změně stran.

Zbývá jen měsíc a památka poděkuje

Třebechovice pod Orebem - Už zbývají jen čtyři týdny, kdy veřejnost může hlasovat, který počin si zaslouží získat ocenění Památky děkují Národního památkového ústavu. 

Týniště oslavilo návrat do Olšiny výhrou nad Broumovem

Rychnovsko - Fotbalová I. A třída: Dobrušku „sestřelil“ třemi góly Tomáš Matějka.

Ochutnávka života v renesanci se nabízí v Opočně

Opočno – Chcete se přenést o několik století zpět a vychutnat si atmosféru období renesance? Tato možnost se nabízí v Opočně, kde se uskuteční týdenní cyklus ve znamení historické epochy trvající od 14. do 17. století. Unikátní multižánrový volně pojatý cyklus, věnovaný renesanční kultuře, je vhodně zasazen do krásného prostředí města Opočno a jeho renesančního zámku. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení