Letos je přichystáno mnoho nového. Příchozí uvidí sedm divadelních představení, z nichž tři proběhnou v nově otevřeném a nádherně obnoveném zámeckém parku.  „Chceme zdůraznit, že novodobé loutkářství stále  existuje a také chceme připomenout rodiče," řekl Rostislav Novák.

Co letos plánujete?
Je to už šestý ročník. Čas hrozně utíká. Zprvu jsme si se ženou říkali, že možná vyjde jen jeden. Program je vždycky obměňován tak, aby se vystřídaly novodobé i kočující spolky, které přičichly k tomuto způsobu života a hraní. Jsou to ale vesměs profesionálové, kteří se vyčlenili z divadelních souborů.

Podle čeho jste vybírali program?
Žena ho vybírá, dělá manažerku. Pokaždé je hlavní to, aby se v něm objevila loutka a aby se příliš neopakoval program. Zatím to na těch šest let vystačilo. Někdo sice vystoupil i podruhé, ale vždy s jinou pohádkou. Většinou to obměňujeme. Zatím je kde vybírat.

Co se vám na  kočování nejvíce líbí?
Všichni, byť je to konkurence, nikdo ji nepociťuje, protože každý ví, co to obnáší. Od sjednání programu po vyrobení kostýmu. Dojet na místo, vyložit, odehrát za každého počasí, zase zabalit. Libí se mi, že není rivalita. Každý to dělá svým způsobem ale ta základní linka přístupu k divákům je v podstatě stejná. Jaký si lidé vybírají repertoár, to už je další věc.

Co znamenají v názvu „cesty"?
Jak moje žena vždycky říká, tak to bylo dříve. Tehdy se cesty kočujících spolků rozcházely  a zase se prolínaly.

Co byste vyzdvihl z programu? Co je nejlákavější?
Já bych nic nevyzdvihoval. Myslím si, že hlavní je setkání. Je to festiválek, ne žádná mega akce. Zatím to pokaždé mělo rodinného ducha. Každého zaujme jiná tématika.  Vždy to mělo pohodovou atmosféru, kvůli které se lidé i vrací.

Co je jiného oproti předchozímu ročníku?
Jiného je jenom to, že jsme všichni o rok starší. Chceme pokračovat v tradici a mít stejného ducha. Proto se to opakuje, aby se udržela kontinuita. Nových věcí je spousta.