Postup do celostátního kola v Olomouci si vybojovala i vlčata z Kostelce nad Orlicí, která skončila v závodě třetí.

„Velkolepý doprovodný program vymysleli „zapálení“ skauti z Vamberka a také ho zrealizovali. Závodu předcházelo mnoho hodin přípravných prací, kdy na louce vyrostlo zázemí pro velké množství rozhodčích včetně stanů, jídelny, kuchyně, královského stanu a latrín,“ komentovala přípravy Iva Vulasová, která měla na starost opočenskou výpravu.

Doplnila, že po ranním nástupu a vztyčení státní vlajky nastoupila velká družina Karla IV. Panovník promluvil k dětem a vyzval je k čestnému boji proti lapkům. Na startu byli závodníci oblečeni do rytířského obleku ze starých prostěradel a každý dostal na přepásání barevnou šňůrku a musel si vystřihnout přidělený erb, který mu šašek přišpendlil na oděv. Pak celá družina vyběhla na trať.

„Nejprve musela překonat houpající se lávku nad Divokou Orlicí. Na stanovišti černá kuchyně musely děti pomoci královskému kuchaři krájet brambory, mrkev, loupat cibuli a podle čichu poznat různé ingredience. U babky kořenářky určovaly rostliny, stromy, zvířata a ptáky,“ pokračovala opočenská skautka.

Dalším stanovištěm byla galerie předků a tam se poznávaly podobizny. Překážková dráha byla pojata jako boj s lapky a doprava byla nazvána na koni za vozem. „Ve vozíku byli zapřaženi čtyři „koně“ a děti tlačily vozík a řídily se dopravními značkami. Tato disciplína pak vyhrála mezi dětmi jako nejlepší,“ uvedla Vulasová.

Kimmova hra byla na stanovišti boj s drakem. Na stanovišti rytířský kodex děti musely najít a složit rozházenou zprávu a tu pak předvést. Zranění rytíři byli tři a děti je musely správně ošetřit. Preceptor byl na stanovišti vzdělání, kde soutěžící vyhledávali informace v encyklopedii a na mapě. Závod končil na stanovišti u trubadúrů, kteří hráli na hudební nástroje a zpívali, děti tady předváděly určenou scénku a vyprávěly, co bylo všechno na trati.

„Na trať vyběhlo 24 hlídek, které byly rozděleny do tří skupin. Jedna skupina závodila, druhá si kreslila svoji korouhev a třetí se účastnila rytířských her,“ pokračovala opočenská vedoucí.

K vyhlášení výsledků nastoupili závodníci ze středisek: Opočno, Kostelec nad Orlicí, Dobruška, Vamberk, Police nad Metují, Hradec Králové, Červený Kostelec, Vrchlabí, Česká Skalice, Želivák, Zvičina, Hořice, Nové Město nad Metují, Náchod, Jičín a Nová Paka.

Postup do celostátního kola v Olomouci si vybojovala vlčata z Nového Města nad Metují, druhá byla vlčata z Hradce Králové (sv. Jiří) a třetí z Kostelce nad Orlicí. Dále do Olomouce pojedou světlušky z Jičína, druhé byly světlušky z Police nad Metují a třetí ze Zvičiny.

Na trať vyběhlo celkem 24 hlídek, které byly rozděleny do tří skupin.Jedna skupina závodila, druhá si kreslila svoji korouhev a třetí se účastnila Rytířských her. Děti bojovaly na kládě pomocí svázaných dek s Mikulášem z Potštejna a kdo první spadl z klády, prohrál a musel odevzat z kožených váčků drahocenné zlaťáky.Dalším úkolem bylo přenést zlaťáky pomoci kopí do truhličky, rozdělat pomocí březové kůry a třísek oheň, nachytat ryby, shodit kamenem hořící svíčky, najít písmenka do pavoučí sítě, pokusit se hodit válečnou sekyrou, projít bludiště , pomocí dřevce sundat zavěšený věneček Tyto rytířské hry děti velice bavila po jejich absolvování družina dostala za odměnu čokoládové mince..
Závodníci, jejich doprovod i rozhodčí si během dne pochutnávali na rohlíku s vynikající pomazánkou, na pečeném kuřátku, výborné rajské omáčce s masovými koulemi a těstovinami. A vařit pro 250lidí nebyla asi žádní legrace.

Zdálo by se, že je vše tedy u konce,m ale velké překvapení na děti teprve čekalo. Už jste někdy šli s hořícími pochodněmi večer na hrad Potštejn? Děti měly na sobě rytířské obleky a nesly své korouhve,světlonoši jim svítili loučemi na cestu.Brána hradu Potštejn se otevřela a všichni vešli dovnitř k bývalé kapli. Všude hořely pochodně a na schodech stál Karel IV. se svými heroldy….Král opět děti pochválil za statečnost, poděkoval jim a všechny postupně pasoval na své rytíře. Každý před králem poklekl a on se jich mečem dotkl. Heroldi oznamovali jména pasovaných rytířů a každý na památku dostal Glejt. Z hradeb tomuto obřadu přihlížela Bílá paní.