VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na čtení se někdy tak trochu zapomíná, což je škoda

Mokré – Na první pohled je Mokré nenápadná obec ležící nedaleko Opočna a Českého Meziříčí. Návštěvníci jejích webových stránek ale zjistí, že za mokerský kulturní program by se nemuselo stydět žádné město.

14.1.2016
SDÍLEJ:

Knihovnice Dagmar Honsnejmanová ve svém království – v knihovně U Mokřinky. Foto: Zuzana Brandová

Bohatý kulturní život pro bezmála sto padesát místních obyvatel i přespolní zájemce zajišťuje nadšená knihovnice a autorka příběhů bludičky Mokřinky DAGMAR HONSNEJMANOVÁ. Kdo bude pátrat dále, objeví překvapující počet cen udělených obci, knihovně U Mokřinky a Dagmar Honsnejmanové. Prakticky vše, co v Mokrém začnou, získá ocenění. Mokeráci ale soutěží i mezi sebou a pořádají třeba fotografické soutěže.

Dagmar Honsnejmanová
– v Mokrém pracuje jako hlavní účetní, knihovnice, kronikářka, 
 webmaster a šéfredaktorka Mokerského zpravodaje
– organizuje Soutěž zpravodajů Rychnovska
– je držitelkou ocenění Křesadlo, Kronikář roku 2014, Knihovník roku 2009 Královéhradeckého kraje, Dobrovolník roku 2009 a 2010 východních Čech
– tvorba: Mokerské bludičky (2006), Večerní vyprávění bludičky Mokřinky (2009), Co vyprávěla jedna víla (2013)
– s Josefem Ptáčkem napsala knihu 
 Mokré v dějinách i současnosti 1390 – 2010 (2010)

Skutečně byly v Mokrém močály a bažiny, ve kterých údajně žily bludičky?
Ano, píšu o nich i v Pověsti o ztraceném pokladu hamižného kupce. V Čítance kraje opočenského z roku 1937 jsem se dočetla, že v nedaleké obci Mokré, kousek za železnou tratí, bývaly kdysi velké mokřiny. Vypráví se dokonce, že se tady propadl celý povoz i s koňmi. V době velkých dešťů tudy nebylo příliš bezpečné chodit. Když člověk udělal špatný krok, propadl se do zrádné bažiny a pomoci se nedovolal. Už tehdy tady měly své reje bludičky a vypráví se, že lákaly pocestné do bažin.

Věříte na strašidla a bludičky?
Ráda bych, protože je příjemné se jen tak zasnít a přemýšlet. Člověk se rád přenese do pohádkového světa aspoň v myšlenkách. U nás 
v Mokrém nejsou vyloženě zlé bludičky, když jim neublížíte, jsou hodné. Já nemám ráda drsné příběhy. Chci, 
aby se děti při čtení zasmály, ale i trochu poučily.

O čem tedy jsou vaše pohádky vyprávěné bludičkou Mokřinkou?
Děj příběhů je zasazen do krajiny podhůří Orlických hor a do Mokrého. Pohádkové vyprávění je nejen pro děti, ale i dospělé, kteří mají rádi pohádky z našeho regionu. Vypráví je víla Mokřinka, patronka zdejší krajiny. Čtenář se z pohádek dozví, proč jsou motýli barevní, jak vyzrát na mušky, jak obelstít čápa, jak tančí Sluníčková víla nebo jak mohla vzniknout duha.

Budou mít vyprávění Mokřinky ještě pokračování?
Byla bych velmi ráda. Pár nových pohádek mám už 
v šuplíku, jen mi chybí čas. Ale nakonec kam spěchat? 
Až budu mít pocit, že nastal správný okamžik, budeme 
s mojí dvorní ilustrátorkou Vendulou Bittnerovou pracovat na dalším vydání. Není to jen o tom chtít, ale také mít peníze nebo dobrého vydavatele.

Chystáte i receptář, do kterého od místních sbíráte recepty. Kolik jich už máte?
Už jsem od Mokeráků sehnala asi sto padesát receptů, ale ještě nejsem se sběrem u konce. Mnoho lidí mně poskytlo své recepty a mám ještě vytipované další. Na knížce, kterou snad vydáme příští rok, spolupracuji také s Vendulou Bittnerovou. Její ilustrace znají čtenáři z mých pohádkových knížek. Recepty v této knížce budou doplňovat černobílé kresby.

Které pokrmy jsou u Mokeráků oblíbené?
K neoblíbenějším bych zařadila pokrmy ze zelí – nakládané, zelí jako salát, zelňačky nebo zelí jako příloha nejlépe ke kachně nebo huse. K zajímavostem patří slepice na paprice bez papriky nebo rybí salát z králíka. Nechybí ani recepty na sedmikráskový či lipový med a oblíbenou bezovou šťávu. Ve starém sešitu od jedné místní hospodyňky jsem našla recept na masové kabelky do polévky a rýžové hruštičky.

Mokré vypadá jako velmi soutěživá a také úspěšná obec. Kterých soutěží se účastníte?
Pro obec jsme nejvíce ocenění získali v soutěži webových stránek obcí a měst Zlatý erb, ve které jsme víckrát obdrželi Celostátní cenu veřejnosti. Soutěžíme od roku 2004 a například už v roce 2006 jsme byli v Královéhradeckém kraji první v rozesílání aktualit. Byli jsme docela napřed, protože teprve poté se rozesílání aktualit začalo rozmáhat. Letos jsme se v kraji se stejnými stránkami umístili na druhém místě v technické kategorii. Naše lípa bludičky Mokřinky získala páté místo v celostátní soutěži Strom roku 2012.

Pořádáte i obecní klání, například ve fotografování. Začal soutěživý mokerský duch akcí Hledá se ztracená bludička 
v roce 2004?
V podstatě ano. Hledání bludiček byla první velká soutěž, kterou jsme v Mokrém uspořádali. Když jsem se o možné existenci bludiček dočetla v Čítance kraje opočenského, napadlo mě bludičky najít, zmapovat a namalovat. Během dvou let děti hledaly bludičky, které měly za úkol namalovat a pojmenovat. Sešlo se nám téměř padesát obrázků. Pak jsem dostala nápad, že bludičky dáme do katalogu, děti si zahrají na novináře a každý se svojí bludičkou udělá rozhovor. V roce 2006 jsme vydali katalog Mokerské bludičky a v hlasování o nejlepší z nich zvítězila Mokřinka, podle které jsme pojmenovali naši knihovnu.

Kromě obce je držitelkou 
několika ocenění i mokerská knihovna…
V soutěži Vesnice roku jsme v roce 2009 získali od hejtmana titul Knihovna roku Královéhradeckého kraje a já jsem zároveň obdržela titul Knihovník roku v okrese. V celostátní soutěži Knihovna roku jsme se několikrát probojovali mezi čtrnáct nejlepších knihoven z republiky a loni knihovna opět získala cenu hejtmana. Účastníme se také soutěže Biblioweb o nejlepší knihovnické stránky. Letos v říjnu vyhrála třetí místo i naše Čajovna u bludičky v soutěži Senior roku, kterou vyhlašuje Nadace Charty 77. Nominací bylo přibližně sto a výsledek nás velmi překvapil, protože před námi byla jen Praha a Prachatice.

Mluvila jste o Čajovně u bludičky, jak vznikla?
Čajovna funguje tři roky. Protože jsme malá obec se sto padesáti obyvateli, je vzorek lidí strašně rozptýlený. V obci zrovna máme takovou pauzu, jsou tady moc malé děti, a velké už nechodí na akce pro děti. Máme tady asi dvacet dětí do patnácti let 
a to je velký věkový rozptyl. Přemýšlela jsem, co s tím, protože nejspíš bez organizování nějakých akcí nevydržím, a Mokeračky mně říkaly, že by se rády někde scházely. Začaly jsme tedy poměrně nenápadně a jednou za měsíc chodíme do klubovny v knihovně, kde organizuji různá setkání.

Mokré je v okolí známé kulturními akcemi. Jaká setkání v Čajovně pořádáte?
Konají se tady třeba cestopisné přednášky a výstavy. Nedávno jsme v knihovně vystavovali staré fotoaparáty a kamery, předtím žehličky nebo váhy. Já si k tomu připravím povídání o historii nebo na setkání pozveme hosta. Měli jsme tady například včelaře, lidovou malířku, krajkářky z Opočna, lékárnici, bylinkářku nebo kováře, kteří vyrábějí damaškové nože. Na vánoční posezení si zveme spisovatele pana Josefa Lukáška, který nám čte pohádky.

Které další akce se v Mokrém už staly tradičními?
Pořádáme pálení čarodějnic, rozsvícení vánočního stromu nebo velmi oblíbený dětský den. Na hřišti máme opičí dráhu, skákací hrad a velký výtvarný stan. Snažím se sehnat nové lidi, kteří děti zaujmou a zabaví. Zveme kouzelníka, letos jsme tady měli policejní psovody a na příští rok mám domluvené samuraje a sokolníka. V den vysvědčení pořádáme noční Hon za pokladem, při kterém se děti vozí na rybníce na lodičkách. Letos jsme jim poklad schovali do barelu a umístili ho doprostřed rybníka. Já vytvořím mapu, připravím dětem úkoly a vyrobím diplomy. Chci mít všechno originální, i kdybych se z toho měla zbláznit.

Kde na všechno berete energii?
To je asi nejtěžší otázka ze všech, protože se nedá spočítat ani vyčíst ze statistik. Vlastně ani nevím, jsem už taková. Od malička jsem měla potřebu někoho vést, něco organizovat a tvořit. V Mokrém jsem dostala příležitost obnovit knihovnu, psát kroniku a tím to všechno začalo. Přišly první nápady, podněty od dětí i dospělých a moje touha něco dokázat, být pro obec prospěšná a někam ji dovést. To se, myslím si, daří, ale je k tomu potřeba opravdu hodně sil.

Měli by rodiče dětem číst? Proč?
Čtení by mělo být samozřejmostí. Dříve nemělo takovou propagaci jako dnes. Nebyla potřeba, protože rodiče dětem četli daleko víc. Dnes je situace trochu jiná, na děti čeká mnoho zážitků. Doba počítačů a mobilních telefonů skýtá jiné možnosti a na čtení se někdy tak trochu zapomíná, což je škoda. Stále by mělo patřit ke každodenním rituálům odpočinout si od elektroniky, zažívat to neopakovatelné teplíčko náruče rodičů nebo prarodičů a prostřednictvím jejich laskavého hlasu se přenést do daleké země fantazie.

Jaké knihy jsou u mokerských čtenářů oblíbené?
„Nejočtenější" knížkou jsou Panenky z ráje od Barbary Woodové. Protože jsme vesnická knihovna, kterou navštěvují především ženy a děti, převládá beletrie a pohádky. Máme téměř sto čtenářů a co čtenář, to jiná chuť. Pro děti máme pohádky, pověsti a také například nádherné encyklopedie. Starší mládež si hodně půjčuje fantasy knížky. Dospělí si mohou vybrat historické romány, krimi i thrillery, životopisné knihy králů a dalších významných osobností, cestopisy, kuchařky všeho druhu nebo knihy s válečnou tématikou. V regionální knihovničce máme víc než čtyři sta publikací a nejvíce se z nich půjčují kopie staré kroniky obce.

Zuzana Brandová

Autor: Redakce

14.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pěstujeme olivy

TRIUMF. Dominik Chlupáč si nejlépe poradil s nástrahami horské časovky a radoval se z nového rekordu.

Dominik Chlupáč vylepšil o tři vteřiny traťový rekord „Luisy“

Do říjnových sněmovních voleb půjde 22 stran a hnutí

Královéhradecko - V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR budou voliči v hradeckém kraji vybírat z 22 politických stran a hnutí. Oproti volbám v roce 2013 je to o čtyři subjekty více.

„Ahoj, jsem Svatava a jsem blázen... blázen do jídla...“

Královéhradecko - Svatava Vašková patří mezi nejznámější a nejúspěšnější současné české foodblogerky. Sama o sobě říká: „Nemám ambici ohromovat vysokou kulinařinou či cukrařinou, na to nemám schopnosti, čas ani prostředky. Ráda bych, aby můj blog především inspiroval…“ Dlužno říct, že se jí to daří. Přesvědčit se můžete sami nejen v našem rozhovoru, ale i na webu Coolinarka.cz.

Rychnov přivezl z trávníku favorita bonusový bod

Rychnovsko - Úvodním kolem byl o víkendu rozehrán fotbalový Krajský přebor mužů. Zástupci našeho okresu mezi krajskou elitou cestovali za svými soupeři na Náchodsko.

Za útok na strážníka mu hrozí čtyři roky

Rychnov nad Kněžnou - Až čtyři roky vězení hrozí 34letému muži za napadení městského strážníka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení