Povedenou letní sobotu si mnozí zpestřili návštěvou potštejnského zámku, kde se uskutečnil pátý ročník loutkového festiválku.

Nebylo náhodou, že nesl název nejslavnějšího českého loutkáře Matěje Kopeckého. Jeho potomci byli totiž hlavními organizátory této kulturní akce.

Pět souborů z různých koutů republiky odehrálo celkem deset představení určených dětem i dospělým. Nechyběly ani další atrakce pro nejmenší či pestrá nabídka občerstvení, takže si tu den mohly užívat celé rodiny.

Začátek akce se trochu zpozdil z důvodu velkého návalu u pokladny. Pořadatelé proto počkali, až se všichni zájemci zavčasu dostanou na svá místa.

Všichni si vybrali

„Každý dostal ke vstupence program, aby si mohl vybrat představení podle svého vkusu nebo třeba věku svého dítěte. Nepředpokládáme, že by každý viděl všechno. Mimo to je připravena i dílna, kde si mohou lidé vyrobit loutku. Chtěli jsme, aby si tu každý užil den po svém,“ zdůraznila Anna Nováková, loutkářka a organizátorka festiválku.

Mohla být spokojená, protože vše šlo podle plánu a i nevyzpytatelné počasí přálo.

Jediným účinkujícím, kterého diváci vidí každoročně, bylo Malé divadélko Praha, protože šlo o samotné pořadatele. Podle slov jeho dvoučlenného osazenstva se s tímto faktem musí každý příchozí smířit.

Zbylá nabídka se však každoročně obměňuje.

Lidé tak shlédli například divadlo Trakař z Prahy nebo těleso Lotky bez hranic. Dalšími účinkujícími byli divadlo eMillion z Větrného Jeníkova, potažmo divadlo Studna z Hosína.

Znají se dlouhé roky

Ve všech případech šlo o dlouholeté známé pořadatelů, kteří tak přesně věděli, co mohou očekávat. Jejich důvěru loutkoherci rozhodně nezklamali a postarali se o zábavu návštěvníků všech generací.

Naprostá většina těchto souborů čítá pouze dva vystupující, ale výjimkou v této profesi není ani jednočlenné divadlo. Řemeslo je to skutečně náročné a člověk se musí spoléhat především sám na sebe. Vedle herectví je tak každý z těchto lidí částečně kostymérem, stěhovákem, scénáristou i režisérem v jedné osobě. Velký prostor je ponechán improvizaci, kdy účinkující musí někdy neplánovaně přibrat do vystoupení malé dítě nebo třeba psa.

Repertoár festiválku byl zvolen tak, aby v něm i dospělí našli zábavu a nebyli pouze v roli doprovodu svých ratolestí. Takto obšírně byla zaměřena například hra Kostěj nesmrtelný.

Lidé se sem vracejí

Pořadatelé si na průběh ani zájem diváků rozhodně nemuseli stěžovat. Mezi příchozími byla i velká skupina těch, kteří navštívili festiválek poněkolikáté. „Je tady skvělá rodinná atmosféra. Ani bychom z toho nechtěli dělat žádnou obří akci,“ chválil si pořadatel Rostislav Novák z Malého divadélka Praha. Se svou manželkou tu vystoupili mimo jiné s pohádkou o Sněhurce.

Anna Nováková měla život s loutkami snad už předurčen, protože jejím předkem byl Matěj Kopecký, zakladatel české loutkové tradice. Také její rodiče byli loutkoherci, což připomněl dokumentární film promítaný v podvečer v zámecké cukrárně. Vzpomínka na matku Anny Novákové byla prvotním impulzem ke vzniku tohoto festiválku. Vznikla tak tradice, která si podle všeho našla své stálé příznivce. Mimo to je festiválek pojat jako hold tradici českého loutkařství. Snaží se ukázat veřejnosti, že ani v současné době tento umělecký projev ani zájem o něj nezanikl.

Důkazem toho byly rovněž výpovědi účinkujících. „V Potštejně vystupujeme poprvé a jde z naší strany o přátelské setkání, protože se známe s rodinou Novákových řadu let. Jinak je však o vystoupení loutkového divadla zájem. V zimě mám dokonce více práce než v létě, jelikož nás zvou do škol či školek,“ řekl Vladimír Tausinger, jenž se svým kolegou Antonínem Novotným provozuje divadlo Trakař. Ani u jednoho z nich přitom nešlo o rodinnou tradici, k loutkovému divadlu se oba dostali podle svých slov „jako slepí k houslím“.