Rozhodnutí rychnovských fotbalistů, že svůj kádr před pohárovým retro utkáním s pražskou Spartou posílí o olympijského vítěze v desetiboji Romana Šebrleho, se ukázalo jako prozíravé. Osmatřicetiletý borec, jenž v žákovských a dorosteneckých letech oblékal fotbalový dres Rychnova, pronikal jako šíp sparťanskou obranou a jeden a půl tisíce diváků se mohlo přesvědčit, že nic nezapomněl ze svého fotbalového umění. Vstřelil dvě branky a měl tak lví podíl na výhře domácího týmu 4:3 (Šebrle 2, Dapecí, Ullrich – Lokvenc 2, Josef Němec).
„No, už dlouho neběhám, a tak to dnes v parném počasí bylo i pro mě hodně náročně. Ale bylo to super, zahráli jsme si výborně," řekl po závěrečném hvizdu úspěšný reprezentant.
Vstřelil jste dva góly, jeden levou a druhý pravou nohou. Se svým výkonem můžete být spokojen…
Jsem spokojený, protože ne každý den se podaří vstřelit gól Spartě.
Dostal jste se do dalších vyložených šancí, ale gólmana jste nepřekonal. Co chybělo?
Šance budou vždycky, jen je proměnit. Hlavní je, že jsme některé proměnili a zvítězili.
Brankář Zítka se pohyboval často za velkým vápnem a při jednom úniku jste se ho snažil přelobovat, ale míč v síti neskončil. To byl pěkný fotbalový moment.
Ten byl přímo příšerný. (smích) Netrefil jsem ani branku…
Co říkáte atmosféře na rychnovském stadionu?
Jsem rád, že přišlo takové množství lidí. Je to prostě bomba.
V závěru utkání jste na několik minut oblékl i sparťanský dres. Jste příznivcem tohoto klubu?
Je pěkný, že? (smích) Býval jsem jejím fandou, ale nyní nefandím nikomu. Ale Sparta v mém srdíčku určitě je.
Jak jste si užil setkání s rychnovskými kamarády?
S řadou z nich jsem hrával, bylo to parádní setkání po letech. Bohužel musím odjet domů a tak to s nimi moc neoslavím.
A co vaše další sportovní – mimo fotbalové – plány?
V nejbližší době nic. Připravím se na konec sezony, kdy chystám rozlučku s kariérou.