Případ zdánlivě začal ve středu 11. ledna 1995, kdy 10letá Jindřiška Toová ze Sokolova přišla ze školy domů - ale byt jejích rodičů byl zamčen a na zvonění nikdo nereagoval! Zmateně postávajícího dítěte před domem si všiml rodinný přítel Toových Bohumír Vacík. „Počkej tady, zlatíčko, skočím pro auto a odvezu tě zatím k nám domů!“ V tu chvíli se ale objevila na scéně sousedka. Zkušená žena si dokázala zádrhel se zamčeným bytem vysvětlit.
Věděla, že Jindřiščina maminka je v nejvyšším stupni těhotenství. Nejspíš ji pan Too musel nečekaně odvézt do porodnice, mladší dceru Oldřišku nechal u příbuzných - a teď někde po chlapsku oslavuje, nebo se vydal za obchody. Praktická sousedka napsala vzkaz, že si zatím bere Jindřišku k sobě, přilepila papír na dveře a společně s holčičkou odešly. Jenomže vzkaz visel na dveřích ještě v sobotu 14. ledna, kdy se domem v Rooseveltově ulici v Chodově linul nepříjemný zápach. Přivolaní policisté vnikli dovnitř.
V bytě čekal hrůzný nález


Uviděli scénu, kterou snad nečekal nikdo: Hned v předsíni ležela na břiše paní Jindřiška Toová ( nar. 1966), kolem hlavy měla kaluž krve vpitou do koberce. Jak prokáže pitva, projektil směřoval z bezprostřední blízkosti do týla, v podstatě měl charakter popravy.
Toová byla skutečně v devátém měsíci těhotenství, zcela zdravý plod ženského pohlaví zahynul - spolu s matkou - nedostatkem kyslíku.V kuchyni mezi stolem a linkou ležela zas zhroucená postava Tien Minh Toa s průstřelem mozku. Asi nejsmutnější objev čekal na policisty v dětském pokoji: šestiletou Oldřišku Toovou zastihl výstřel do hlavy zezadu, podle všeho na útěku před vrahem.
Žádná střelná zbraň v bytě nezůstala, čímž logicky padla verze tzv. domácí zabijačky. Z přibližně sestaveného časového snímku detektivové usoudili, že k trojnásobné vraždě došlo 11. ledna před devátou ranní. Podle šatstva obětí došlo k masakru tak, že domácky oblečený Too přijal návštěvu v době, kdy paní Toová odešla se starší dcerou do školy. Too zahynul jako první, malá Oldřiška v pyžamu jako druhá, na její matku, nestihla si sundat ani kabát, čekal vrah ukrytý v bytě, dokud se nevrátila.
Jedna zatoulaná nábojnice


Pachatel se snažil vysbírat všechny nábojnice. Našel jen dvě, třetí se zakutálela pod Toovo tělo a k tak detailnímu hledání neměl zabiják - popoháněný přirozenou touhou zmizet co nejdřív z bytu i z domu - dost trpělivosti. Co to přesně může znamenat?
Too byl tuctový pěšák s ojetou škodovkou. Nikomu nestál v cestě, nikdy netočil velké peníze, občas někomu dlužil, jindy zas půjčoval, pokaždé šlo ale maximálně o dvacet tisíc… Tak proč právě on a jeho rodina se museli stát terčem nesmiřitelné krutosti?